Inflace zrychlila na 2,8 procenta. Jaká je příčina?

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 0,3 %. V oddíle bydlení byly vyšší především ceny tuhých paliv o 1,7 %, nájemného z bytu o 0,4 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu také o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny ovoce o 5,9 %, vajec o 15,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,6 % a másla o 3,5 %. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 15,0 %, masa o 1,1 %, zeleniny o 1,5 % a cukru o 11,3 %. Vývoj cen v oddíle odívání a obuv byl ovlivněn vyššími cenami oděvů o 0,8 % a obuvi o 1,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,5 %.

Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny v říjnu pokračovaly ve zrychlování meziročního růstu. Ten byl však stejně jako v září tlumen cenami pohonných hmot, které již tři měsíce po sobě klesly. Nafta se v říjnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 34,20 Kč/l a benzín Natural 95 přibližně za 35,60 Kč/l. V případě nafty to byla nejnižší hodnota od loňského července a v případě benzinu Natural 95 dokonce od října roku 2021,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v září. Toto zrychlení[1]⁾ meziročního růstu cen bylo ovlivněno především vývojem cen v oddíle bydlení. Ceny elektřiny byly v říjnu vyšší o 10,5 % (v září růst o 8,8 %) a ceny zemního plynu klesly o 2,3 % (v září pokles o 4,2 %). Toto zrychlení růstu resp. zmírnění poklesu bylo důsledkem jejich většího meziměsíčního poklesu v říjnu loňského roku. Ceny tepla a teplé vody meziročně vzrostly o 8,3 % (v září růst o 6,9 %) a ceny tuhých paliv přešly ze zářijového poklesu o 0,9 % v růst o 0,9 % v říjnu.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde (kromě již výše zmíněného) vzrostly ceny nájemného z bytu[2]⁾ o 6,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,2 %, vodného o 10,9 % a stočného o 13,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 6,9 % a ubytovacích služeb o 9,0 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,5 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 7,0 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,6 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 5,0 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny másla o 40,6 % a čokolády a čokoládových výrobků o 14,4 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v říjnu nejvíce ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 11,4 %.

Mohlo by vás zajímat: AMLA: Nový orgán dohledu pro boj proti praní peněz a financování terorismu

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,7 % (v září o 1,4 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,3 % a ceny služeb o 5,3 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v říjnu 152,3 % (v září 151,8 %).Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 3,1 % (v září 3,5 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů HICP v říjnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,3 % a meziročně o 3,0 % (v září o 2,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v říjnu 2024 za Eurozónu 2,0 % (v září 1,7 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 3,5 %. Nejvyšší byla v říjnu v Belgii (4,7 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v září 2,1 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v srpnu. Nejvyšší byla v září v Rumunsku (4,8 %) a nejnižší v Irsku (0,0 %).

Zdražuje máslo, elektřina či čokoláda

Meziroční inflace v Česku v říjnu dále zrychlila, a to na 2,8 procenta. Byla tak nejvýraznější od letošního dubna. Zůstává však nadále v tolerančním pásmu České národní banky.

„Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu. Ta nyní například způsobila citelnější růst cen elektřiny, více než desetiprocentní. Došlo ovšem také k růstu cen některých potravin, když máslo meziročně zdražilo o více než 40 procent, zatímco čokoláda o více než 14 procent. Cena másla v ČR roste nejvýrazněji v celé EU. Zčásti za silným růstem stojí růst celosvětové poptávky po mléce, který převyšuje růst jeho nabídky. Tento převis nutí výrobce mlékárenských výrobků orientovat se na takovou produkci, která je konkurenčnější, takže ztráta tržního podílu by se hůře napravovala – což je případ třeba výroby sýrů. Na výrobu másla se tak dostává omezenější objem vstupních surovin, což tlačí jeho cenu nahoru. V Česku se pak přidávají místní faktory v podobě vyhroceněji oportunistické cenotvorby obchodních řetězců, dané relativně nízkou konkurencí mezi nimi, či větších potravinářů,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Průmysl nabírá vodu!

Podle Kovandy je zrychlení inflace je České národní bance dalším argumentem k tomu, aby zvážila pozastavení svého probíhajícího snižování úrokových sazeb. Koruna však po zveřejnění údaje o říjnové inflaci výrazněji nereagovala, což svědčí o tom, že trh vidí pravděpodobnost „přestávky“ ve snižování sazeb stále stejnou jako před jeho zveřejněním. Ostatně, údaj 2,8 procenta meziročního růstu se shoduje s mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg.

„Guvernér České národní banky Aleš Michl by podle svých slov rád viděl takzvanou jádrovou inflaci pod úrovní dvou procent, jak uvedl minulý týden. Takový výhled však nově zveřejněná prognóza ČNB nezahrnuje. Což může být další důvod pro „přestávku“ ve snižování sazeb, a to dost možná už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB. Dalším důvodem pro pozastavení snižování sazeb může být nejistota vznášející se nad světovou ekonomikou po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho slibovaná opatření typu zavádění vysokých plošných cel mohou zvýšit inflační očekávání a tlačit tržní úrokové sazby nahoru, a to i v Česku,“ dodal Lukáš Kovanda.

Inflace zůstává v tolerančním pásmu 2% cíle ČNB

Podle ředitele seke měnové z České národní banky Petra Krále byl říjnový meziroční cenový růst  celkově ve shodě s podzimní prognózou ČNB. Ani ve struktuře spotřebního koše nebyly odchylky od predikce významné. Mírně rychlejší růst regulovaných cen byl vyvážen o něco slabší dynamikou cen potravin, nápojů, tabáku a nepatrně hlubším poklesem cen pohonných hmot. Jádrová inflace byla v souladu s predikcí.

„Na jádrovou inflaci působí růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům, což vliv rostoucích mezd na ceny služeb částečně vyvažuje. Ceny zboží v rámci cenového jádra přitom meziročně prakticky stagnují. Probíhající oživení realitního trhu se promítá do zrychlování dynamiky imputovaného nájemného," uvedl Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

K meziroční inflaci v říjnu výrazně přispíval růst cen elektřiny, vytápění i vodného a stočného. Zdražovaly také tabákové a alkoholické výrobky. Ceny samotných potravin a nealkoholických výrobků meziročně zhruba stagnovaly. Růst cenové hladiny naopak tlumil pokračující pokles cen pohonných hmot v důsledku předchozího zlevňování ropy na světových trzích.

„Cenová hladina v říjnu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 %. Dle podzimní prognózy ČNB se inflace na konci letošního roku krátkodobě zvýší mírně nad horní hranici tolerančního pásma. K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zvýšených cen některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech. V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice," doplnil Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

[1]⁾ Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]⁾ Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.