Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 0,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny ovoce o 6,8 %, zeleniny o 5,4 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 11,2 %), nealkoholických nápojů o 4,5 %, výrobků z obilovin o 1,5 %, čokolády a kakaa o 7,7 %, uzenin o 2,0 %, margarínu o 15,9 %, sýrů o 1,1 % a cukru o 5,5 %. Ceny másla klesly o 8,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 13,7 %, destilátů a likérů o 11,1 % a piva o 7,8 %.
Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami organizované dovolené a zájezdů o 5,3 % a rekreačních služeb o 1,2 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měl v lednu vliv zejména pokles cen v oddíle bydlení o 0,7 %. Ten byl způsoben nižšími cenami elektřiny o 8,4 %, a to zejména díky zrušení poplatku za podporované zdroje energie. Na druhou stranu však v oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného za bydlení o 1,1 %, vodného o 3,9 %, zemního plynu o 1,3 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 0,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 1,0 %.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k roku 2025: Pokračuje škodní inflace v neživotním pojištění
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v lednu oslabily svůj meziroční růst na 1,6 %, což byla nejnižší hodnota od listopadu 2016. Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 1,6 %, což bylo o 0,5procentního bodu méně než v prosinci. Toto zpomalení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde klesly ceny elektřiny o 12,2 % (v prosinci pokles o 5,1 %). Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny destilátů a likérů o 3,4 %, vína o 1,4 %, piva o 3,3 % a tabákových výrobků o 6,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,8 %.
V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení[2]) o 6,3 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,5 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 2,5 %. Meziročně klesly ceny zemního plynu o 6,5 %, pevných paliv o 2,0 % a již zmíněné elektřiny. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny hovězího masa o 22,1 %, vajec o 13,2 % a kávy o 18,5 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o 6,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v lednu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 8,9 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,1 % (v prosinci o 5,0 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,2 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb o 4,7 % vzrostly. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v lednu 100,9 % (v prosinci 100,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 2,4 % (v prosinci 2,5 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v lednu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,9 % a meziročně o 1,2 % (v prosinci o 1,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2026 za Eurozónu 1,7 % (v prosinci 2,0 %), v Německu 2,1 %. Nejvíce ceny v lednu vzrostly na Slovensku (o 4,2 %) a nejméně ve Francii (o 0,4 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 2,3 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v listopadu. Nejvyšší byla v prosinci v Rumunsku (8,6 %) a nejnižší na Kypru (0,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Tesla je past… Proč řidiči kupují rozbíječe skel nebo rovnou jiné auto?
Pohledem ekonoma
Inflace tedy v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.
„Klíčovým důvodem pro aktuální stav je výrazný pokles cen elektřiny, meziročně o 12,2 %, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem. To je patrné z vývoje cen zemního plynu, které meziročně klesly o 6,5 %, aniž by se v cenách plynu mohlo přímo promítnout převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
V souvislosti s poklesem inflace nelze vyloučit letošní až dvojí redukci základní úrokové sazby ČNB, přestože bankovní rada ČNB se na svém měnověpolitickém zasedání shodla, že převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet představuje jednorázový faktor, na jehož primární dopady nebude svojí měnovou politikou reagovat.
„Navíc tradičně kolísavé ceny energií ČNB nezahrnuje do výpočtu jádrové, tedy fundamentální inflace. Může ovšem předpokládat, že poměrně výrazná redukce cen elektřiny se výhledově, sekundárně promítne například do zmírnění růstu cen služeb nebo do slabší razance ve mzdovém vyjednávání o přidání, což oboje by již mělo redukční vliv v oblasti inflace jádrové. Navíc s převedením poplatku na rozpočet se domácnostem uvolňují dodatečné prostředky k utrácení – zvyšuje se jejich disponibilní důchod –, což může podpořit jejich spotřebu, a působit tak proinflačně. To je další možný sekundární dopad převedení poplatku na rozpočet, od nějž již ČNB nebude odhlížet,“ dodal Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Evropa zpřesňuje pravidla pro e-koloběžky. Reagují i pojistitelé
„Pravděpodobnější je tak než dvojí snížení základní sazby ČNB letošní snížení jediné, a to zřejmě hned na zasedání příští měsíc. Trh s redukcí základní sazby na 3,25 % už letos v březnu nyní počítá jako s hlavním scénářem, plyne z dat agentury Bloomberg. ČNB si totiž všímá také možných protiinflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které mohou inflaci v Česku tlačit dolů ještě výrazněji. Předminulou středu člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. Procházka šířeji hovoří o možném pádu cen aktiv, nejen akcií, který by zbrzdil hospodářské oživení v Německu, stěžejním vývozním trhu České republiky. Podle Procházky rekordní ocenění akcií klíčových světových trhů nemusí být udržitelné,“ pokračolva ve svém komentáři ekonom.
V podobném duchu se vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou právě i zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. „Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně. Faktory, jako je možný růst dlouhodobějších tržních úrokových sazeb nebo možné náznaky nerovnováhy na finančních trzích, tak mohou ČNB už celkem záhy přimět ke snížení sazeb, byť zřejmě ne hned na zasedání. Rovněž Frait, podobně jako Procházka, se tedy evidentně obává možných otřesů na světových trzích aktiv, jimiž by se ony jím zmíněné nerovnováhy zhmotnily. A trh novou komunikaci ČNB tedy již reflektuje. Zatímco začátkem ledna předpokládal, že během jednoho roku se základní sazba ČNB zvýší z nynější úrovně 3,5 % na úroveň 3,75 %, potenciálně dokonce na rovná čtyři procenta, nyní jako s nejpravděpodobnějším počítá se scénářem jejího poklesu na 3 %,“ glosoval Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Bastiaan Brouns: Rostoucí náklady na opravy zásadně mění očekávání klientů
Inflace v lednu klesla na 1,6 % kvůli POZE
Podle samotné ČNB se naplnily se předpoklady, že inflaci na začátku roku velmi výrazným způsobem ovlivní ceny energií, a celková inflace se dostala na nejnižší hodnoty od listopadu 2016.
„Klíčovým faktorem bylo zrušení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) u cen elektřiny, kdy tato administrativní změna snížila lednovou inflaci o 0,4procentního bodu. Navíc došlo i ke zlevnění silové složky a konečné ceny elektřiny tak byly letos v lednu meziročně nižší o 12,2 %. Vedle toho pokračoval příznivý vývoj u cen potravin, které zpomalily svůj meziroční růst na 1,3 % (1,7 % v prosinci), což je nejpomalejší růst cen potravin od listopadu 2024,“ uvedl Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
Na začátku roku dochází tradičně k úpravě řady ceníků, což vysvětluje i celkový vysoký nárůst cen o 0,9 % m/m v lednu vůči prosinci. I letos, podobně jako vloni, tyto změny cen zůstaly mírně nadprůměrné.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 4Q 2025?
„Mimo kolísavé položky k větší změně trendu nedošlo. Jádrová inflace v lednu drobně klesla o 1 desetinu na 2,7 % r/r a kompenzovala část zrychlení z prosince. Toto se týkalo hlavně cen zboží v rámci jádrové inflace, které zpomalily svůj růst na 0,1 % r/r z 0,4 % v prosinci. Pravděpodobně v nich ještě doznívá vliv předchozího posílení kurzu koruny. Naopak zvýšená je nadále inflace ve službách, která v lednu opět zůstala na úrovni 4,5 % r/r. Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v lednu zrychlila svůj růst o 1 desetinu na 5,1 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Zvýšený zůstává i růst tržního nájemného (6,3 % r/r),“ dodal Sklenář.
„Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií včetně dopadu zrušení POZE dostala výrazně pod hranici 2 %, kde by se měla držet i po zbytek roku. Jádrová inflace alespoň na začátku roku zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb. I přes velmi příznivý vývoj celkové inflace je zvýšená jádrová inflace důvodem pro opatrnost v měnové politice. Trvale zvýšený růst cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně normalizován,“ uzavřel ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.
[1] Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář