„V minulém roce podnikání zahájilo o 7 673 osob více než v roce 2024. Meziročně to bylo o 9 % více. V posledních dvou letech s tím, jak odeznívá vliv povinného zavádění datových schránek, klesá počet podnikatelů, kteří činnost během roku ukončili. V roce 2025 jich bylo meziročně o 22 % méně. Na trhu meziročně přibylo výrazně více fyzických osob podnikatelů než předloni. Tempo růstu se tímto vrátilo na úroveň z let 2020 a 2021. Ekonomický růst, nízká inflace a nízká nezaměstnanost doprovázené růstem mezd zvyšují poptávku domácností po zboží a službách, které podnikatelé poskytují,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Intermap Technologies: Pojistný trh se rozhodl pro další rozvoj povodňových map
Více než pětina všech lidí, kteří loni s podnikáním začali, žije v Praze. V hlavním městě na trh vstoupilo 20 271 podnikatelů. Ve Středočeském kraji činnost zahájilo 11 885 lidí a v Jihomoravském kraji 10 002.
Počet nových podnikatelů se meziročně zvýšil v 11 ze 14 krajů. Nejrychleji se jejich počet zvýšil v Praze (o 27 %). V Jihomoravském kraji vzniklo meziročně o 10 % více podnikatelů a v Karlovarském kraji o 8 %. Pouze mírně se počet nových podnikatelů snížil v kraji Vysočina (o 0,1 %), dále pak v Jihočeském (o 1 %) a Pardubickém kraji (o 2 %).
Počet zaniklých podnikatelů klesl ve všech krajích s výjimkou Prahy
Zato počet zaniklých fyzických osob podnikatelů klesl v téměř všech krajích. Nejvýrazněji ve Zlínském (o 35 %), Libereckém (o 34 %) a Karlovarském kraji (o 30 %). Pouze v Praze počet zaniklých podnikatelů meziročně vzrostl o 7 %.
I přesto se v hlavním městě počet podnikatelů v minulém roce zvyšoval nejrychleji. Na 10 zaniklých připadlo 19 nových podnikatelů, v Jihomoravském kraji 18 podnikatelů. V Moravskoslezském a Středočeském kraji připadlo na 10 zaniklých podnikatelů shodně po 17 nových.
Nejvíce lidí začalo podnikat ve stavebnictví
Stejně jako v roce 2024 i minulý rok zahájilo podnikání nejvíce lidí ve stavebnictví (13 061) a ve zpracovatelském průmyslu (10 547). Podobný počet lidí zahájil podnikání v profesních, vědeckých a technických činnostech (10 488). Nejvíce se v roce 2025 meziročně zvýšil počet lidí, kteří podnikání zahájili, v oboru doprava a skladování (o 27 %). V informačních a komunikačních činnostech se jejich počet zvýšil o 21 % a ve stavebnictví o 17 %. Pouze v odvětví ubytování a stravování činnost meziročně zahájilo o 1 % méně lidí.
Ukončení podnikání v obchodu bylo nejčetnější
Nejvíce podnikatelů v minulém roce ukončilo činnost v obchodu (11 206), ve stavebnictví (9 428) a ve zpracovatelském průmyslu (7 158). Počet zaniklých podnikatelů se meziročně zvýšil pouze v oborech doprava a skladování a v informačních a komunikačních činnostech, shodně o 11 %. Ve všech ostatních oborech počet zaniklých podnikatelů meziročně klesl. Nejvýraznější pokles (o 37 %) vykázalo odvětví obchod.
Nejrychleji se počet podnikatelů zvyšoval v kulturních a rekreačních činnostech, kde v roce 2025 připadlo 45 nových podnikatelů na 10 zaniklých. V oboru informační a komunikační činnosti připadlo 32 nových na 10 zaniklých a ve vzdělávání to bylo 29 nových podnikatelů. V roce 2025 také pokračoval dlouhodobý trend – počet podnikatelů se snížil v obchodu a v ubytování a stravování. V obchodu, kde činnost ukončilo nejvíce lidí, připadlo pouze 5 podnikatelů, kteří na trh vstoupili, na 10 zaniklých. V oblasti ubytování a stravování pak na 10 lidí, kteří trh opustili, připadlo pouze 8 lidí, kteří na něj vstoupili.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Mapy.com nově varují řidiče před střety se zvěří
V roce 2025 v České republice na trhu přibylo 17 050 firem, meziročně o 23 % více
V loňském roce v České republice vzniklo 34 860 obchodních společností a 17 810 jich zaniklo. Na trhu přibylo 17 050 firem, což je o 23 % více než v roce 2024. V minulém roce na každých 10 zaniklých společností připadlo 20 firem, které na trh vstoupily. „Dynamika růstu počtu firem, které vstoupily na trh, v minulém roce výrazně převýšila dynamiku počtu společností, které svou činnost ukončily. Vzniklo o 13 % více obchodních společností než v roce 2024. Počet firem, které zanikly, se zvýšil pouze o 4 %. Ve výsledku se v loňském roce počet firem na trhu zvýšil nejvíce od roku 2018. Přispěl k tomu ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Opačně působily poměrně vysoké úrokové sazby, s nimiž se některé firmy nevyrovnaly a trh opustily“, říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Již tradičně má více než polovina firem, které v loňském roce zahájily činnost, sídlo v Praze (17 762). Druhý nejvyšší počet nových společností, i když se značným odstupem, vykázal Jihomoravský (4 249), dále Středočeský 2 341) a Moravskoslezský kraj (2 229). Na tyto čtyři kraje připadají více než tři čtvrtiny všech obchodních společností, které na trh v roce 2025 vstoupily. Zdaleka nejnižší počet firem vznikl v Karlovarském kraji (420) a v kraji Vysočina (585).
Počet firem se zvýšil ve 12 krajích
Oproti roku 2024 se počet vzniklých obchodních společností loni zvedl ve 12 krajích. Nejvíce, a to o 28 %, to bylo v Olomouckém kraji. V Plzeňském kraji vzrostl počet vzniklých firem o 23 % a v Jihomoravském kraji o 15 %. Podobný růst byl také v Praze a v Ústeckém kraji. V těchto krajích se počet vzniklých firem zvýšil shodně o 13 %. Naopak o 5 % klesl počet vzniklých společností ve Zlínském a o 1 % v Libereckém kraji.
V hlavním městě v roce 2025 zaniklo nejvíce firem (8 757). Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji (1 988), po kterém následoval Liberecký kraj (1 073). Podobná situace byla také v Moravskoslezském kraji, kde svou činnost loni ukončilo 1 036 firem, a v Ústeckém kraji s 1 035 zaniklými společnostmi.
V Libereckém kraji se počet zaniklých firem meziročně zvýšil nejvýrazněji, a to o 140 %. V Pardubickém kraji meziročně zaniklo o 76 % více firem a v Plzeňském kraji se počet zaniklých společností zvýšil o 44 %.
V loňském roce se počet firem nejrychleji zvyšoval v Olomouckém kraji, kde na 10 zaniklých firem připadlo 32 společností, které činnost zahájily. Ve Středočeském kraji to bylo 27 firem a v kraji Vysočina 26. Podobnou dynamiku vykázal také Zlínský kraj, kde na 10 zaniklých firem připadlo 25 nových. V Libereckém kraji, kde se počet zaniklých firem více než zdvojnásobil, připadlo na 10 zaniklých společností pouze 5 firem, které na trh vstoupily.
V Ústeckém kraji byl počet vzniklých firem jen o něco málo nižší než počet zaniklých. Celkový počet společností v tomto kraji se meziročně prakticky nezměnil. Zatímco v Ústeckém kraji klesal počet firem po celý rok, v Libereckém kraji jejich úbytek začal až ve druhém čtvrtletí. V průměru za všechny kraje připadly 2 nové firmy na 1 zaniklou.
Mohlo by vás zajímat: Kdo povede Úsek tvorby produktů v ČPP?
Nejvíce firem vzniklo a zaniklo v obchodu
Tak jako v předchozích letech se nejvíce společností, které loni vznikly, věnuje obchodu (4 534), poté stavebnictví (3 714) nebo nakládání s nemovitostmi (3 365). Podobný počet firem vznikl také ve zpracovatelském průmyslu (3 221) a profesních, vědeckých a technických činnostech (3 149).
Nejrychleji se počet vzniklých obchodních společností meziročně zvýšil v oboru doprava a skladování, a to o 27 %. Ve stavebnictví a v obchodu to bylo shodně o 19 %. Počet založených firem se v rámci významně zastoupených odvětví meziročně snížil pouze v oblasti nakládání s nemovitostmi (o 8 %).
V obchodu rovněž působil nejvyšší počet firem, které v minulém roce zanikly (5 220). Dále to bylo v oboru nakládání s nemovitostmi (3 353) a ve zpracovatelském průmyslu (1 537). Nejvýrazněji se počet společností, které činnost ukončily, zvýšil v oboru ostatní činnosti, a to o 48 %. Patří mezi ně firmy, které se věnují opravám výrobků pro domácí potřebu nebo poskytují osobní služby jako kadeřnictví a kosmetika. V oblasti kulturních a rekreačních činností se počet zaniklých firem zvýšil o 46 %, ve vzdělávání o 30 %.
Nejrychleji se v minulém roce počet firem zvyšoval v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém na 10 zaniklých společností připadlo 57 nových. V oboru ostatní činnosti připadlo na 10 zaniklých společností 51 firem, které na trh vstoupily. Pouze v obchodu se počet firem loni snížil, protože na 10 zaniklých připadlo pouze 9 vzniklých firem. Počet firem v oblasti nakládání s nemovitostmi se v loňském roce nezměnil.
Soudy v minulém roce vyhlásily 15 445 osobních bankrotů, meziročně o 12 % více
Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily 15 445 osobních bankrotů, meziročně o 12 % více. Zároveň přijaly 16 080 návrhů na osobní bankrot. Oproti roku 2024 jich bylo o 8 % více. „V loňském roce soudy vyhlásily o 1 715 osobních bankrotů více než v roce 2024. Jejich počet se dostal na úroveň roku 2021. Výrazně vyšší počet osobních bankrotů byl v roce 2020, kdy jich bylo o více než 1 800 více. Byl to však částečně důsledek novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, která změkčila podmínky pro osobní bankrot, a tím jej zpřístupnila vyššímu počtu lidí. V loňském roce počet osobních bankrotů stoupal zejména v prvních čtyřech měsících, poté se víceméně snižoval, což je dobré znamení pro vývoj v letošním roce,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická krize neskončila. Ani nemohla…
Spotřebu domácností podnítila nízká inflace a zvyšování mezd
„Objem vkladů domácností převyšuje objem jejich úvěrů, avšak dynamika vkladů v loňském roce výrazně zaostávala za dynamikou krátkodobých úvěrů. Nízká inflace spolu se zvyšováním mezd a s ekonomickým růstem podnítily spotřebu domácností, mnohdy uskutečněnou s využitím dluhových nástrojů. To se pak odrazilo i v růstu počtu osobních bankrotů. Na rozdíl od exekuce je cílem osobního bankrotu zbavit dlužníka jeho krátkodobých závazků, a tím mu vytvořit šanci na nový začátek bez dluhového zatížení,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Za rok 2025 soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (2 391). Druhý nejvyšší počet byl v Ústeckém kraji (2 161) a třetí nejvyšší počet ve Středočeském kraji (1 662). Na tyto tři regiony připadly dvě pětiny z celkového počtu bankrotů za minulý rok. Naopak nejméně jich bylo ve Zlínském kraji (525), který těsně následoval kraj Vysočina (526). V Karlovarském kraji bylo vyhlášeno 583 osobních bankrotů.
Meziročně se počet osobních bankrotů zvýšil ve 13 krajích ze 14. Ve Zlínském kraji se jejich počet nezměnil. Nejvýraznější růst byl v Praze, kde se jejich počet zvýšil o 29 %. V kraji Vysočina vzrostl počet osobních bankrotů o 27 % a v Jihomoravském kraji o 21 %. Nadprůměrný růst počtu osobních bankrotů byl také v Plzeňském kraji. Pouze o 6 % se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil v Královéhradeckém kraji a o 8 % to bylo v Karlovarském kraji.
Mohlo by vás zajímat: Londýnské varování: Odhalení UFO může otřást světem víc než pandemie
Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje
Již delší dobu jsou osobním bankrotem nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Letos se k nim přiřadil i Středočeský kraj. Na 10 tisíc obyvatel ve věku 15 let a více připadlo 50 osobních bankrotů v Ústeckém kraji. Podstatně méně to bylo v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji, a to shodně po 24 bankrotech. Nadprůměrnou míru bankrotů vykázal také Karlovarský, Liberecký a Olomoucký kraj. Průměr za všechny kraje byl v loňském roce 17 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Nejnižší riziko osobního bankrotu vykázaly obyvatelé Plzeňského kraje se 7 bankroty na 10 tisíc obyvatel ve věkové skupině nad 15 let, po 11 bankrotech to bylo ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina. Přestože Praha vykázala nejvyšší meziroční dynamiku růstu osobních bankrotů, ve srovnání s ostatními kraji je na čtvrté nejlepší pozici. Obdobná situace byla také v kraji Vysočina, kde byl druhý nejvyšší meziroční růst počtu osobních bankrotů.
Komentáře
Přidat komentář