„Pouze za srpen v Česku na trhu přibylo 3 914 podnikatelů, což byl zatím nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Na 10 zaniklých podnikatelů v srpnu připadlo 25 lidí, kteří činnost zahájili. Za prvních osm měsíců letošního roku meziročně mírně klesl celkový počet podnikatelů, kteří činnost zahájili. Zároveň však zaniklo o více než 21 000 méně podnikatelů než za prvních osm měsíců minulého roku. Ve výsledku na trhu letos přibylo více než dvojnásobné množství podnikatelů oproti počtu za celý rok 2024,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2024 v Česku dle oPojištění.cz
Roste objem úvěrů pro podnikatele
„Za růstem počtu nových podnikatelů může být i účelové založení živnosti. Pokud člověk nedosáhne na spotřebitelský úvěr, existují firmy, které jim nabídnou podnikatelský úvěr poté, co si založí živnost. Podnikatelský úvěr totiž není, na rozdíl od spotřebitelských úvěrů, významněji regulovaný. Objem podnikatelských úvěrů letos roste mnohem rychleji než v předchozích letech,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Počet lidí, kteří do konce srpna podnikání zahájili, se meziročně mírně snížil ve 12 krajích. V Karlovarském kraji se jejich počet zvýšil o 4 %, v Olomouckém kraji o 2 %.
Za prvních osm měsíců letošního roku vznikl nejvyšší počet fyzických osob podnikatelů tradičně v Praze (10 340), dále pak ve Středočeském kraji (7 559) a třetí nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji (6 155). V Moravskoslezském kraji podnikání zahájilo 5 564 lidí. Počet nových fyzických osob podnikatelů v těchto čtyřech regionech tvořil více než polovinu z počtu za celou ČR.
Počet zaniklých podnikatelů klesl ve všech krajích
Množství podnikatelů, kteří podnikání ukončili, letos kleslo ve všech krajích. Za celou ČR to bylo v průměru o 37 % méně oproti prvním osmi měsícům minulého roku. Ve Zlínském kraji byl počet zaniklých podnikatelů meziročně nižší zhruba o polovinu, v Libereckém kraji se snížil o 46 % a o 44 % klesl v Karlovarském kraji.
Nejvíce podnikatelů skončilo činnost v Praze (5 424), druhý nejvyšší počet byl ve Středočeském kraji (4 508) a v Jihomoravském kraji jich zaniklo 3 590.
Počet podnikatelů se letos zvýšil ve všech krajích. I přesto, že v Praze byl nejvyšší počet zaniklých podnikatelů za prvních osm měsíců roku, připadlo zde na 10 zaniklých 19 nových. Počet podnikatelů se rychle zvyšoval také v Jihomoravském kraji a ve Středočeském kraji, kde na 10 zaniklých připadlo shodně 17 nových podnikatelů. V Moravskoslezském kraji a ve Zlínském kraji na 10 zaniklých připadlo 16 lidí, kteří činnost zahájili. Nejpomalejší růst byl v Karlovarském kraji a Královéhradeckém kraji, kde připadlo shodně 12 nových podnikatelů na 10 zaniklých.
Nejvíce lidí začalo s podnikáním ve stavebnictví
Z jednotlivých odvětví letos nejvíce podnikatelů zahájilo činnost v oboru stavebnictví (7 958), ve zpracovatelském průmyslu (6 601) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (6 536). Počet fyzických osob podnikatelů, kteří zahájili činnost v prvních osmi měsících letošního roku, meziročně nejvýrazněji vzrostl v oboru vodní hospodářství (o 27 %). Na trh ovšem vstoupilo jen 114 podnikatelů. Druhý nejvyšší meziroční růst byl letos v dopravě a skladování, kde činnost zahájilo o 10 % více podnikatelů než loni, celkem jich bylo 4 378.
Nejvíce podnikatelů do konce srpna zaniklo v obchodu (7 403), ve stavebnictví jich skončilo 5 810 a ve zpracovatelském průmyslu 4 420. Počet zaniklých podnikatelů meziročně klesl ve všech oborech. Nejvýrazněji (o 50 %) v obchodu, ve vodním hospodářství (o 49 %) a v ubytování a stravování (o 46 %). Pouze v odvětví, které se věnuje rozvodům elektřiny, plynu a tepla, se počet zaniklých podnikatelů zvýšil o 11 %. S výjimkou ubytování a stravování a obchodu se počet podnikatelů letos zvedl ve všech hlavních odvětvích.
Mohlo by vás zajímat: Česká podnikatelská pojišťovna slaví historický milník
Končí více podnikatelů, kteří byli na trhu do pěti let
V letošním roce téměř čtvrtina zaniklých podnikatelů (24 %) na trhu působila do pěti let včetně. Celkem šlo o 8 484 lidí. V minulém roce tato skupina tvořila 14 % ze všech zaniklých podnikatelů a v roce 2023 to bylo jen 5 %.
Zvyšuje se také podíl podnikatelů, kterým v roce zániku podnikání bylo 18 až 30 let. Letos tvořili 13 % z celkového počtu. Loni to bylo 7 % a v roce 2023 jen 2 %. V této věkové skupině však připadlo na 10 zaniklých podnikatelů 61 nových, jejich počet se tak zvyšuje v rámci věkových kategorií zdaleka nejrychleji. Nadále ubývá i podnikatelů starších 51 let. Tvoří více než polovinu všech osob, které podnikání ukončily.
S podnikáním častěji začínají muži, letos tvořili 63 % ze všech vzniklých fyzických osob podnikatelů. Počet žen, které letos s podnikáním začaly, rostl rychleji než v případě mužů.
V České republice do konce srpna přibylo 10 673 firem, o 12 % více než za 8 měsíců minulého roku
V srpnu v České republice vzniklo 2 594 obchodních společností a 1 326 jich zaniklo. Na trhu tak přibylo 1 268 firem. Od ledna do konce srpna na trhu přibylo 10 673 firem, oproti stejnému období minulého roku je to o 12 % více. Na 10 zaniklých firem v tomto období stejně jako o rok dříve připadlo 19 založených společností. „Stejně jako v červenci i v srpnu činnost zahájilo dvojnásobné množství firem, než kolik jich zaniklo. Oproti prvním osmi měsícům loňského roku na trhu letos přibylo o 1 177 firem více. Zatímco ještě za první čtvrtletí byl čistý přírůstek firem meziročně nižší, v letních měsících se situace obrátila. Tempo růstu počtu nově vzniklých společností nyní převyšuje dynamiku zániků, což vede k celkovému rychlejšímu růstu počtu subjektů na trhu než v loňském roce,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Do konce srpna se počet firem letos zvýšil ve 12 krajích, klesl pouze v Libereckém a v Ústeckém kraji. Počet vzniklých firem se oproti stejnému období minulého roku zvýšil o 11 % na 22 358. Více než polovina z nich sídlí v Praze (11 527). Druhý nejvyšší počet je v Jihomoravském kraji (2 753) a v Moravskoslezském kraji (1 458), který těsně následuje Středočeský kraj (1 456).
Počet nových firem se meziročně nejrychleji zvýšil v Olomouckém kraji, kde letos vzniklo o pětinu více firem než za prvních osm měsíců minulého roku. Nadprůměrný růst byl také v Jihomoravském kraji, kde vzniklo o 16 % více firem než před rokem. V Karlovarském kraji se počet vzniklých firem zvýšil o 15 % a v Plzeňském kraji o 13 %. V Praze se počet vzniklých firem zvýšil o 12 %.
V Libereckém kraji se počet zaniklých firem téměř ztrojnásobil
Za prvních osm měsíců letošního roku se meziročně nejvýrazněji zvýšil počet zaniklých firem v Libereckém kraji. Bylo to o 177 %. Počet subjektů na trhu se v tomto kraji tak snížil o 391 a na každou založenou firmu zde připadly dvě zaniklé.
Naopak nejrychleji se počet firem zvyšoval v Olomouckém kraji, kde na 10 zaniklých firem připadalo 29 společností, které na trh vstoupily. V kraji Vysočina to bylo 27 firem. Ve Zlínském kraji a Středočeském kraji shodně připadlo 26 nově vzniklých firem na 10 zaniklých.
Zdaleka nejvíce firem vzniká a zaniká v obchodu
Nejvíce firem letos do konce srpna vzniklo v odvětví obchodu (2 666). Zároveň jde o obor, kde 3 530 firem činnost ukončilo, což znamená, že se počet firem v tomto odvětví snížil o 864. Počet firem, které na trh letos vstoupily, klesl také v oboru těžba a dobývání (o 60 %), jde však o obor s výrazně nižším počtem subjektů na trhu než v ostatních odvětvích. V odvětví doprava a skladování se počet firem letos nezměnil.
Počet vzniklých firem se do konce srpna nejvíce meziročně zvýšil v oboru doprava a skladování, a to o 23 %. Shodně o 13 % se počet vzniklých společností zvýšil v oborech ubytování a stravování a ostatních činnostech, mezi které patří služby jako opravy výrobků nebo kadeřnictví a kosmetika.
Do konce srpna soudy v ČR vyhlásily 10 843 osobních bankrotů, o 14 % více než loni
Od ledna do konce srpna soudy v České republice vyhlásily 10 843 osobních bankrotů. Oproti stejnému období minulého roku jich bylo o 14 % více. Soudy v letošním roce doposud přijaly 11 018 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 12 % více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF.
„Za prvních osm měsíců soudy vyhlásily zhruba o 1 300 osobních bankrotů více než od ledna do konce srpna minulého roku. Počet osobních bankrotů se zvyšoval již loni, zatímco v letech 2020 až 2023 klesal. Letos dynamika jejich růstu zrychlila. Osobních bankrotů i návrhů bylo za osm měsíců nejvíce od roku 2021. K růstu počtu bankrotů přispívá zhoršující se platební morálka, která se projevuje mimo jiné růstem objemu nesplácených krátkodobých úvěrů a zvýšením podílu nevýkonných krátkodobých úvěrů. Zároveň zpomaluje růst vkladů, zatímco objem úvěrů na spotřebu letos roste téměř desetiprocentním tempem,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V letošním roce bylo za toto období nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (1 716), v Ústeckém kraji (1 505) a ve Středočeském kraji (1 121). Naopak nejméně osobních bankrotů bylo ve Zlínském kraji (370), v kraji Vysočina (382) a v Karlovarském kraji (392).
Meziročně se za prvních osm měsíců oproti stejnému období minulého roku počet osobních bankrotů nejvíce zvýšil v Praze, kde vzrostl až o třetinu na 965, což je 9 % ze všech osobních bankrotů v tomto období. O více než pětinu (o 22 %) na 628 se meziročně zvýšil počet osobních bankrotů v Plzeňském kraji, který se na celkovém počtu bankrotů podílí zhruba 6 %. Podobný meziroční růst byl také v kraji Vysočina, a to o 19 %.
Naopak nejnižší dynamiku meziročního růstu osobních bankrotů vykázal Zlínský kraj, ve kterém se jejich počet zvedl o pouhé 1 %. Dále sem patří Liberecký kraj, s růstem počtu osobních bankrotů o 7 % a Středočeský kraj s růstem o 9 %.
Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali za 1. pololetí přes 6 miliard v neživotním pojištění
Bankrotem zůstávají nejvíce ohrožení obyvatelé tří krajů
Bankrotem jsou dlouhodobě nejvíce ohrožení obyvatelé tří krajů. Na prvním místě je Ústecký kraj, ve kterém za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského září do konce srpna, připadlo na 10 tisíc obyvatel 41 osobních bankrotů. V Moravskoslezském kraji a ve Středočeském kraji to bylo shodně 20 bankrotů. Naopak v Plzeňském kraji za toto období připadlo na 10 tisíc obyvatel regionu pouze 6 osobních bankrotů. Shodně na tom byl kraj Vysočina, Zlínský kraj a Praha s 9 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel.
Za posledních 12 měsíců soudy v Česku vyhlásily 15 087 osobních bankrotů, což je oproti předchozímu období o 11 % více. V porovnání se situací za 8 měsíců se tempo růstu počtu osobních bankrotů letos zvyšuje. Růst mezd a zvyšování podílu nesplácených úvěrů naznačuje pokračování této tendence i v dalších měsících letošního roku.
O téměř dvě třetiny (o 64 %) se od ledna do konce srpna meziročně zvýšil počet zaniklých firem (100) v oboru kulturní a rekreační činnosti. Shodně o 35 % se zvýšil počet zaniklých společností v oborech vzdělávání a ostatní činnosti.
