„Pouze v září se počet podnikatelů zvýšil o 5 163, což je doposud nejvíce za jeden měsíc v letošním roce. Na 10 zaniklých fyzických osob podnikatelů v tomto měsíci připadlo 29 lidí, kteří činnost zahájili. Výrazně vyšší čistý přírůstek počtu podnikatelů na trhu za devět měsíců letošního roku způsobil hlavně značně nižší počet lidí, kteří podnikání ukončili. Oproti stejnému období loňského roku jich bylo o 36 % méně. Tempo růstu počtu podnikatelů na trhu se letos dostalo na úroveň let 2020 a 2021, tedy před období povinného zavedení datových schránek,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Německý pojistný trh 2024: Allianz drží nezpochybnitelné vedení
Letos se oproti prvním devíti měsícům roku 2024 počet nových podnikatelů o 4 % snížil na 63 240. Necelá pětina z nich činnost zahájila v Praze, na trh zde vstoupilo 11 674 podnikatelů. Ve Středočeském kraji činnost zahájilo 8 612 lidí a v Jihomoravském kraji 7 016. Počet nových podnikatelů meziročně klesl ve 12 ze 14 krajích, nejvíce v Pardubickém kraji (o 7 %) a shodně o 6 % v Jihočeském kraji a v Praze. Počet vzniklých fyzických osob podnikatelů se zvýšil pouze v Olomouckém kraji (o 4 %) a v Karlovarském kraji (o 2 %). Meziročně se do konce září počet zaniklých podnikatelů snížil ve všech krajích.
V Praze v období od ledna do konce září rostl počet podnikatelů nejrychleji. Na 10 zaniklých připadlo 19 nových. Ve Středočeském kraji a v Jihomoravském kraji shodně připadlo 18 nových podnikatelů na 10 zaniklých. Naopak nejpomaleji se jejich počet zvyšoval v Karlovarském kraji a v Královéhradeckém kraji, kde na 10 lidí, kteří činnost ukončili, připadlo 13 podnikatelů, kteří na trh vstoupili. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského října do konce září, vzniklo 80 854 podnikatelů. Oproti předchozímu období jich bylo o 2 % méně. Nicméně v roce 2024 na trh vstoupil nejvyšší počet podnikatelů v posledních pěti letech.
Nejvíce lidí začalo podnikat ve stavebnictví
Nejvíce lidí v prvních třech čtvrtletích zahájilo podnikání ve stavebnictví (9 032), následně ve zpracovatelském průmyslu (7 341) a pouze o něco méně lidí začalo podnikat v profesních, vědeckých a technických činnostech (7 231). Oproti období od ledna do konce září loňského roku se počet nových podnikatelů nejrychleji zvýšil ve vodním hospodářství (o 19 %). V dopravě a skladování činnost zahájilo o 7 % lidí více než loni. Nejvíce se naopak počet vzniklých podnikatelů meziročně snížil ve zdravotní a sociální péči, a to o pětinu. O 13 % méně lidí zahájilo podnikání v profesních, vědeckých a technických činnostech a o 12 % jejich počet klesl v oboru ubytování a stravování.
Počet podnikatelů se nejrychleji zvyšoval v kulturních a rekreačních činnostech, kde v prvních devíti měsících letošního roku na 10 zaniklých připadlo 50 nových podnikatelů, v oboru informačních a komunikačních činností to bylo 34 nových na 10 zaniklých a ve vzdělávání 32 nových. Naopak v obchodu na 10 zaniklých připadlo pouze 5 podnikatelů, kteří na trh vstoupili. V oblasti ubytování a stravování byl počet zaniklých podnikatelů rovněž vyšší než počet těch, kteří na trh vstoupili.
Podíl podnikatelů, kteří v prvních devíti měsících skončili a na trhu působili do pěti let včetně, se podstatně zvýšil. Tvořili téměř čtvrtinu všech zaniklých podnikatelů. Přitom ještě v roce 2023 byl jejich podíl pouhých 5 %. Zčásti za tím může být i obcházení zákona o spotřebitelském úvěru, protože ten se na podnikatele nevztahuje. Nejvíce podnikatelů, kteří činnost letos ukončili, fungovalo na trhu stejně jako v předchozích obdobích 31 a více let.
