Aktuální rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se měla inflace od druhého čtvrtletí příštího roku pohybovat mírně nad 2% cílem až do konce roku 2026. Proces dezinflace v jádrových složkách spotřebního koše, a to zejména v sektoru služeb, není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit.
Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš bude i nadále prezidentem České asociace pojišťoven
Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace.
V krátkém horizontu ČNB očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin a statistického efektu základny z loňského roku. Cenovou stabilitu tento vývoj neohrozí. Dle aktualizovaného výhledu sekce měnové by se totiž celková inflace měla zkraje příštího roku vrátit zpět do horní poloviny tolerančního pásma. K tomu přispěje i výrazné zpomalení růstu regulovaných cen.
ČNB začala v prosinci loňského roku snižovat úrokové sazby. Základní repo sazba postupně klesla ze 7 % na 4 %, čímž byla zmírněna restrikce měnové politiky. Nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Mohlo by vás zajímat: Co přináší novela zákona o distribuci pojištění a zajištění?
Ekonomický vývoj
HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl v meziročním vyjádření v souladu s predikcí o 1,3 %. Růst byl tažen domácí poptávkou, zejména pak spotřebou domácností. Zahraniční poptávka zůstává slabá, což spolu s utlumeným sentimentem vede k nízké investiční aktivitě firem.
Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Průměrná mzda rostla ve třetím čtvrtletí o 7 %, tedy téměř o jeden procentní bod rychleji, než přepokládala prognóza.
Inflace se od začátku letošního roku pohybuje u cíle ČNB. Celková inflace se v posledních měsících vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, do něhož se promítá rychlý růst mezd. Obnovený růst cen potravin, který je z historického pohledu stále mírný, pak přispěl od září k nárůstu inflace směrem k horní hranici tolerančního pásma cíle.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Dalším rizikem je vývoj cen komodit na světových trzích. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Na toto riziko již některé velké centrální banky reagovaly snížením měnověpolitických sazeb a indikací připravenosti uvolňovat měnové podmínky i v příštím roce. Nejistotu pro cenový vývoj představují dopady případných kroků nově zvolené americké administrativy.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké
Rozhodnutí nebylo jednomyslné
Rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat základní úrokovou sazbu beze změny nebylo jednomyslné. Hlasování dopadlo v poměru pět ku dvěma. Česká koruna proto v reakci na zveřejnění této informace mírně oslabila. „Ukazuje se totiž, že v bankovní radě stále nechybí hlasy volající po razantnějším postupu při snižování sazeb. Takový postup by korunu oslabil výrazněji. ČNB tak o to spíše obnoví snižování úrokových sazeb hned zkraje roku 2025, dost možná hned na prvním zasedání roku 2025, v únoru, přičemž už v polovině roku 2025 by se základní sazby měla blížit úrovni tří procent. Nelze vyloučit, že některé členy bankovní rady mohla k rozhodnutí zvednout ruku pro ponechání sazeb zviklat i včerejší poměrně „jestřábí“ rétorika americké centrální banky. Ta v příštím roce hodlá své sazby snižovat pomaleji, než se dosud obecně mínilo. Posilování dolaru, které to vyvolalo, představuje inflační tlak v Česku, neboť ČR je čistým dovozcem například ropy, která se ve světě právě dolarech obchoduje,“ komentoval rozhodnuti ČNB ekonom Lukáš Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář