ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,75 %

Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta implikuje mírný pokles úrokových sazeb následovaný jejich přibližnou stabilitou od poloviny letošního roku. Bankovní rada měla k dispozici také dva alternativní scénáře. První z nich předpokládá rychlejší růst cen služeb a potravin oproti základnímu scénáři. Druhý alternativní scénář pak předpokládá další zhoršení zahraniční poptávky doprovázené setrvalejšími domácími inflačními tlaky, zejména ve službách.

Mohlo by vás zajímat: Michal Řezníček: Klienti chtějí řešení od A až do Z. V Directu nám to dává smysl

ČNB začala snižovat úrokové sazby v prosinci 2023 a postupně je snížila ze 7 % na 4 %. Poté v prosinci 2024 cyklus snižování úrokových sazeb pozastavila. Nově dostupné ukazatele z ekonomiky naznačují, že se prozatím nenaplňují krátkodobá proinflační rizika a vývoj zahraniční poptávky zůstává utlumený. Bankovní rada proto dnes přistoupila k dalšímu opatrnému snížení úrokových sazeb. S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy.

Základní úrokové sazby v reálném vyjádření zůstávají zřetelně kladné, nadále tlumí úvěrovou aktivitu soukromého sektoru, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Proti tomu ale působí zvýšené financování deficitu vládních institucí, jehož příspěvek k růstu peněžní zásoby se pohybuje nad dlouhodobým průměrem.

Zdroj: YouTube, ČNB

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně vysokou úroveň základních úrokových sazeb.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Tereza Slavíková

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika postupně oživuje, ale pohybuje se pod svým potenciálem. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,5 %, meziročně o 1,6 %.

Růst je tažen především spotřebou domácností, která je podpořena obnoveným růstem reálných příjmů a zmírňováním restrikce měnové politiky. Na druhou stranu zahraniční poptávka zůstává utlumená, což pramení zejména z poklesu evropského průmyslu. Ten čelí vysokým cenám energií, strukturálním problémům a nejistotě spojené s obchodní politikou USA.

Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí dosáhl 7 % a zůstává tak z historického pohledu zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.

Výhled

Inflace podle prognózy sekce měnové letos dosáhne 2,4 % a v příštím roce klesne na 2,1 %.  Dnešní předběžný odhad inflace za leden přináší rizika ve směru mírně vyššího růstu cen v letošním roce. HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2 % a bude tažen především spotřebou domácností. Naopak čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. V příštím roce dle prognózy růst ekonomiky zrychlí na 2,4 %.

Mohlo by vás zajímat: Jan Klíma: PREMIUM Pojišťovna přináší svěží vítr na český trh

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a cen potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Na toto riziko již některé velké centrální banky reagovaly snížením měnověpolitických sazeb a indikací připravenosti uvolňovat měnové podmínky i v letošním roce. Nejistotu pro cenový vývoj představují dopady některých kroků nově zvolené americké administrativy.