Inflace i nadále klesá. Dostala se pod sedm procent

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v září o 0,7 %. V oddíle rekreace a kultura klesly, v důsledku končící letní sezóny, ceny dovolených s komplexními službami o 21,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly ceny nižší u většiny sledovaných položek. Ceny ovoce se snížily o 3,8 %, zeleniny o 2,9 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 2,7 %. Ceny vajec klesly o 9,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,3 %, vepřového masa o 1,8 %, olejů a tuků o 2,2 %, uzenin o 1,1 % a sýrů a tvarohů o 1,0 %. Meziměsíční pokles cen v oddíle bydlení byl způsoben především nižšími cenami zemního plynu o 3,6 %, elektřiny o 2,0 % a tuhých paliv o 1,3 %.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2022 v Česku dle oPojištění.cz

V oddíle doprava naopak došlo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen, a to především vlivem vyšších cen pohonných hmot a olejů o 2,8 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 1,1 % a ceny obuvi o 1,7 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 % zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 4,5 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 9,6 %, poplatky za výuku jazyků o 3,8 %, školné v základních uměleckých školách o 3,5 % a poplatky ve školních družinách o 3,8 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 % a ceny služeb o 0,8 %. 

Meziroční srovnání

„V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 %. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 6,9 %, což bylo o 1,6procentního bodu méně než v srpnu. Toto zpomalení¹⁾ meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení ceny elektřiny zpomalily svůj meziroční růst na 16,5 % (v srpnu 23,1 %), ceny zemního plynu na 12,5 % (v srpnu 34,5 %) a ceny tuhých paliv na 12,9 % (v srpnu 22,3 %), částečně i vlivem jejich růstu v září loňského roku.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Hodná a zlá pojišťovna

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny vajec o 7,5 % (v srpnu o 16,9 %), ovoce o 7,3 % (v srpnu o 9,4 %), zeleniny o 20,4 % (v srpnu o 24,5 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu pokles o 12,3 %), olejů a tuků o 13,0 % (v srpnu pokles o 9,9 %). Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu²⁾ o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny brambor o 63,4 % a cukru o 44,6 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 12,1 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 3,1 %, vína o 6,7 %, piva o 9,9 % a tabákových výrobků o 7,4 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 10,1 % a ceny ubytovacích služeb o 12,2 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,1 % (v srpnu o 0,4 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 107,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 7,0 % a ceny služeb o 6,7 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 12,7 % (v srpnu 13,6 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v září 148,0 % (v srpnu 149,1 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) 

Podle předběžných výpočtů klesl v září HICP v Česku meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 % (v srpnu o 10,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2023 za Eurozónu 4,3 % (v srpnu 5,2 %), v Německu také 4,3 %. Nejvyšší byla v září na Slovensku (8,9 %) a nejnižší v Nizozemsku (pokles o 0,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu 5,9 %, což bylo o 0,2procentního bodu méně než v červenci. Nejvíce ceny v srpnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 14,2 %) a nejméně v Dánsku (o 2,3 %).

Mohlo by vás zajímat: Německo: Řádění živlů způsobilo v 1. pololetí pojištěné škody 1,9 mld. EUR

„Česko již prakticky zkrotilo inflaci," říká Lukáš Kovanda

Meziročně sice inflace v září stoupala o 6,9 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošního ledna do září je celková inflace v ČR méně než dvouprocentní, tedy pod úrovní inflačního cíle České národní banky. „Poměrně nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem. Meziměsíčně spotřebitelské ceny poklesly v září o nečekaně výraznou 0,7 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční pokles cen od září 2006, pokud tedy nezohledníme meziměsíční pokles z loňského října, který byl ovšem výsledkem zavedení energetického úsporného tarifu a jeho metodického ošetření v podání ČSÚ. Pokles cen byl tedy loni v říjnu do značné míry umělý, neboť fakticky nenastal; platby za energie ovšem na sebe z podstatné části vzal stát, přičemž tedy spotřebitelé platili méně. Navíc jim byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jehož úhradu na sebe rovněž vzal stát," tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Jaké jsou základní trendy vztahující se k riziku vzniku požárů?

Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější tak takřka sedmnáct let, měly v září na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií. „Koruna v reakci na inflační data citelně oslabuje, až nad 24,60 za euro, prakticky své více než roční minimum. Důvodem je právě nečekaně slabá inflace. Mohutní totiž sázky na to, že ČNB zahájí cyklus snižování svých sazeb ještě letos. Rizikem je však to, že by se mohla dostavit druhá vlna inflace, například v souvislosti s vývojem na Blízkém východě a možným prudkým zdražením ropy," dodal Kovanda.