Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle aktualizace prognózy sekce měnové se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně zvýší. Jádrová inflace nadále setrvává na vyšších úrovních. Bankovní rada vyhodnotila, že zvýšení sazeb na červnovém jednání vedlo prozatím k dostatečnému zpřísnění měnových podmínek. Růst delších úrokových sazeb zároveň vedl ke zpřísnění finančních podmínek. To by mělo přispět ke stabilizaci růstu nových úvěrů. Naopak zesílilo proinflační riziko vycházející z vývoje na komoditních trzích. Na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a růstem úrokových sazeb.
Mohlo by vás zajímat: GrECo a VIG: Jak řídit rizika a rozhodovat se v době nejistoty?
Ceny rostou zejména v sektoru služeb, které jsou podstatnou složkou jádrové inflace. Trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout pokračováním přísné měnové politiky. Zvýšená dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Roste spotřeba domácností a investice firem. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen nemovitostí.
Cílem aktuálního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Meziroční růst HDP ve druhém čtvrtletí zpomalil z 2,2 % na 1,9 %. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Mzdový vývoj sice nenaznačuje akceleraci, nicméně dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna MetLife vyplatila v roce 2025 klientům téměř 739 milionů korun
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané vyšším úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční nárůst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce.
Bankovní rada bude i nadále pečlivě monitorovat makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě. Pro bankovní radu je důležité, aby se dosavadní důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání a do mzdových nároků. Domácí ekonomika byla tentokrát vystavena nákladovému šoku za dobrých výchozích podmínek. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle.
Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Komentáře
Přidat komentář