V prvních osmi měsících roku pokračoval postupný pokles podílu firem, které byly na trhu v roce zániku do 5 let včetně, a to z 9 % v roce 2022 na letošních 6 %. Naopak se zvyšuje podíl firem, které v roce zániku působily na trhu 26 a více let. Zatímco v roce 2022 tvořily 22 % celkového počtu zaniklých společností, letos to bylo již 29 %. Z celkového počtu firem zaniklých v letošním roce jich 85 % nevykazovalo žádný obrat. V roce 2022 tyto společnosti tvořily až 94 % všech zaniklých.
Do konce srpna v Česku zbankrotovalo 4 265 podnikatelů, meziročně o 15 % více
Od ledna do konce srpna letošního roku v Česku vyhlásilo bankrot 4 265 fyzických osob podnikatelů. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o 15 % více. Letos bylo zároveň podáno 4 433 návrhů na bankrot, meziročně to byl růst o 14 %. „Za prvních osm měsíců roku zbankrotovalo o 563 více podnikatelů než za stejné období minulého roku. Byl to také nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů v tomto období od roku 2021, kdy jich bylo o 92 více. Výrazně vyšší počet za osm měsíců roku byl naposledy v roce 2020, kdy jich bylo o 870 více než letos. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se mírně zhoršuje, přičemž objem úvěrů letos roste rychleji než objem vkladů. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje již třetím rokem po sobě, stále však ještě nedosahuje úrovně z let 2020 a 2021,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V srpnu v Česku bankrot vyhlásilo 505 fyzických osob podnikatelů. Bylo to o 72 méně než v červenci a prozatím nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Dále bylo podáno 506 insolvenčních návrhů, o 79 méně než v červenci. Počet návrhů na bankrot byl v srpnu druhý nejnižší od začátku roku.
Nejvíce bankrotů bylo v Moravskoslezském kraji
Letos bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (560), ve Středočeském kraji (514) a v Praze (491). Nejméně bankrotů soudy vyhlásily v kraji Vysočina (144) a v Karlovarském kraji (158).
Nejvýrazněji se jejich počet oproti období od ledna do srpna loňského roku zvýšil ve Středočeském kraji (o 29 %). Podobná dynamika byla také v Jihočeském kraji (o 27 %). V Karlovarském kraji se jejich počet zvýšil o 24 %. O zhruba pětinu se počet bankrotů meziročně zvýšil v Libereckém kraji a v Ústeckém kraji. Počet bankrotů podnikatelů vzrostl ve všech krajích. Nejméně to bylo v Královéhradeckém kraji, a to pouze o 4 %. V Jihomoravském kraji se počet bankrotů zvýšil o 6 % a v kraji Vysočina o 7 %.
Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 88. V Moravskoslezském a v Karlovarském kraji připadlo na 10 tisíc aktivních podnikatelů shodně 87 bankrotů. Průměr za celou ČR byl 58 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů. Nejlépe na tom byla Praha s 37 bankroty. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji připadlo shodně 45 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů. Pořadí krajů z hlediska ohrožení podnikatelů bankrotem se v čase výrazněji nemění.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Deset věcí, na které si dát pozor při sjednávání pojištění
Nejvíce bankrotů bylo ve stavebnictví
Zatímco obchodních společností letos zbankrotovalo nejvíce v odvětví obchodu, mezi podnikateli bylo letos nejvíce bankrotů v oboru stavebnictví (1 017), dále v obchodu (725) a ve zpracovatelském průmyslu (569). Nejvíce se jejich počet meziročně zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 45 %. Značný růst vykázalo i odvětví nakládání s nemovitostmi (o 32 %) a ubytování a stravování (o 26 %). Jediným oborem, ve kterém se za období od ledna do srpna počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil (o 19 %), byly informační a komunikační činnosti.
Bankrot nejvíce hrozí podnikatelům v odvětví dopravy a skladování, ve kterém za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc registrovaných subjektů 77 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v odvětví stravování a ubytování 41. V těchto třech odvětvích jsou podnikatelé nejvíce ohrožení bankrotem již delší dobu. Nejnižší míru bankrotu vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností a profesní, vědecké a technické činnosti.
V počtu bankrotů podnikatelů se zvyšuje podíl těch, kteří byli na trhu maximálně pět let a klesá podíl podnikatelů, kteří na trhu působili 31 let a více. Více než dvě třetiny podnikatelů, u kterých byl vyhlášen bankrot, nevykazovaly žádný obrat.
Do konce srpna v Česku zbankrotovalo 519 firem, o 10 % více než za 8 měsíců loňského roku
Za prvních osm měsíců letošního roku v České republice zbankrotovalo 519 obchodních společností. Oproti stejnému období loňského roku je to o 10 % více. Soudy ve stejném období přijaly 743 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o 5 % více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF. „Počet firem, které od ledna do konce srpna vyhlásily bankrot, byl letos zhruba na úrovni roku 2017, kdy jich bylo jen o tři více. Výrazně vyšší počet byl naposledy v roce 2016, kdy za osm měsíců zbankrotovalo 601 firem. Letošní meziroční dynamika růstu počtu bankrotů je však značně vyšší než v minulém roce. Zvyšuje se i podíl úvěrů, které firmy řádně nesplácejí. Objem jejich úvěrů se zvyšuje o něco rychleji, než rostou vklady obchodních společností. Stále je však objem firemních úvěrů nižší než objem jejich vkladů a mezera mezi oběma ukazateli se nezužuje. Existují však značné rozdíly mezi odvětvími i mezi kraji,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Více než dvě pětiny ze všech firem, které do konce srpna vyhlásily bankrot, sídlily v Praze (228). Druhý nejvyšší počet bankrotů se značným odstupem vyhlásily soudy v Jihomoravském kraji (89) a v Moravskoslezském kraji (36).
Oproti prvním osmi měsícům loňského roku se počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v Plzeňském kraji, a to o 88 % na 15. V Ústeckém kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 71 % na 24. Zhruba o polovinu se jejich počet zvýšil v Jihomoravském kraji, na který připadlo 17 % ze všech letošních firemních bankrotů.
Nejrychleji se počet firemních bankrotů snížil v Jihočeském kraji, kde za prvních osm měsíců roku meziročně klesl o třetinu na 12. O 29 % se jejich počet snížil v Pardubickém kraji a o pětinu klesl v Karlovarském kraji.
Z jednotlivých odvětví do konce srpna zbankrotovalo jako v předchozích obdobích nejvíce firem, které se věnovaly obchodu (128). Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (79), který následovalo stavebnictví (67). Nejvýrazněji se počet bankrotů firem meziročně zvýšil v oboru informační a komunikační činnosti (o 56 %). O 22 % se počet firemních bankrotů zvýšil ve stavebnictví a o 14 % v obchodu. V dopravě a skladování stejně jako v administrativních činnostech, se počet firemních bankrotů meziročně nezměnil.
V osmi měsících letošního roku byl počet bankrotů o 49 vyšší než ve stejném období loňského roku, z toho téměř polovinu tvořily společnosti z oborů obchod a stavebnictví.
Mohlo by vás zajímat: Pokuty za porušení pravidel proti praní špinavých peněz za rok 2024
Nejohroženější firmy byly v Jihomoravském kraji
Za posledních 12 měsíců, tedy v období od loňského září do konce srpna, vykázaly nejvyšší míru bankrotů firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10 tisíc aktivních společností připadlo 24 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Ústeckém kraji 20 bankrotů na 10 tisíc subjektů na trhu. Naopak v Plzeňském kraji připadlo na 10 tisíc společností pouze 7 bankrotů a v Jihočeském kraji to bylo 9 bankrotů. Ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina připadlo na 10 tisíc firem na trhu shodně 10 bankrotů. Roční míra bankrotů v České republice je nízká, v posledních 12 měsících dosahovala 0,2 %.
Od loňského září do konce srpna byly bankrotem nejohroženější firmy z oboru doprava a skladování, kde na 10 tisíc registrovaných společností připadlo 23 bankrotů, ve zpracovatelském průmyslu 19 a ve stavebnictví 17. Naopak nejnižší míra bankrotů byla u firem, které se věnují vzdělávání, kde připadly na 10 tisíc subjektů pouze 2 bankroty. Ve zdravotní a sociální péči to byly 3 bankroty na 10 tisíc firem na trhu. Z významněji zastoupených odvětví pak nízkou míru bankrotů vykazuje odvětví informační a komunikační činnosti.
Komentáře
Přidat komentář