Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,4 %

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 0,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 0,4 %.

Mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn rostoucí domácí poptávkou, zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého kapitálu. Negativní vliv měla zahraniční poptávka. „K meziročnímu růstu přispěly celkové výdaje na konečnou spotřebu a rostoucí saldo zahraničního obchodu. Naopak pokračoval pokles tvorby hrubého kapitálu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles nastal v průmyslu, stavebnictví stagnovalo. Zaměstnanost[2] mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,4 %.

Mohlo by vás zajímat: EU udává tón! Ať se nám to líbí, nebo ne

Lidé se zbavili strachu z drahých energií, inflace i konsolidačního balíčku

Zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.

„I když růst překonal očekávání, vychází z poměrně nízké základny, neboť česká ekonomika představuje jedinou v rámci EU, jež se dosud nedokázala vypořádat s útlumem způsobeném nejprve pandemií covidu a posléze válkou na Ukrajině a s ní souvisejícími šoky. Příznivě se do výkonu české ekonomiky letos propisuje spotřeba domácností, které se osmělují k větším nákupům, neboť je přešla úzkost z drahých energií a dopadů konsolidačního balíčku. Pozitivně vnímají letošní citelný pokles inflace, té stávající i vyhlížené. Po dvou letech poklesu letos porotou reálné mzdy, což je pro spotřebu domácností příznivý impuls, jenž už se zrcadlí v jejich zlepšujícím se sentimentu a důvěře v ekonomiku a nyní tedy i v údajích k růstu hospodářství v prvním čtvrtletí,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda. http://www.lukaskovanda.cz/ceska-ekonomika-letos-roste-mirne-nad-ocekavani/

Vedle spotřeby domácností to v mezičtvrtletním pohledu byly ještě investice podpořené prostředky z fondů EU, které letos v prvních třech měsících roku vytáhly výkon celé ekonomiky do pásma „černé nuly“.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Michal Korejs

„Meziročně pak kladně působila opět spotřeba domácností a také lepšící se kondice zahraničního obchodu, odrážející se v nárůstu jeho přebytku. Ten podpořil zejména automobilový průmysl, jemuž však letos může poněkud docházet dech, neboť opadne poptávka nahromaděná ještě v době post-pandemických zádrhelů v mezinárodní logistice,“ dodal Kovanda.

„Letos by měl celoročně růst české ekonomiky činit 1,1 procenta, když k němu pozitivně přispěje konečně také spotřeba domácností – na rozdíl od loňska. Pozitivně přispějí také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně vývoj stavu zásob. Zásoby se negativně projeví poměrně výrazně. I když totiž celková poptávka v ekonomice roste – i díky oživení apetýtu domácností –, zatím ji i letos z podstatné části bude uspokojovat rozprodej zboží již vyrobeného a uskladněného. Nemusí se vždy jednat o uskladnění v úplně finální podobě, jak demonstruje zrovna právě třeba zmíněná situace v autoprůmyslu; z velké části již dokončené vozy čekají na několik posledních komponent a zákazníci se musí mířit s dlouhými čekacími lhůtami,“ pokračoval analytik Lukáš Kovanda.

„Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že „k meziročnímu růstu přispěly celkové výdaje na konečnou spotřebu a rostoucí saldo zahraničního obchodu. Naopak pokračoval pokles tvorby hrubého kapitálu“.  Ačkoli struktura růstu bude zveřejněna až na konci května a komentáře ČSÚ komentuje zejména meziroční vývoj, dle průběžných odhadů a dat je patrné, že mezičtvrtletní růst byl tažen zrychlením spotřeby domácností a zrychlením vývozů. Mezičtvrtletní růst je tak nejvyšší od 1. čtvrtletí 2022, meziroční pak od 3. čtvrtletí 2022,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Mohlo by vás zajímat: Jaké je pořadí světově nejcennějších pojišťovacích značek?

Tuzemská ekonomika tak již dvě čtvrtletí po sobě roste, stále však zůstává společně s Finskem jako jediná v EU, která prozatím nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019. „Za tím stojí několik faktorů, tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný. Za tím je zejména fakt, že propad reálných mezd patřil v ČR mezi nejvyšší. Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí, které nebyly dostatečně zachycené v oficiálních číslech, či přechod do šedé ekonomiky,“ uvedl Seidler.

„Čtvrtletní čísla tak pozitivně překvapila a potvrdila mírný optimistický obrat v zahraniční poptávce i spotřebě domácností, který je v datech patrný již několik posledních měsíců. To přináší příznivější revize výhledů pro letošní rok a většina odhadů se dostává opět mírně nad 1% hranici. Dnešní předběžný odhad tato zlepšení v odhadech potvrzuje, ačkoli rizika setrvávají a předstihové indikátory přináší leckdy smíšené informace. V loňském roce HDP pokleslo o 0,2 %,“ uzavřel Jakub Seidler.

[1] Všechny uváděné údaje jsou očištěny o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
[2] V pojetí národních účtů.