V celkovém součtu prvních osmi měsíců roku 2024 je přírůstek pouhých 1 532 živnostníků. „V historickém kontextu se jedná o nejslabší období za uplynulých 5 let. Když odhlédneme od loňského datově-schránkového výkyvu, přírůstek byl mezi lednem a srpnem kolem 14 000 podnikatelů, tedy téměř desetinásobný,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Pozitivním signálem by podle Věry Kameníčkové mohlo být, že počet zániků především v uplynulých třech měsících naznačuje přechod k sestupnému trendu. Růst počtu podnikatelů se začíná obnovovat.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Od října dochází k dalším změnám v povinném ručení
Dvakrát Čechy, dvakrát Morava: Vše podstatné se odehrálo ve 4 regionech
Z celkového počtu nových podnikatelů i těch končících jich polovina spadá do pouhých čtyř regionů. Jinými slovy každý druhý nový nebo končící podnikatel je v Praze, ve Středočeském kraji, na jižní Moravě nebo v Moravskoslezské kraji. Nejvíce lidí od začátku letošního ke konci srpna začalo s podnikáním v Praze (10 285) a ve středních Čechách (7 670). Následovala jižní Morava (6 100) s Moravskoslezským krajem (5 618). Ve stejném pořadí probíhal také zánik podnikatelů, přesněji 7 317 v Praze, resp. 6 722 ve Středočeském, 5 690 v Jihomoravském a 5 451 v Moravskoslezském kraji. Tyto kraje, spolu s Pardubickem a Ústeckem patřily mezi ty, kde se celkový počet podnikatelů nesnížil. Ostatní regiony šly za prvních osm měsíců do záporných čísel. Rekordmanem bylo Karlovarsko (mínus 659 podnikatelů), následované Libereckem, Plzeňskem a Zlínskem – každé z nich skončilo s celkovým úbytkem více než 400 podnikatelů.
V sedmi krajích se počet podnikatelů letos snížil, nejrychlejší úbytek zaznamenal Karlovarský kraj, ve kterém na 10 zaniklých připadlo pouze 6 nových. V Libereckém kraji to bylo 8 nových podnikatelů a v Plzeňském 9. Nejrychleji se počet podnikatelů zvýšil v Praze. Zde na 10 zaniklých připadlo 14 nových podnikatelů. Shodně po 11 nových podnikatelích na 10 zaniklých nalezneme ve Středočeském a v Jihomoravském kraji.
Nejvíce přitahuje nové podnikatele stavebnictví a profesní, vědecké a technické činnosti
Pohledem základních odvětví měli letos noví podnikatelé největší zájem o kariéru v oborech stavebnictví (7 527), profesních vědeckých a technických činnostech (6 972) a ve zpracovatelském průmyslu (6 911). Stejná trojice s podobnými čísly patřila také k oborům s největším odlivem podnikatelů – ovšem až s odstupem za „rekordním“ obchodem s 13 919 ukončenými podnikáními. Bráno procentuálním nárůstem, největší meziroční přírůstek počtu nových podnikatelů byl v odvětví vzdělávání (49 %), nakládání s nemovitostmi (37 %) a kulturních a rekreačních činností (35 %).
Největší úbytek podnikatelů, tedy rozdíl mezi počtem nových a zaniklých, zaznamenalo odvětví obchodu, které je za prvních 8 měsíců roku chudší o 10 084 podnikajících. S velkým odstupem, resp. hodnotou 1 718 podnikatelů následuje sektor ubytování a stravování. Posledním odvětvím, kde byl pozorován významnější úbytek, bylo stavebnictví s číslem 1 244. V deseti odvětvích z osmnácti byla bilance naopak kladná. Sedm segmentů si pak připsalo kladný přírůstek mezi 1 004 (vzdělávání) a 1 536 podnikateli (informační a komunikační činnosti).
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Pojišťovnictví řeší povodňové dilema
V Česku letos vzniklo již 20 222 firem, což je o tisíc více než ve stejném období loni
Během srpna bylo v České republice založeno 2 478 obchodních společností, což je o 166 více než ve stejném měsíci loni. Zároveň zaniklo 1 449 firem, o 237 více než před rokem. V tomto roce přibylo již 9 496 firem, což je o 854 více než v roce 2023 ve stejném období. „Srpen tradičně patří mezi měsíce s nižší aktivitou v zakládání firem, ale růst počtu vzniklých společností za osm měsíců letošního roku naznačuje, že trh si i přes celkovou nejistotu udržuje určitou dynamiku. Roste i počet zaniklých firem, i když pomalejším tempem. Na trhu je tak o 9,5 tisíc firem více než na konci loňského roku. Vstup do podnikání neodradil ani mírný vzestup počtu bankrotů firem “ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V letošním roce se meziročně počet vzniklých firem zvedl o 6 %, zatímco počet zaniklých jen o 2 %. Za prvních osm měsíců roku 2024 vstoupilo na trh 20 222 firem a 10 726 firem z něj odešlo. Na 10 zaniklých firem tak připadlo 19 nových, což je o něco lepší výsledek než před rokem.
Obchodní společnosti čelí tlaku
Při detailnějším pohledu na sektorovou strukturu pokračuje snižování počtu firem v oblasti obchodu, kde na 10 zaniklých firem připadlo jen 7 nových. Obchod je tak i nadále jediným významnějším sektorem, ve kterém počet zaniklých firem převažuje nad počtem vzniklých. Ani ekonomický vývoj a obnovený růst koupěschopné poptávky domácností na to neměly žádný vliv. V odvětví nakládání s nemovitostmi se počet firem v letošním roce nezměnil. Nejrychleji přibývají firmy v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde na 10 zaniklých společností připadá 85 nových. Tento trend potvrzuje rostoucí zájem o energetiku, zejména o nové technologie a obnovitelné zdroje energie. Rychle se zvyšoval počet firem i v odvětví vzdělávání a rovněž v informačních a komunikačních činnostech.
Regionální rozdíly ve vývoji počtu firem
Nejvíce firem za prvních osm měsíců roku 2024 vzniklo tradičně v Praze (10 142), v Jihomoravském kraji (2 343) a v Moravskoslezském kraji (1 450). Na druhé straně nejvíce firem zaniklo také v Praze (5 876), následuje Jihomoravský kraj (1 099) a Moravskoslezský kraj (754). Kraj Vysočina nadále vyniká nejvyšším poměrem vzniklých firem na 10 zaniklých (37). Naopak jen velmi pomalu se zvýšil počet firem v Ústeckém a v Karlovarském kraji, ve kterých na 10 zaniklých připadlo jen 11, resp. 12 nových firem.
Za letošní rok v Česku zbankrotovalo již 9,5 tisíce lidí, o 800 více než loni
Od začátku roku bylo v České republice vyhlášeno celkem 9 511 osobních bankrotů, o 9 % více než ve stejném období loňského roku. Insolvenčních návrhů bylo podáno 9 847, o 8 % více než loni. Míra osobního bankrotu u nás dosahuje 15 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. „Osobních bankrotů letos přibylo, a to i přes nižší počty během letních prázdnin. V srpnu se pak také výrazněji snížil počet insolvenčních návrhů. K nárůstu může opět dojít v průběhu října s účinností novely insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z 5 let na 3 roky, což může být pro mnoho dlužníků přijatelnější,“ komentuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Zatím nejméně osobních bankrotů bylo za letošek vyhlášeno v srpnu, a to 1 073. Podáno bylo také nejméně insolvenčních návrhů, a to 1 027. Počet osobních bankrotů se až do loňského roku poměrně rychle snižoval, jejich růst v letošním roce naznačuje bod obratu v dosavadní klesající tendenci. Vklady domácností sice stále rostou rychleji než jejich úvěry, avšak podíl nevýkonných úvěrů na jejich objemu se letos mírně zvyšuje. I tak je počet osobních bankrotů ještě pod úrovní z roku 2021. Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13 632 osobních bankrotů, nejvíce v Moravskoslezském (2 170), v Ústeckém (1 860) a ve Středočeském kraji (1 445), nejméně pak na Vysočině (448), ve Zlínském (533) a v Karlovarském kraji (511). Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích, s výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje. Nejrychleji v Plzeňském a Libereckém kraji (o 16 %, resp. o 15 %), nejnižší dynamiku zaznamenaly ve Středočeském a Karlovarském kraji (3 %, resp. 4 %).
Mohlo by vás zajímat: Nejvíce globálních škod v první polovině roku 2024 způsobily bouře a záplavy
Nejčastější jsou osobní bankroty v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Nejvyšší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to pouze 9, o jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Od začátku roku zbankrotovalo 3 678 podnikatelů, o 7 % více než loni
Od začátku letošního roku ke konci srpna bylo v Česku vyhlášeno 3 678 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 252 (7 %) více než ve stejném období minulého roku. Zároveň bylo podáno 3 839 insolvenčních návrhů, o 139 (4 %) více než loni. „Od začátku roku evidujeme nárůst počtu bankrotů mezi podnikateli. Zatímco v loňském roce se průměrně dostalo do konkurzu 415 podnikatelů měsíčně, letos dosahuje měsíční průměr 460 bankrotů. Současně také pozorujeme mírný vzestup počtu insolvenčních návrhů oproti loňsku, což naznačuje, že počet bankrotů poroste i ve zbytku roku. Na druhé straně se sice zvyšuje objem úvěrů podnikatelů, avšak jejich platební morálka se zlepšuje, o čemž svědčí pokles podílu nevýkonných úvěrů na jejich objemu v letošním roce,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Jen v srpnu zbankrotovalo 421 podnikatelů a bylo podáno 459 insolvenčních návrhů. V obou případech jde o jedny z nejnižších počtů v rámci letošního roku. To je ale způsobeno prázdninovým obdobím, kdy počty podnikatelských bankrotů pravidelně klesají. Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo celkem 5 234 fyzických osob podnikatelů, o 5 % více než v předchozím období. Je to obrat, protože po roce 2020 se jejich počet až do roku 2023 postupně snižoval. Znatelný je také růst insolvenčních návrhů, kterých bylo za posledních 12 měsíců podáno 5 535, oproti předchozímu období o 4 % více. Průměrně za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 47 z 10 tisíc aktivních podnikatelů.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Lenka Slabejová
Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily v Moravskoslezském kraji (709), v Praze (638) a ve Středočeském kraji (556), nejméně pak na Vysočině (181) a na Karlovarsku (189). Avšak nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Ústecký kraj s 87 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů. Oproti tomu patří podnikatelé v Praze a ve Středočeském kraji k nejméně ohroženým, v porovnání s Karlovarským krajem je zde míra bankrotů méně než poloviční.
