Česká národní banka nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 %

Aktuální rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se po celý letošní rok měla inflace pohybovat mírně nad 2 % a v příštím roce se snížit k inflačnímu cíli. Přetrvávají ale proinflační rizika, která vyžadují pokračující působení mírně restriktivní měnové politiky.

Mohlo by vás zajímat: Co přinesla výroční zpráva o sankcích v oblasti distribuce pojištění v EU?

Zvýšený zůstává i nadále zejména růst cen služeb, který odráží jak minulé nákladové šoky, tak aktuálně svižný růst mezd v tomto sektoru. Od minulého měnového jednání došlo také k podstatnému nárůstu rizik spojených se zvyšováním cel ve světě. Případné zavedení odvetných cel na dovoz z USA by působilo ve směru vyšších cen dovážených výrobků. Vedle toho nově oznámené plány ohledně fiskální expanze v Německu snižují pravděpodobnost negativního scénáře výrazného poklesu německé ekonomiky. Proinflační bilance rizik výhledu plnění inflačního cíle se tak zvýšila.

Cílem aktuálního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace.

Zdroj: ČNB, YouTube

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.

Ekonomický vývoj

HDP v posledním čtvrtletí 2024 vzrostl v meziročním vyjádření o 1,8 %. Růst byl o 0,4 procentního bodu rychlejší, než předpokládala únorová prognóza. Překvapila zejména spotřeba domácností, jejíž oživení nabírá na síle. Naproti tomu zahraniční poptávka zůstává slabá, což spolu s utlumeným sentimentem vede k nízké investiční aktivitě firem. Napětí na trhu práce dále přetrvává. Průměrná mzda v tržních odvětvích rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 8,3 %, tedy o 0,6 procentního bodu rychleji, než předpokládala prognóza. Inflace se od loňského ledna pohybuje v tolerančním pásmu cíle ČNB a v průměru loni dosáhla 2,4 %, tedy nejnižší hodnoty za posledních šest let. Na začátku letošního roku se inflace vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, do něhož se promítá rychlý růst mezd.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: EU je sociální skanzen. Pojistný trh naštěstí funguje spolehlivě

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Proinflačním rizikem ze zahraničí, zejména v krátkém horizontu, je riziko eskalace obchodních válek. Ty by však v delším období mohly vést ke zpomalení globální hospodářské aktivity. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády.

„Současné rozhodnutí ČNB ponechat sazby beze změny bylo očekávané, ale nejistota ohledně budoucího vývoje zůstává. Na jednu stranu inflace stále není zcela zkrocena, na druhou stranu rizika spojená s americkou obchodní politikou a zpomalením růstu v EU naznačují, že příliš vysoké sazby by mohly českou ekonomiku brzdit více, než je žádoucí,“ okomentoval krok ČNB analytik Investiční společnosti UNIQA Václav Franče.