Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.
Mohlo by vás zajímat: oPojištění.cz slaví 15 let! Zpravodajství pro specialisty z oboru má smysl
Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice tvořených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na nemovitostním trhu. Zároveň silný kurz koruny především v první polovině roku 2023 zlevňoval dovoz. Od srpna 2022 bankovní rada po všech jednáních dále zdůrazňovala, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Naše odhady ale zatím naznačují, že deficit sektoru vládních institucí vzhledem k HDP (metodika ESA) letos proti loňsku vzrostl, což podle bankovní rady působilo v letošním roce jako proinflační faktor.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z nové prognózy, vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro odeznění rizik výhledu. Rychlost případného dalšího snížení sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada očekává, že trajektorie úrokových sazeb bude v nadcházejících čtvrtletích výše oproti základnímu scénáři stávající prognózy. Zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s predikcí.
Mohlo by vás zajímat: Švédská pojišťovna dostala vysokou pokutu za nedostatečné zabezpečení dat
Od podzimu 2022 došlo k výraznému poklesu inflace: celková inflace klesla z 18 % na 7,3 %, jádrová inflace ve stejném období klesla ze 14,7 % na 3,9 %. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Od ledna příštího roku budou reálné sazby výrazně kladné i v ex post vyjádření. Inflace se ale nadále nachází na nepřijatelných hodnotách. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.
Ekonomický vývoj
V české ekonomice nadále odeznívají nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem. Brzdí ji spotřeba domácností, kterou tlumí nadále přísná měnová politika, vysoké ceny energií a potravin a negativní sentiment. HDP ve třetím čtvrtletí klesl mezičtvrtletně o 0,5 %, tedy o 0,3 procentního bodu více, než přepokládala prognóza.
Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká a trh práce napjatý. Růst mezd ve třetím čtvrtletí zhruba odpovídal prognóze (mzdy rostly meziročně o 7,1 %). K materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály tedy prozatím nedochází. V nadcházejících kvartálech očekáváme, že se růst mezd v reálném vyjádření dostane do kladných hodnot, což podpoří spotřebu domácností.
Mohlo by vás zajímat: Spoření na penzi přehledně. Co nás s největší pravděpodobností čeká v roce 2024
Dostupné ukazatele z reálné ekonomiky naznačují přibližnou stagnaci českého hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Zahraniční poptávka zvolňuje, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a postupného odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize.
Meziroční inflace v říjnu dočasně vzrostla na 8,5 % a poté v listopadu klesla na 7,3 %. Jednorázový říjnový nárůst byl způsoben statistickým vlivem loňského úsporného tarifu, který snížil srovnávací základnu cen. Bez tohoto technického faktoru by v listopadu meziroční růst cen dosáhl 4,7 %. Vývoj inflace byl mírně nad prognózou, nicméně odchylky způsobil růst regulovaných cen, který byl vyšší, než jsme očekávali. U jádrové inflace pokračovala dezinflace dle našich předpokladů. Na začátku příštího roku očekáváme pokles inflace k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Proinflačním rizikem jsou zejména hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní do cen. Vyšší než očekávaná inflace v lednu by pak mohla posunout trajektorii inflace po celý příští rok nad námi očekávané hodnoty. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
Mohlo by vás zajímat: Jitka Chizzola: Pomáháme klientům i s pojišťovnami
„Zlevní hypotéky, zdraží nemovitosti,“ říká Lukáš Kovanda
„ČNB svým rozhodnutím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky. Koruna v reakci oslabuje, což znamená, že ne všichni investoři byli přesvědčeni, že se snížení sazeb dnes odehraje. Tuzemská centrální banka svoji základní sazbu snižovala naposledy v květnu 2020, kdy ji v rámci boje s důsledky první vlny covidové pandemie redukovala z jednoho na 0,25 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB tak představuje vůbec první pohyb úrokových sazeb ČNB za dobu, kdy ji coby guvernér vede Aleš Michl. Od června 2022 až dodnes činila základní sazba permanentně zmíněných sedm procent. Z hlediska trhu není snížení úroků úplným překvapením, podstatná část investorů jej očekávala.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Agentura Moody’s tleská Fialově vládě
„ČNB rozhodnutím vysílá signál, že je přesvědčena, že ani lednové přecenění, například v oblasti cen energií, nebude natolik závratné, aby zhatilo její snahu o návrat inflace k inflačnímu cíli ve výši dvou procent. Do jeho blízkosti by se inflace mohla dostat hned zkraje příštího roku. ČNB se zároveň zjevně neobává ani možného roztočení mzdově-inflační spirály, před kterým ještě donedávna někteří členové její bankovní rady varovali. V roce 2024 budeme svědky dalšího citelného poklesu základní úrokové sazby, která svoji pouť příštím rokem skončí nejspíše na úrovni 3,75 procenta. Pokles úroků ČNB předznamenaly již některé banky snížením svých sazeb na hypotékách. Hypotéku lze v Česku s pětiletou fixací pořídit už i za 4,5 procenta, do konce příštího roku by nejlevnější hypotéky mohly při dané fixaci mít úrok pod třemi procenty. To je úroveň kdy se začíná hypotéka vyplácet před bydlením v nájmu. S poklesem sazeb hypoték proto lze očekávat zesílení zájmu o nákup nemovitostí a poměrně silný tlak na růst jejich cen,“ dodal Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Bankopojištění budí pozornost regulátorů
Výhled na inflaci v příštím roce již umožňuje začít měnovou politiku uvolňovat, a to i přes nejistotu lednového přecenění, které do velké míry určí inflaci v příštím roce. Dle současného konsensu analytiků se bude celoroční inflace v roce 2024 pohybovat kolem 3 %, i v případě překvapení v podobě vyššího růstu cen však byla současná úroveň úrokových sazeb příliš restriktivní.
„Analytici očekávají, že se hlavní sazba ČNB bude na konci příštího roku pohybovat kolem 4 %, trh je v současnosti přesvědčen ještě o citelnějším poklesu, a to až k 3% hranici. To se však zdá v současné chvíli vzhledem k dřívějším komentářům představitelů ČNB o postupném snižování sazeb jako příliš nízké očekávání, i když samotná listopadová prognóza ČNB má pro 4Q 24 hlavní sazbu na úrovni 3,4 %. Snížení sazeb promluví do sazeb hypoték minimálně, jelikož delší úrokové sazby již se snižováním sazeb ČNB počítaly a zda k němu dojde o měsíc dříve či později není pro tyto sazby až tak klíčové. Daleko významnější efekt mělo v tomto ohledu nedávné přehodnocení trhu rychlosti poklesu úrokových sazeb hlavních centrálních bank v příštím roce z důvodu nižší než očekávané inflace a méně příznivých ekonomických vyhlídek, na což zareagovaly i sazby delších splatností výraznějším propadem. To ovlivnilo i delší sazby v ČR, které se tak ve srovnání s říjnem dostaly o více než jeden procentní bod níže a jsou tak nejnižší od března 2022 (graf 2). Právě tento vývoj v posledních týdnech byl pro výhled na hypoteční sazby v příštím roce klíčový a předznamenává jejich potenciálně rychlejší snižování, než se doposud předpokládalo,“ okomentoval krok národní banky Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Komentáře
Přidat komentář