V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (1 252), v obchodu (781) a ve zpracovatelském průmyslu (722). Dlouhodobě nejvíce ohrožuje bankrot podnikatele v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 69 z 10 tisíc registrovaných subjektů a stavebnictví s 49 bankroty na 10 tisíc podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby (7 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů) nebo informační a komunikační činnosti (8 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů).
Od začátku roku v Česku zbankrotovalo 470 firem, o 6 % více než loni
Za prvních osm měsíců tohoto roku v Česku zbankrotovalo 470 obchodních společností, o 25 (6 %) více než loni. Zároveň bylo podáno 707 insolvenčních návrhů. Z dlouhodobého hlediska firemních bankrotů mírně přibývá. „Počty firemních bankrotů v červenci a srpnu zvýšily letošní měsíční průměr lehce nad minulý a předminulý rok. U firemních bankrotů tak pozorujeme oproti loňsku mírný nárůst. Ten může být ovlivněn vyššími počty bankrotů německých firem, které jsou s těmi českými úzce obchodně propojeny. Zároveň roste objem jejich úvěrů rychleji než objem vkladů. To naznačuje větší ochotu firem více investovat spíše než jejich finanční potíže, protože podíl nesplácených úvěrů na jejich celkovém objemu stále klesá,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že počet bankrotů do budoucna může dále mírně růst vzhledem k vyššímu počtu insolvenčních návrhů v předchozích měsících.
Mohlo by vás zajímat: Největší pojistné trhy ve světě v roce 2023 podle pojistného
V srpnu v Česku zbankrotovalo 64 obchodních společností stejně jako v červenci. Oba měsíce tak byly z hlediska firemních bankrotů nejsilnějšími v letošním roce. Zároveň bylo v srpnu podáno 86 návrhů na firemní bankrot. Největším subjektem v konkurzu byla v uplynulém měsíci společnost KOVOSVIT MAS Machine Tools ze Sezimova Ústí vyrábějící kovoobráběcí stroje, kterou vlastní ruští podnikatelé. Od roku 2019 byla ve ztrátě a od roku 2021 pak měla záporný vlastní kapitál. Dalším velkým subjektem s vyhlášeným bankrotem je společnost LM operations, která podniká v oblasti heren, kasin a sázkových kanceláří. Jde o druhé insolvenční řízení, které proběhlo v letošním roce, přičemž první insolvenční návrh byl odmítnut. Mezi největšími společnostmi s návrhem na bankrot jsou například ESPACE Retail s.r.o. nebo MSC MetPro a.s.
Počty firemních bankrotů mírně rostou
Za posledních 12 měsíců byl vyhlášen bankrot u celkem 676 obchodních společností, o 14 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 1 051 návrhů na firemní bankrot, o 27 více než v předchozích 12 měsících. Za uplynulých 12 měsíců zbankrotovalo průměrně 16 z 10 tisíc aktivních firem.
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze (300), v Jihomoravském (94) a v Moravskoslezském kraji (60). Na 10 tisíc aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Karlovarském kraji (22) a v Olomouckém kraji (19), nejméně pak v Pardubickém kraji (7) a na Vysočině (9). Zdaleka nejvyšší míru bankrotů obchodních společností vykázal Moravskoslezský kraj a s odstupem Karlovarský kraj. Nejnižší míru pak Středočeský a Plzeňský kraj.
V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (150), ve zpracovatelském průmyslu (105) a v oddělení nakládání s nemovitostmi (80). Nejvíce bankrotů na 10 tisíc registrovaných firem v posledních 12 měsících připadlo v odvětví dopravy a skladování (20) a v kategorii ostatních činností (20). Nejméně pak v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb (3) a v odvětví informační a komunikační činnosti (5). Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti podnikající v odvětví doprava a skladování a ve zpracovatelském průmyslu. Naopak, nejméně jsou riziku bankrotu vystaveny společnosti v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb a rovněž v odvětví informační a komunikační činnosti.
Komentáře
Přidat komentář