Více než polovina podnikatelů, kteří na trh vstoupili letos, byli lidé ve věku od 18 do 30 let. Jejich podíl na zaniklých byl mnohem nižší. Opačně tomu bylo u lidí ve věku 61 a více let. V důsledku toho se rychle zvyšoval počet podnikatelů ve věku 18 až 30 let a počet podnikatelů 51 let nebo starších se naopak poměrně prudce snižoval.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Kvůli podpojištění by Češi neměli na nový dům
Za tři čtvrtletí soudy v ČR vyhlásily 12 016 osobních bankrotů, o 15 % více než loni
Letos do konce září soudy v České republice vyhlásily 12 016 osobních bankrotů. Oproti prvním třem čtvrtletím minulého roku jich bylo o 15 % více. K soudům bylo doposud meziročně podáno o 11 % více návrhů na osobní bankrot, celkem 12 298. „V porovnání s loňským rokem dynamika růstu osobních bankrotů letos zpomalila. V roce 2024 se jejich počet do konce třetího čtvrtletí meziročně zvýšil o 21 %. Oproti stejnému období minulého roku letos osobní bankrot vyhlásilo o 1 530 lidí více a ve srovnání s rokem 2023 jich bylo o 3 317 více. Počet osobních bankrotů roste druhým rokem po sobě, ale stále jich je méně než v roce 2020. Platební morálka domácností u spotřebitelských úvěrů se letos mírně zhoršuje. Růst objemu spotřebitelských úvěrů je vyšší než v loňském roce. Vklady domácností sice rovněž rostou, ale pomaleji než o rok dříve,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Letos se, oproti období od ledna do konce září, počet osobních bankrotů meziročně zdaleka nejrychleji zvýšil v Praze, a to o celou třetinu. V Plzeňském kraji dosáhl meziročního růstu 26 % a v kraji Vysočina 22 %. Podíl Prahy na celkovém počtu osobních bankrotů v Česku se postupně zvyšuje. V roce 2019 dosahoval 7 %, letos to je už 9 %. Počet návrhů na osobní bankrot obyvatel Prahy oproti průměru za celou ČR letos vykazuje dvojnásobnou dynamiku. Počet osobních bankrotů meziročně rostl ve všech krajích s výjimkou Zlínského, kde se jejich počet nezměnil.
Od loňského října do konce září soudy vyhlásily 15 263 osobních bankrotů, což bylo oproti předchozímu období o 13 % více. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji (2 384), v Ústeckém kraji (2 155) a ve Středočeském kraji (1 612). Více než tisíc osobních bankrotů bylo také v Jihomoravském kraji (1 370) a v Praze (1 304). Naopak nejméně jich za toto období bylo v kraji Vysočina (514), ve Zlínském kraji (529) a v Karlovarském kraji (556).
Za posledních 12 měsíců se počet osobních bankrotů oproti předchozímu období nejvíce zvýšil v Praze (o 31 %). O pětinu se jejich počet zvýšil v Plzeňském kraji a o 16 % v Ústeckém kraji. Osobním bankrotem jsou dlouhodobě nejvíce ohrožení lidé ze tří regionů. V Ústeckém kraji za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc obyvatel kraje 49 osobních bankrotů. V Moravskoslezském kraji a Středočeském kraji to bylo 24 bankrotů a v Karlovarském kraji 22 bankrotů. Navzdory letošnímu rychlému růstu počtu osobních bankrotů v Praze jsou obyvatelé hlavního města, Plzeňského kraje a kraje Vysočina osobním bankrotem ohrožení nejméně.
Mohlo by vás zajímat: AČPM posiluje své řady a soustředí se na vzdělávání a strategický rozvoj
Do konce září v Česku zbankrotovalo 4 762 podnikatelů
V České republice ke konci třetího čtvrtletí vyhlásilo bankrot 4 762 fyzických osob podnikatelů. Meziročně jich oproti stejnému období loňského roku bylo o 16 % více. K soudům bylo podáno 4 992 insolvenčních návrhů, meziročně o 15 % více. „Za tři čtvrtletí v České republice letos zbankrotovalo o 650 podnikatelů více než ve stejném období minulého roku. Dynamika růstu byla o něco pomalejší než na konci loňského září, kdy se počet bankrotů meziročně zvýšil o pětinu. V letech 2021, 2022 a 2023 jejich počet naopak klesal. Výrazně více podnikatelů zbankrotovalo v roce 2020, kdy jich bylo o zhruba 1 000 více než letos. Na rozdíl od obchodních společností končí až 97 % návrhů na bankrot podnikatelů oddlužením, obdobně jako u osobních bankrotů. Objem úvěrů podnikatelů sice roste rychleji než objem jejich vkladů, jejich platební morálka při splácení úvěrů se však mírně zlepšila,“ říká Věra Kameníčková.
