„Průměrná míra inflace za rok 2025 činila 2,5 %. Ceny zboží úhrnem v roce 2025 vzrostly o 1,1 % a ceny služeb o 4,7 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v prosinci o 0,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší především ceny vepřového masa o 4,9 %, drůbeže o 2,7 %, másla o 9,6 %, nealkoholických nápojů o 1,5 %, uzenin o 1,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 7,6 %, vajec o 4,7 %, ovoce o 1,3 %, čokolády a čokoládových výrobků o 4,0 %, jogurtů o 3,3 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák klesly ceny vína o 5,7 %, piva o 2,0 % a lihovin o 1,6 %.
Pokles cen v oddíle doprava byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 1,9 %. Naopak na meziměsíční zvyšování celkové cenové hladiny měly v prosinci vliv zejména ceny v oddíle bydlení, a to především vlivem vyšších cen nájemného z bytu o 0,5 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly zejména ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 3,3 %. Z potravin byly oproti minulému měsíci vyšší především ceny zeleniny o 3,9 %.Ceny zboží úhrnem klesly o 0,6 %, zatímco ceny služeb o 0,2 % vzrostly.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Wiesner: Třicetiletá historie ČPP je příběhem kontinuálního růstu
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu o 2,1 %. Zpomalení[1]) meziročního cenového růstu zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje bylo téměř zcela vykompenzováno zrychlením cenového růstu v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci vzrostly ceny masa o 4,3 % (v listopadu růst o 5,3 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce o 3,2 % (v listopadu růst o 5,2 %) a nealkoholických nápojů o 3,5 % (v listopadu růst o 5,1 %). Ceny másla v prosinci meziročně klesly o 29,2 % (v listopadu pokles o 17,7 %) a ceny brambor o 28,8 % (v listopadu pokles o 23,2 %). V oddíle bydlení zrychlil především růst cen nájemného z bytu[2]) na 6,4 % (v listopadu růst o 6,2 %). Ceny zemního plynu v prosinci klesly o 6,7 % (v listopadu pokles o 8,5 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení a již výše zmíněného nájemného z bytu, vzrostly ceny vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 1,6 %. Meziročně klesly ceny elektřiny o 5,1 %, tuhých paliv o 2,4 % a již zmíněného zemního plynu. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny lihovin o 3,3 %, vína o 0,7 % a tabákových výrobků o 6,6 %.
Ceny piva meziročně klesly o 0,8 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,6 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se kromě již dříve uvedeného zvýšily ceny hovězího a telecího masa o 24,2 %, drůbeže o 11,4 % a kávy o 17,4 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních a kulturních služeb o 7,0 % a dovolených s komplexními službami o 2,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny v prosinci opět působily ceny v oddíle odívání a obuv, kde byly nižší ceny oděvů o 2,0 % a obuvi o 4,0 %. V oddíle doprava pokračoval pokles cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 4,8 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,0 % (v listopadu o 4,8 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,4 % a ceny služeb o 4,8 %.Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v prosinci 155,2 % (v listopadu 155,6 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v prosinci v Česku meziměsíčně klesl o 0,3 % a meziročně vzrostl o 1,8 % (v listopadu také o 1,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci 2025 za Eurozónu 2,0 % (v listopadu 2,1 %), v Německu 2,0 %. Nejvíce ceny v prosinci vzrostly na Slovensku a v Estonsku (shodně o 4,1 %) a nejméně na Kypru (o 0,1 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v listopadu 2,4 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v říjnu. Nejvyšší byla v listopadu v Rumunsku (8,6 %) a nejnižší na Kypru (0,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Slovensko: Počty podřízených finančních agentů rostly v roce 2025 jen mírně
ČNB bude sazbu nejspíše držet bez změny celý letošní rok
Prosincová inflace zaostala jak za prognózou České národní banky, tak za konsensem analytiků, které předpokládaly růst hladiny spotřebitelských cen v porovnání s prosincem 2024 o 2,3 procenta. Klíčovým důvodem slabší než předpokládané inflace je zmírnění cenového růstu v oblasti potravin, které však bylo tlumeno zejména zrychlením cenového nárůstu v oblasti bydlení. „Ceny potravin táhlo dolů hlavně meziroční zlevnění másla a brambor, v obou případech o zhruba 29 procent. Brambory zlevňuje letošní dobrá úroda u nás i v blízkém zahraničí, například v Německu. Za poklesem cen másla stál loni celoevropský převis nabídky mléka nad poptávkou a související nízké výkupní ceny producentů mléka. Bydlení zdražuje zejména kvůli růstu samotného nájemného, v prosinci meziročně o 6,4 procenta. Za růstem ceny nájemného je třeba hledat obecný vzestup cen nemovitostí, kdy popsaný růst nájmů tlumí pokles nájemní výnosnosti nemovitostí,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
„Trh v tuto chvíli v hlavním scénáři předpokládá stabilitu základní úrokové sazby České národní banky na horizontu dalších dvanácti měsíců, kvůli stále poměrně vysoké jádrové inflaci, očištěné o ceny potravin a energií, přičemž kvůli nedávným holubičím výrokům guvernéra ČNB Aleše Michla nelze vyloučit dokonce ani pokles základní úrokové sazby v roce 2026. V horizontu 24 měsíců, tedy během roku 2027, by pak mělo dojít k růstu základní úrokové sazby ČNB z nynějších 3,5 procenta na rovná čtyři procenta. Celoročně by inflace měla v roce 2026 zmírnit z loňských 2,5 (jde o druhou nejnižší míru inflace 20. let, po roce 2024, kdy inflace činila 2,4 procenta) na 2,2 procenta. Za tím účelem bude ale třeba, aby ČNB držela sazbu poměrně vysoko, nejpravděpodobněji celoročně na úrovni 3,5 procenta, a tlumila tak zejména inflační tlaky v oblasti služeb a také v oblasti cen nemovitostí,“ dodal Kovanda.
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v prosinci 2025
Potvrdilo se očekávání ČNB, že celková inflace na závěr roku zůstane poblíž 2 %. Ve srovnání s listopadem ceny v průměru opět klesly o 0,3 % m/m, když tento pokles jde na vrub cen potravin a alkoholu. Za celý rok 2025 dosáhla průměrná míra inflace 2,5 %, což je podobný vývoj jako v roce 2024 (2,4 %) a druhá nejnižší hodnota za posledních 7 let.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců za rok 2025 navzdory očekáváním rostou
„Během roku 2025 ceny potravin a nápojů přinášely opakovaně výkyvy do inflace. Ovšem na závěr roku se růst cen potravin zmírnil, v prosinci dosáhl 1,7 % r/r (z 2,2 % v listopadu), což je nejnižší nárůst za poslední rok. Příznivý vývoj cen potravin výrazně pomohl poklesu míry inflace v druhé polovině roku. Navíc vzhledem k cenám komodit by relativně příznivý vývoj cen potravin mohl pokračovat i na začátku letošního roku. Ovšem mimo kolísavé položky k větší změně trendu nedošlo. Jádrová inflace v prosinci vzrostla o 2 desetiny na 2,8 % r/r a kompenzovalo se předchozí zpomalení z listopadu. Toto se týkalo hlavně cen zboží v rámci jádrové inflace, které zrychlily svůj růst (0,4 % r/r z 0,2 % v listopadu). Stabilní a zvýšená je nadále inflace ve službách, která v prosinci navíc také zrychlila (na 4,5 % r/r ze 4,3 % v listopadu). Sledovaný faktor jsou náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné), které v prosinci byly meziročně vyšší o 5,0 % r/r, přitom předchozí měsíce se tempo růstu drželo na úrovni 4,8 %," uvedl Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
„Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií a úpravě regulovaných cen může letos dostat i na delší dobu pod hranici 2 %. Naopak jádrová inflace by alespoň na začátku roku měla zůstat bez větší změny. I přes příznivý vývoj celkové inflace tak stále zvýšená jádrová inflace dává silné argumenty pro opatrnost v měnové politice. Především vývoj cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky," doplnil Petr Sklenář.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář