Přijaté rozhodnutí se opírá o zimní (únorovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.
Inflace v České republice na začátku roku poklesla k 2% inflačnímu cíli ČNB. V zemi tak byla obnovena cenová stabilita. Bankovní rada ale nadále spatřuje na výhledu mírně proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat i nadále opatrně. Nově dostupné ukazatele vyznívají ve směru vyšších sazeb oproti základnímu scénáři stávající prognózy, a to na celém jejím horizontu.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA loni zrychlila dynamiku růstu a upevnila pozici na trhu
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Rychlost dalšího snižování sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity a následně do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí.
Přestože ČNB začala v prosinci loňského roku postupně snižovat úrokové sazby, boj s inflací nekončí. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření zřetelně kladné a tlumí inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle.
Ekonomický vývoj
Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem. HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %, zatímco prognóza předpokládala jeho stagnaci. Spotřeba domácností sice mírně vzrostla, ale nacházela se 8 % pod úrovní pozorovanou před vypuknutím pandemie.
Dostupné ukazatele z reálné ekonomiky naznačují pokračující mezičtvrtletní růst reálného HDP v prvním čtvrtletí. S poklesem inflace dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností. To se projevuje ve zlepšeném, i když nadále spíše negativním, sentimentu domácností. Oživení domácí poptávky potvrzují i čísla za tržby v maloobchodě, jejichž meziroční růst v prosinci dosáhl poprvé od května 2022 kladné hodnoty a v lednu dále zrychlil.
Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: Pojišťovna má vyřešit problém, ne jen zaplatit škodu
Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává stále nízká. Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí v souladu s prognózou zpomalil na 6,3 %. Z historického pohledu zůstává lehce zvýšený, nicméně k materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály zřejmě nedochází.
Zahraniční poptávka nadále zvolňuje, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize. Reálná aktivita klesá zejména ve zpracovatelském průmyslu v Německu.
Meziroční inflace v lednu klesla skokově na 2,3 % a v únoru dosáhla 2% cíle ČNB. Pokles byl tedy hlubší, než prognóza očekávala. Zvýšená ale zůstává jádrová inflace, která v únoru dosáhla 2,8 %. Zejména růst cen služeb zůstává nad úrovní konzistentní s dlouhodobým plněním inflačního cíle.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Rizikem v tomto směru je pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což by se při napjatém trhu práce mohlo projevit v silnějších mzdových požadavcích. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Rizikem pro růst cen obchodovatelných statků je také vývoj kurzu koruny, který by mohl vést k nárůstu cen dováženého zboží. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
Mohlo by vás zajímat: Spekulace, nebo realita? Generali má velkolepé plány týkající se fúzí
ČNB snižuje sazby 0,5procentního bodu, co na to ekonomové?
Výraznější redukci brání slabší koruna Bankovní rada České národní banky rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,5procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro.
„České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování. Představitelé ČNB v posledních týdnech několikrát slovně intervenovali ve prospěch koruny, když upozornili, že její příliš slabá úroveň je přiměje ke zpomalení tempa snižování úrokových sazeb, či dokonce k jeho pozastavení. Trh nyní proto předpokládá, že ke konci letošního roku bude základní sazba nejspíše na úrovni 4,25 procenta. Před měsícem ovšem předpokládal, že základní sazba koncem letoška bude nejspíše na úrovni 3,50 procenta. Právě toto přehodnocení sázek ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb ČNB stojí za stabilizací kursu koruny. Ten by koncem letoška měl činit 24,95 koruny za euro, jak nyní předpokládá trh. Aktuální prognóza ČNB však ke konci roku předpokládá kurs 24,40 koruny za euro,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Spekulace, nebo realita? Generali má velkolepé plány týkající se fúzí
Takové zpevnění však nekoresponduje zejména s vývojem sazeb v zahraničí, hlavně v eurozóně a také ve Spojených státech, kde centrální banky teprve snižování sazeb zahájí, nejspíše letos v polovině roku. Přivírá se tak úrokový diferenciál mezi sazbami na koruně a na světových měnách, euru a dolaru, což vytváří poměrně silný tlak na oslabování koruny.
„Tento tlak České národní bance brání výrazněji své sazby snižovat. Očekáváme, že i na dalším zasedání přikročí ČNB k ponížení základní sazby o 0,5procentního bodu. Samotná inflace je na cíli ČNB. Dokonce letos znatelně „podstřeluje“ její inflační prognózu. To by samo o sobě otevíralo prostor ke snížení sazeb o 0,75procentního bodu, nebo dokonce o celý procentní bod, avšak takovému kroku brání právě poměrně slabá koruna – slabší, než jakou by ji ČNB chtěla mít. Ovšem platí také to, že nižší, než očekávaná inflace umožňuje centrální bance tolerovat slabší úrovně kursu české koruny, neboť ty zatím tedy žádný výraznější inflační tlak nevytvářejí. Je třeba však mít na zřeteli, že současné kroky centrální banky se s největší intenzitou projeví na horizontu dvanácti až osmnácti měsíců,“ doplňuje Lukáš Kovanda.
„Pro hypoteční sazby rozhodnutí centrální banky jen potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je již promítnuto do tržních sazeb delších splatností. Ty začaly klesat již závěrem minulého roku z titulu očekávání rychlejšího snižování sazeb ze strany centrálních bank. Tržní sazby delších splatností se tak nacházejí nejníž od přelomu let 2021 a 2022, což otevřelo prostor i pro snižování hypotečních sazeb. Rozhodnutí ČNB tak zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostaly se na 5,36 %, tj. na nejnižší úroveň od června 2022,“ komentuje hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Umělá inteligence a já…
„Tisková konference po měnovém jednání se nesla v jestřábím duchu. Guvernér Michl zmínil, že ČNB bude dále ve snižování sazeb opatrná, měnová politika bude dále restriktivní a proces poklesu sazeb může být zastaven, pokud se inflace nebude vyvíjet v souladu s odhady.“ Jestřábí vyznění tiskové konference plyne i přes to, že dva členové bankovní rady podpořili razantnější pokles sazeb o 0,75 p.b (patrně J. Frait a T. Holub), zatímco na únorovém jednání byl tento hlas jen jeden. Kurz koruny tak mírně posílil pod 25,2 Kč za euro. Výhled na budoucí sazby trh přecenil po tiskové konferenci mírně nahoru a na konci letošního roku je v tržních sazbách zaceněna sazba ČNB kolem 3,3 %,“ uzavírá Seidler.
Komentáře
Přidat komentář