Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v září o 0,6 %. V oddíle rekreace a kultura se v důsledku končící letní sezóny snížily ceny dovolených s komplexními službami o 21,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny zeleniny o 3,9 %, z čehož ceny brambor klesly o 9,0 %. Dále klesly ceny vepřového masa o 5,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,1 %, polotučného trvanlivého mléka o 7,5 %, ovoce o 1,7 %, drůbeže o 1,8 %, jogurtů o 3,8 % a uzenin o 0,7 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 0,7 % a automobilů o 0,6 %.
Na meziměsíční růst spotřebitelských cen měly v září největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily především ceny tabákových výrobků o 0,9 %, piva o 1,6 % a lihovin o 0,9 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny másla o 9,7 % a vajec o 4,3 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 3,4 % zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 5,6 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 5,1 %, poplatky za výuku jazyků o 2,0 %, školné v základních uměleckých školách také o 2,0 % a poplatky ve školních družinách o 5,1 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,4 % a ceny služeb o 0,9 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co nás stojí Green Deal?
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v září oproti loňskému roku vzrostly o 2,3 % a již potřetí v řadě zmírnily svůj meziroční růst. Výrazný vliv na tento vývoj měly ceny potravin. Ty již od července zpomalují v meziročním růstu, který v září dosáhl 2,7 %. Oproti srpnu ceny potravin klesly o 1,1 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v srpnu. Ke zpomalení[1]) meziročního cenového růstu došlo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny masa v září zpomalily svůj růst na 4,4 % (v srpnu růst o 7,0 %), ovoce na 0,8 % (v srpnu růst o 3,8 %) a másla na 5,2 % (v srpnu růst o 11,3 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka přešly ze srpnového růstu o 11,2 % v pokles o 9,8 % a ceny zeleniny klesly o 7,8 % (v srpnu pokles o 2,0 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu[2]) o 5,7 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 2,2 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 3,5 % a zemního plynu o 8,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě výše zmíněného, vzrostly ceny vajec o 38,6 %, čokolády a čokoládových výrobků o 11,2 %, kávy a kakaa shodně o 22,0 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních a kulturních služeb o 6,3 % a dovolených s komplexními službami o 5,0 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,6 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v září ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,4 % a obuvi o 4,3 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,9 % (v srpnu také o 4,9 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,0 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,8 % a ceny služeb o 4,7 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v září 155,3 % (v srpnu 156,2 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,6 % (v srpnu také 2,6 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v září v Česku meziměsíčně klesl o 0,8 % a meziročně o 2,0 % vzrostl (v srpnu o 2,4 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2025 za Eurozónu 2,2 % (v srpnu 2,0 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 4,6 %. Nejvíce ceny v září vzrostly v Estonsku (o 5,2 %) a nejméně na Kypru, kde se ceny meziročně nezměnily (meziroční změna 0,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu stejně jako v červenci 2,4 %. Nejvyšší byla v srpnu v Rumunsku (8,5 %) a nejnižší na Kypru, kde se ceny meziročně nezměnily (0,0 %).
V září došlo k dalšímu poklesu meziroční míry inflace na 2,3 % (z 2,5 % v srpnu), což je nejnižší hodnota od letošního dubna.
„Vůči naší predikci (2,6 %) šlo o nižší výsledek. Ve zbytku roku očekáváme, že míra inflace zůstane poblíž posledních hodnot. Vzhledem ke stále zvýšené jádrové inflaci zůstávají důvody pro opatrnost v měnové politice. V letošním roce opakovaně výkyvy míry inflace způsobují z velké části ceny potravin a nápojů. Stejně tomu bylo i v září, kdy další zvolnění růstu cen potravin (na 2,7 % r/r ze 4,7 % v srpnu) vedlo k poklesu celkové míry inflace. Pro zbytek roku už další výrazné zpomalení růstu cen potravin nečekáme. Kolísavé položky sice pomohly snížit celkovou inflaci, ale jádrová inflace zůstala beze změny na hodnotě 2,8 %. Stabilní a zvýšená zůstala zejména inflace v tržních službách (4,4 % r/r). V letošním roce jádrovou inflaci ovlivňují rostoucí náklady na bydlení, ale i zde pokračuje očekáváná stabilizace. Meziroční růst imputovaného nájemného zůstal v září již čtvrtý měsíc v řadě na hodnotě 4,9 %. Vývoj jádrové inflace ukazuje, že celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky,“ uvedl Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
Mohlo by vás zajímat: Deglobalizace mění námořní pojištění: Nová rizika na nebezpečnějších trasách
Inflaci v Česku pomohla nečekaně snížit i nejlepší úroda brambor v Německu
„Hlavním důvodem nečekaně slabého růstu cen je meziměsíční zlevnění potravin o 0,6 procenta. Zhusta se čekal vývoj opačný. Ceny potravin táhlo dolů snížení cen zeleniny, meziměsíčně o takřka čtyři procenta, přičemž ceny brambor klesly dokonce o devět procent. Letošní rok totiž úrodě brambor přeje. V Německu, které je největším dovozcem brambor do ČR, čekají jejich nejvyšší sklizeň za posledních 25 let, což tlačí cenu brambor dolů i v Česku, kde navíc letos bude úroda rovněž dobrá, ba velmi dobrá. Zdražení brambor, k němuž v ČR došlo v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, vedlo české zemědělce k navýšení jejich pěstování. Související postupný růst nabídky brambor na trhu nyní tlačí cenu dolů. Přesto je Česko v případě brambor soběstačné jen ze zhruba 65 procent, takže se do cen příznivě promítá právě i mimořádně dobrá úroda v zemi největšího dovozce, Německa. V Německu ceny brambor v obchodech v srpnu meziročně klesaly dokonce o patnáct procent. Meziročně byla zelenina v Česku v září levnější dokonce o 7,8 procenta,“ komentoval ekonom Lukáš Kovanda.
„Celková inflace v ČR by i kvůli příznivému vývoji cen potravin, kde se projevuje i efekt vyšší základny meziročního srovnání, měla ve zbytku roku dále klesat a blížit se dvouprocentnímu cíli ČNB. Bez letošního zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák by už na dvouprocentní úrovni prakticky byla v září,“ dodal Lukáš Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář