Jako klíčový nástroj zabezpečení na stáří vnímají Češi i Slováci zejména produkty penzijního připojištění a životního pojištění, ve jmenovaných zemích se však liší jejich popularita. Slováci jako variantu pro zajištění výrazně preferují životní pojištění, v Čechách se na stáří prostřednictvím životního pojištění hodlá zabezpečit jen 49 % respondentů a celých 80 % procent Čechů vidí jako stěžejní nástroj svého zajištění na stáří penzijní připojištění.
Penzijní připojištění má sjednáno celkem 71 % respondentů, přičemž důvodem pro sjednání bylo ze 70 % osobní rozhodnutí, a to zejména u osob s vyššími příjmy. Naopak v nižší příjmové skupině do 10 tis. Kč měsíčně bylo častěji impulzem pro sjednání doporučení poradce nebo příbuzných.
Do II. pilíře penzijní reformy plánuje vstoupit jen 6 % odpovídajících. Paradoxně přes všechna doporučení vstup do II. pilíře odmítají zejména vyšší příjmové skupiny (71 %). Naopak nejvíce potenciálních klientů je ve věkové skupině do 30 let a zároveň 43 % nerozhodnutých respondentů je ve skupině lidí s příjmem do 10 000 Kč.
Co se týče orientace pojistné gramotnosti, nedopadla oblast penzijního připojištění příliš radostně. „Ve výsledcích průzkumu se ukázalo, že penzijní připojištění ve spojení s důchodovou reformou patří spolu s životním pojištěním mezi oblasti, ve kterých se lidé orientují nejhůře,“ říká Marcela Kotyrová a uzavírá: „Rozdíly mezi průběžným systémem a jednotlivými pilíři totiž vnímá jen 38 % dotazovaných. Mezi lidmi do 30 let dokáže tyto pojmy vysvětlit jen 32 %, přitom v tomto věku vnímají lidé nutnost zabezpečovat se na stáří poměrně silně a zároveň ji nejčastěji řeší.“
ČAP
Komentáře
Přidat komentář