V samotném září vyhlásilo bankrot 494 fyzických osob podnikatelů, což byl doposud nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského října do konce září, zbankrotovalo 5 999 podnikatelů, o 14 % více než v předchozím období. Za prvních devět měsíců roku se meziročně zvýšil počet bankrotů podnikatelů ve všech krajích. Nejvíce, o 31 %, počet bankrotů vzrostl v Karlovarském kraji. Podobně jejich počet vzrostl i ve Středočeském kraji (o 30 %). O čtvrtinu se shodně zvýšil v Libereckém a v Pardubickém kraji. V Jihočeském kraji se počet bankrotů podnikatelů zvýšil o 24 % a v Ústeckém kraji o pětinu. O více než desetinu vyšší než ve stejném období roku 2024 byl počet bankrotů podnikatelů ve Zlínském kraji, v Praze, v Plzeňském a v Olomouckém kraji.
Počet bankrotů rostl v celé ČR
Za období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji (813), dále pak ve Středočeském kraji (734) a v Praze (695). Ve Středočeském kraji se jejich počet oproti předchozímu období zvýšil nejvýrazněji, a to o 31 %. O téměř čtvrtinu se počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji. V Ústeckém kraji jich bylo oproti předchozímu období o 19 % více a obdobná situace byla také v Jihočeském kraji, kde se počet bankrotů zvýšil o 18 %.
Naopak nejméně podnikatelů ve stejném období zbankrotovalo v kraji Vysočina (200) a v Karlovarském kraji (205). Třetí nejnižší počet byl ve Zlínském kraji (238). Oproti předchozímu období počet bankrotů vzrostl ve všech krajích. V Praze, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů zvýšil o 9 %. V posledních 12 měsících hrozil bankrot nejvíce podnikatelům v Karlovarském kraji, kde na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů připadlo 93 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 89 bankrotů. V Moravskoslezském kraji a v Libereckém kraji připadlo shodně 87 bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů. Nejméně byli bankrotem ohroženi podnikatelé v Praze, kde na 10 tisíc subjektů připadlo 38 podnikatelů, kteří vyhlásili bankrot. Druhý nejnižší počet byl v kraji Vysočina, kde na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo 45 bankrotů.
Nejvíce bankrotů bylo v ostatních činnostech
Z oborů, kde působí významný počet podnikatelů, se ke konci třetího čtvrtletí nejvíce zvýšil počet bankrotů v ostatních činnostech. Meziročně jich bylo o 27 % více. Jde o služby, jako jsou opravy výrobků, kadeřnictví nebo praní a čištění textilních výrobků. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů meziročně zvýšil o 23 %. O téměř pětinu jejich počet vzrostl v oboru profesní, vědecké a technické činnosti. Ve stavebnictví se počet bankrotů zvýšil o 14 %. Jediným oborem, kde meziročně zbankrotovalo méně podnikatelů (o 16 %), byly informační a komunikační činnosti.
Od loňského října do konce září vyhlásilo bankrot nejvíce podnikatelů, kteří se věnovali stavebnictví (1 409), obchodu (1 033) a zpracovatelskému průmyslu (790). Bankrot nejvíce hrozil podnikatelům v oboru doprava a skladování, kde na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo 79 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v oblasti ubytování a stravování 40 bankrotů. Naopak nejméně byli ohroženi podnikatelé z oboru zdravotní a sociální péče, kde na 10 tisíc fyzických osob podnikatelů připadly pouze 3 bankroty.
Mohlo by vás zajímat: Slavia má novou eFlotilu pro makléře
Do konce září v Česku zbankrotovalo 575 firem, o 10 % více než loni
Praha, 9. října 2025 – Za tři čtvrtletí letošního roku v České republice zbankrotovalo 575 obchodních společností. Oproti stejnému období loňského roku je to o 10 % více. Zároveň se jedná o nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Současně bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o 5 % více. „Do konce září letos zbankrotovalo o 51 firem více než ve stejném období loni. Letošní počet bankrotů se tak přiblížil situaci na konci třetího čtvrtletí roku 2017, kdy jich bylo 587. V roce 2016 v tomto období bylo firemních bankrotů o zhruba 100 více. Jsou také velké rozdíly mezi regiony. Zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil téměř o dvě třetiny, v Jihočeském kraji naopak klesl o více než čtvrtinu,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V posledních 12 měsících, tedy za období od loňského října do konce září, zbankrotovalo 737 obchodních společností. Oproti předchozímu období to bylo o 6 % více. „Letos na konci třetího čtvrtletí se meziročně oproti stejnému období minulého roku zvýšil počet firemních bankrotů o desetinu. V roce 2024 činil na konci září meziroční nárůst 18 %, tempo růstu tak zpomalilo o 8 procentních bodů. Přibližně třetinu insolvenčních návrhů soudy zamítají. Mimo jiné i proto, že dlužník nemá dostatek prostředků na úhradu nákladů spojených s vyhlášením bankrotu. Úvěry podniků současně rostou rychleji než jejich vklady a stoupá podíl nevýkonných úvěrů,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Počet bankrotů firem vzrostl v polovině krajů
Oproti období od ledna do konce září loňského roku se počet firemních bankrotů letos zvýšil v sedmi krajích, nejvýrazněji v Ústeckém kraji (o 63 %). O polovinu se zvýšil v Plzeňském kraji a shodně o třetinu vzrostl v kraji Vysočina, v Královéhradeckém kraji a Jihomoravském kraji. Naopak se jejich počet nejvíce snížil v Jihočeském kraji (o 28 %), o desetinu klesl v Karlovarském kraji a mírně klesl i ve Středočeském kraji (o 3 %). V Libereckém kraji, Olomouckém kraji, Pardubickém kraji a ve Zlínském kraji byla situace stejná jako za tři čtvrtletí minulého roku.
Za posledních 12 měsíců nejvíce firem zbankrotoval v Praze (328). Na hlavní město tak připadlo zhruba 45 % z celkového počtu bankrotů. V Praze má ovšem sídlo i nejvyšší počet firem. Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji (123), po kterém následoval Moravskoslezský kraj (59). Nejvíce se oproti předchozímu období zvýšil počet bankrotů v Ústeckém kraji, a to o 57 %. Nejnižší počet byl v tomto období v Karlovarském kraji, Pardubickém kraji a v kraji Vysočina, ve kterých zbankrotovalo shodně 11 obchodních společností.
Za posledních 12 měsíců vykázaly nejvyšší míru bankrotů firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10 tisíc aktivních subjektů připadlo 23 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 20 bankrotů. V Olomouckém kraji a v Praze připadlo na 10 tisíc subjektů shodně 19 bankrotů. Nejnižší míra bankrotů v tomto období byla v Pardubickém a Jihočeském kraji, ve kterých na 10 tisíc společností na trhu připadlo shodně 9 bankrotů. I tak zůstává roční míra bankrotů v České republice nízká. V posledních 12 měsících dosahovala 0,2 %.
Mohlo by vás zajímat: Slavia má novou eFlotilu pro makléře
Počet bankrotů nejvíce vzrostl ve třech oborech
Z významných odvětví se v období od ledna do konce září meziročně nejrychleji zvýšil počet bankrotů firem ve stavebnictví (o 25 %), v obchodu (o 18 %) a v ubytování a stravování (o 6 %). V oboru nakládání s nemovitostmi se počet bankrotů meziročně nezměnil. Ve všech ostatních významněji zastoupených oborech se počet bankrotů meziročně zvýšil jen mírně.
V období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu (175), kde je také nejvyšší počet registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl ve zpracovatelském průmyslu (110). Na třetím místě bylo stavebnictví s 91 bankroty. Podobná situace byla také v oboru nakládání s nemovitostmi s 82 bankroty. Od loňského října do konce září byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oborů nakládání s vodou a doprava a skladování, kde na 10 tisíc registrovaných společností připadlo shodně 24 bankrotů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 18 bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči, kde na 10 tisíc subjektů připadly shodně jen 2 bankroty.
Komentáře
Přidat komentář