Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Podle aktualizované prognózy sekce měnové by inflace měla zůstat mírně nad 2 % do konce příštího roku. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Mohlo by vás zajímat: RENOMIA GROUP kupuje většinový podíl v polské společnosti IRCA
Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak potřeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku oproti minulosti. Zvýšená dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.
Cílem aktuálního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nebyl nadměrný, respektive aby úvěrová dynamika byla přiměřená. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Česká ekonomika letos pokračuje v solidním růstu. HDP se ve třetím kvartále v mezičtvrtletním vyjádření zvýšil o 0,8 % a tempo meziročního růstu dosáhlo 2,8 %, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Hlavním tahounem domácí ekonomiky je i nadále spotřeba domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst mezd dosáhl ve třetím čtvrtletí 7,1 %. Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá ke zvýšeným inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že nejrychlejší růst mezd pozorujeme právě v sektoru služeb.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině. Významným zdrojem nejistoty se stává otázka udržitelnosti zadlužení vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči tomuto riziku.
Mohlo by vás zajímat: Afrika mění strategii: 6 milionů USD z Africké rozvojové banky na prevenci
ČNB nechala sazby beze změny, zůstanou tak ještě rok, míní trh
Přetrvávající inflační tlaky v oblasti služeb či částečně potravin, ale také možný hlubší deficit státního rozpočtu v roce 2026, rovněž potenciálně proinflační, představují klíčové důvody, proč se centrální banka dle očekávání opět rozhodla základní sazbu neměnit. „Na stávající úrovni zůstává od první poloviny letošního května. Koruna na rozhodnutí prakticky nereagovala, neboť bylo očekávané opravdu široce a v kursu tedy zaceněné. Trh v současné době soudí, že ČNB ponechá sazbu beze změny v dalších zhruba dvanácti měsících, načež další její pohyb by měl být nahoru. Část analytiků se ovšem domnívá, že stále existuje prostor pro redukci sazeb," uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Kovandy se například nizozemská banka ING zatím neobává nárůstu inflačních tlaků v Česku, jejž by podle některých tuzemských komentátorů měly vyvolat navýšené výdaje nové české vlády. „Naopak, banka pro příští rok pracuje s možným scénářem trvalejšího poklesu inflace v ČR pod úroveň dvou procent. ING proto dokonce nevylučuje, že Česká národní banka příští rok přikročí ke snížení své základní úrokové sazby, neboť právě inflace může dle ING trvaleji klesnout pod úroveň cíle ČNB ve výši dvou procent. A protože je třeba podle ING čekat spíše snížení než zvýšení základní sazby, česká koruna zmírní své dosavadní letošní zpevňování a v příštím roce posílí jen k úrovni 24,00 za euro. ČNB svojí poměrně přísnou měnovou politikou přispívá ke stlačení inflace na podprůměrnou úroveň v rámci EU. Podle Eurostatu činila meziroční inflace v ČR v listopadu 1,8 procenta, zatímco na Slovensku vykázala hodnotu 3,9 procenta a v Rakousku či Chorvatsku dokonce čtyři procenta. Klíčovým důvodem je fakt, že Evropská centrální banka drží základní sazby citelně níže než ta česká. Dnes ECB rozhodla ponechat základní depozitní sazbu na úrovni dvou procent," doplnil Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář