„Přestože jsme od loňského roku zaznamenali drobná zlepšení, ženy celosvětově, a Češky nevyjímaje, zažívají zvýšený stres a rostoucí tlak, ať už na pracovišti nebo v osobním životě. Doma na většinu z nich dopadá největší část domácích prací a v některých zemích ženy navíc pociťují, že některá z jejich práv jsou ohrožena. Vedle toho se setkávají s nevhodným chováním v práci, a obávají se o svou bezpečnost. To je situace, která se musí změnit – a zaměstnavatelé v tom ženám musí vyjít vstříc,“ říká Zuzana Kostiviarová, expertka společnosti Deloitte na lidský kapitál.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Podvedení klienti“ na vedlejší koleji
Ženy se na pracovišti necítí bezpečně, ty z menšin ještě více
Téměř polovina žen uvádí, že se obává o svou bezpečnost, když jsou v práci, cestují do práce nebo za prací. Tyto obavy mohou vycházet ze zkušeností: každá desátá z těchto žen byla obtěžována při dojíždění do práce nebo na pracovní cestě, 16 % se setkalo se zákazníky nebo klienty, kteří je obtěžovali nebo se chovali tak, že se cítily nepříjemně. A téměř každá desátá žena byla obtěžována svým kolegou.
Celkem 31 % respondentek se v posledních 12 měsících setkalo s mikroagresí, 4 % se sexuálním obtěžováním a 8 % s dalšími typy obtěžování v práci. Čtvrtina žen dále uvedla, že lidé na vyšších pozicích v jejich firmách se vůči nim dopustili nevhodného jednání nebo komentářů.
Ženy, které se řadí k méně zastoupeným skupinám, se častěji obávají o svou osobní bezpečnost v práci, při cestách do práce nebo za prací. Tyto obavy jsou výraznější u žen s viditelným zdravotním hendikepem (66 %) a transgender žen (64 %).
Minoritní skupiny se také častěji setkávají s neinkluzivním chováním. Například 40 % žen patřících k etnické menšině ve své zemi a 45 % žen se zdravotním postižením se v práci setkalo s mikroagresí ve srovnání s 30 % žen, které z těchto skupin nepocházejí. Více než polovina LGBTI+ žen se setkala s mikroagresí, zatímco u ostatních žen byl tento podíl méně než tři z deseti.
Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Ohlédnutí z kapitánského můstku
Stres a pravidelné přesčasy zhoršují duševní zdraví
Polovina žen uvedla, že míra jejich stresu je vyšší než před rokem, a podobný počet žen uvádí, že mají obavy nebo dokonce velké obavy o své duševní zdraví. Právě duševní zdraví je pro ženy na celém světě jedním ze tří nejpalčivějších témat (48 %), přičemž za důležitější považují už jen finanční zabezpečení (51 %) a svá práva (50 %).
Za zhoršující se úrovní psychického zdraví může být řada faktorů, mezi jeden z důvodů patří i nemožnost se od práce odpoutat. Výsledky průzkumu ukazují souvislost mezi pracovní dobou a duševním zdravím - zatímco 50 % žen, které obvykle pracují jen svou smluvní pracovní dobu, popisuje své duševní zdraví jako dobré. U těch, které pravidelně pracují přesčas, se tento podíl snižuje na 23 %. Pouze 37 % žen uvádí, že se cítí být schopny od práce odpojit.
“Navzdory těmto znepokojivým zjištěním uvedla více než polovina žen, že se jim v oblasti duševního zdraví nedostává od zaměstnavatelů dostatečné podpory, a dvě třetiny žen se necítí dobře, když o něm na pracovišti mluví. Přestože tato data poukazují na potřebu výrazného zlepšení, je zde patrný pokrok oproti loňským zjištěním, kdy tyto znepokojivé zkušenosti uvedlo ještě více žen,” říká expertka Deloitte Zuzana Kostiviarová.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2023?
Ženy nesou největší odpovědnost za domácnost, což ovlivňuje jejich kariéry
Ženy pociťují tíhu nerovnoměrné péče a domácích povinností. Za pozornost stojí, že 50 % žen, které žijí s partnerem a mají děti, uvádí, že větší odpovědnost za péči o děti nesou ony – v roce 2023 to bylo 46 %, přičemž pouze 12 % žen uvedlo, že toto břímě více dopadá na jejich partnera. Dále 57 % žen, které žijí s partnerem a podílejí se na péči o jinou dospělou osobu, uvádí, že nesou větší odpovědnost – oproti 44 % v roce 2023, zatímco pouze 5 % uvádí, že tyto úkoly více připadají na jejich partnera. Současně více než dvě z pěti žen nesou větší odpovědnost za úklid a další domácí práce, podobně jako v roce 2023.
“Tyto tlaky si vybírají svou daň. Ženy zatížené péčí o domácnost a blízké osoby, oproti ostatním ženám mnohem méně často uvádějí, že mají dobré duševní zdraví. A téměř polovina z nich deklaruje, že si v posledním roce vzala volno z důvodu duševního zdraví, zatímco u žen, které se o péči o domácnost dělí s partnerem či partnerkou, je to jen necelá čtvrtina. Výsledkem tohoto nerovnoměrného rozdělení povinností je, že ženy mají náročnější situaci v zaměstnání – 73 % žen uvedlo, že je pro ně problém soustředit se na kariéru a osobní život zároveň,” říká Tereza De Bardi, partnerka v oddělení poradenských služeb a ambasadorka pro diverzitu a inkluzi ve společnosti Deloitte.
Mohlo by vás zajímat: Hlavní výsledky Marsh McLennan v 1. čtvrtletí 2024
Firmy prosazující rovnost žen a mužů dosahují lepších výsledků
Data z průzkumu ukazují, že firemní kultura je klíčová při setrvání žen v daných firmách i při jejich kariérnímu postupu. Letošní průzkum zjistil, že čtvrtina žen nechce ve své organizaci postoupit na vyšší vedoucí pozici, přičemž hlavním důvodem je, že je v tom odrazuje firemní kultura, avšak ve firmách označovaných za „lídry v oblasti rovnosti žen a mužů“ chce na vyšší vedoucí pozici postoupit 92 % žen.
“Tyto firmy těží z budování inkluzivní kultury, kde je oceňována i respektována rovnováha mezi pracovním i soukromým životem, a kde ženy cítí podporu při svém kariérním postupu. Ženy v těchto firmách uvádějí vyšší míru loajality vůči zaměstnavateli, vyšší produktivitu, cítí se bezpečněji, lépe se jim daří realizovat své pracovní cíle a ambice,” říká Tereza De Bardi.
Mohlo by vás zajímat: S-PEDELEC: Tato pravidla pro provoz platí v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku
„Je všeobecně známo, že různorodější organizace a firmy dosahují lepších výsledků, nicméně většina firem, včetně těch tuzemských, má v oblasti rovnosti žen a mužů velké mezery. Vedení firem je stále tvořeno převážně muži, což ženám z důvodů kulturních, sociálních a osobních přesvědčení nezaručuje rovné podmínky a rovnocenný přístup k vrcholovým postům v organizaci. Často diskutované kvóty rovněž nemusí být idealním řešením této situace, protože vedou k tokenizaci a další spirále předsudků. Aby podniky vytvořily skutečně inkluzivní kulturu, která umožní ženám uspět v práci, měly by se zaměřit na řešení flexibilních pracovních úvazků, zvýšit edukaci v oblasti předsudků a mikroagrese a vytvořit takovou kulturu, v níž nejen ženy mohou naplno uplatnit své přirozené talenty, a realizovat svůj potenciál.“ doplňuje De Bardi.
Metodologie
Průzkum probíhal v období od října 2023 do ledna 2024 mezi 5 000 ženami v 10 zemích (Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Německo, Indie, Japonsko, Jihoafrická republika, Velká Británie a USA), aby zjistila více o jejich zkušenostech na pracovišti a ve společnosti obecně. Cílem průzkumu bylo zmapovat jejich zkušenostem na pracovišti a ve společnosti obecně. Důležité bylo rovněž porozumět stavu rovnosti žen a mužů na pracovišti z intersekcionální perspektivy a určit typy opatření, která zaměstnavatelé přijímají na podporu, udržení a posílení postavení žen ve svých organizacích. Každá respondentka odpovídala na 34 otázek týkajících se jejích zkušeností v práci, dopadu těchto zkušeností na její osobní život, kroků, které její zaměstnavatel podniká na podporu jejího kariérního postupu a životní pohody, a zkušeností mimo pracoviště, které ovlivňují její celkovou životní pohodu. Výsledky celého průzkumu jsou k dispozici na www.deloitte.com/womenatwork.
Komentáře
Přidat komentář