Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 1,2 %. V oddíle bydlení se zvýšily především ceny zemního plynu o 14,1 %, elektřiny o 3,9 %, tepla a teplé vody o 5,5 % a tuhých paliv o 4,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny ovoce o 4,9 %, vajec o 11,2 %, chleba o 3,1 %, brambor o 14,5 %, uzenin o 2,3 %, sýrů a tvarohů o 2,6 % a polotučného trvanlivého mléka o 6,2 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 1,6 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly zejména ceny stravovacích služeb o 1,0 %. Na snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 % a automobilů o 0,6 %. Z potravin byly meziměsíčně nižší zejména ceny zeleniny o 2,9 % a ceny olejů a tuků o 1,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,8 % a ceny služeb o 0,3 %.
Mohlo by vás zajímat: První legislativní úprava umělé inteligence se blíží
„Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 % a meziročně o 16,2 %. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 16,2 %, což bylo o 1,1procentního bodu více než v říjnu. Toto zrychlení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde se částečně projevila loňská nulová DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Ceny elektřiny byly vlivem vládních úsporných opatření v listopadu nižší o 23,4 % (v říjnu pokles o 38,2 %) a ceny zemního plynu zrychlily svůj růst na 139,0 % (v říjnu růst o 85,3 %). Naopak v oddíle doprava zmírnil růst cen automobilů na 12,7 % (v říjnu 14,4 %) a cen pohonných hmot a olejů na 14,5 % (v říjnu 21,7 %).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Deindustrializace Evropy
Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. Ceny potravin meziročně vzrostly o 27,1 % (v říjnu o 26,2 %). Vyšší byly zejména ceny mouky o 48,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 52,5 %, vajec o 71,9 %, olejů a tuků o 40,8 %, brambor o 42,4 % a cukru o 109,3 %. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 68,8 % a tepla a teplé vody o 30,2 %. Další v pořadí vlivu (i přes jeho oslabení) byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 13,6 %). V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26,0 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 11,9 % (v říjnu o 14,0 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 18,5 % a ceny služeb o 12,7 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 14,4 % (v říjnu 13,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v listopadu HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 17,2 % (v říjnu o 15,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v listopadu 2022 za Eurozónu 10,0 % (v říjnu 10,6 %), na Slovensku 15,1 % a v Německu 11,3 %. Nejvyšší byla v listopadu v Lotyšsku (21,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v říjnu 11,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v září. Nejvíce ceny v říjnu meziročně vzrostly v Estonsku (o 22,5 %) a nejméně ve Francii (o 7,1 %).
Mohlo by vás zajímat: 3Q 2022: UnitedHealth Group má čistý zisk + 28,6 %. Kaiser ve ztrátě
Komentář České národní banky
Podle zveřejněných údajů vzrostla v listopadu 2022 cenová hladina meziročně o 16,2 %. Inflace tak ve srovnání s říjnem stoupla a nacházela se nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní byly spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vyšší o 14,8 %. Listopadová inflace zaostala za podzimní prognózou ČNB o více než dva procentní body. Zápornou odchylku způsobil primárně vývoj regulovaných cen, ve kterém se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif, se kterým prognóza ČNB takto explicitně nepočítala. Výraznější, než podzimní prognóza očekávala, bylo listopadové zpomalení růstu cen pohonných hmot. Také jádrová inflace zvolnila oproti očekávání o něco více. Výrazně rychlejší byl naopak růst cen potravin. Primární dopady změn nepřímých daní se vyvíjely v souladu s prognózou.
Inflace prosinec 2022
Hodnota inflace v listopadu byla stejně jako v předchozím měsíci značně ovlivněna započtením dopadu vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií do cenového vývoje. Bez těchto opatření (úsporný tarif schválený do konce roku 2022 a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023) by listopadová inflace byla o 3,6procentního bodu vyšší. Urychlení cenového růstu v listopadu ve srovnání s říjnem přitom podzimní prognóza ČNB očekávala, neboť se v celkové inflaci projevil vliv loňské snížené srovnávací základny, kdy v posledních dvou měsících roku došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu.
Jádrová inflace v listopadu poklesla, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné odeznívání růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. Dynamika cen zboží v rámci jádrové inflace v listopadu poprvé po dlouhé době zvolnila, ve zpomalování pokračoval růst cen služeb, ve kterém se projevil další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst cen potravin však dále akceleroval. K tomu přispěla vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Dynamika cen pohonných hmot v listopadu v meziročním vyjádření dále zvolnila a odrážela vývoj na trhu s ropou i pokles marží ve zpracovatelském a distribučním řetězci, což v souhrnu vedlo k poklesu cen u čerpacích stanic během listopadu.
Mohlo by vás zajímat: Igor Rusinowski z UNILINK: INSIA nám pomůže být #1 mezi evropskými distributory
Meziroční cenový růst bude v nejbližších měsících kolem přelomu roku nadále rozkolísaný. Zahrnutí úsporného tarifu do cenového vývoje znatelně snižuje vykázanou inflaci v posledním čtvrtletí roku ve srovnání s podzimní prognózou ČNB, v opačném směru dle očekávání působí vliv loňského odpuštění DPH v oblasti energií pro domácnosti. Zastropování cen elektřiny a plynu od počátku příštího roku navazující na úsporný tarif bude dle prognózy do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat. Kolem poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty díky pokračujícímu zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika. Na horizontu měnové politiky, jímž je v podzimní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
Komentáře
Přidat komentář