Inflace v srpnu mírně zpomalila. Podražilo bydlení, zlevnily pohonné hmoty

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,4 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny elektřiny o 0,7 %, zemního plynu o 1,0 %, tuhých paliv o 3,7 %, tepla a teplé vody o 1,2 % a nájemného z bytu o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny sýrů a tvarohů o 2,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 5,5 %, nealkoholických nápojů o 1,2 %, uzenin o 1,0 %, ovoce o 1,2 % a másla o 3,8 %. Ceny zeleniny klesly o 3,5 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 14,5 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 9,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,8 %.

Mohlo by vás zajímat: UNIQA pojišťovna v prvním pololetí 2022 posílila v Česku o více než 3 %

„Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř 10 % byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v červenci. Zpomalení[1]⁾ meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle doprava, kde zmírnil růst cen pohonných hmot a olejů na 28,3 % (v červenci 43,6 %). Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k mírnému zrychlení meziročního cenového růstu. Ceny uzenin byly vyšší o 14,5 % (v červenci o 13,2 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce o 24,1 % (v červenci o 22,4 %) a cukru o 41,7 % (v červenci o 34,0 %).

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Jiří Zlý

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,1 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 34,6 %, zemního plynu o 61,4 %, tuhých paliv o 45,8 % a tepla a teplé vody o 20,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší zejména ceny mouky o 64,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 48,7 %, drůbežího masa o 33,7 %, olejů a tuků o 49,8 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 16,2 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 24,7 % a ubytovacích služeb o 20,1 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 18,0 % (v červenci o 19,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 117,2 %.  Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,6 % a ceny služeb o 13,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 11,7 % (v červenci 10,6 %).

„Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace během léta přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním. Ve směru tlumení cenového růstu bude v dalším období působit zmírnění dynamiky produkčních nákladů, pokles kupní síly domácností a stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Podle prognózy trend poklesu inflace vlivem uvedených faktorů dále zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB," tvrdí Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

„Srpnová inflace tak nakonec byla mírně slabší, než očekával trh, což šlo zejména na vrub slabšímu průsaku cen energií do konečných spotřebitelských cen. Růst cen energií se tak v inflaci projeví, bude to ale trvat z metodických důvodu déle než se předpokládalo. Další jejich navyšování v příštím roce by pak mělo být tlumeno plánovaným zastropováním cen energií. Opatrně je tak možné říci, že inflace již dosáhla svého vrcholu, méně pozitivní zprávou pak je, že její zpomalování bude spíše pomalejší. Obecně to jde ruku v ruce se záměrem ČNB již dále nezvyšovat úrokové sazby, ale naopak ponechat je na vyšší úrovní déle. Sazby centrální banky tak zůstanou do konce roku patrně na stávající úrovni," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů vzrostl v srpnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 17,1 % (v červenci o 17,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2022 za Eurozónu 9,1 % (v červenci 8,9 %), na Slovensku 13,3 % a v Německu 8,8 %. Nejvyšší byla v srpnu v Estonsku (25,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 9,8 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Estonsku (o 23,2 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 6,8 %). 

[1]⁾ Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.