Sloupek Kateřiny Lhotské: Podvedení „podvedení klienti“

Nemá cenu teď a tady rozebírat detaily jednotlivých případů. Více je možno se o tom dočíst zde, případně zde. Možná si ale ještě někteří pamatujete, jak jsem tenkrát ve svém sloupku kritizovala tajemnou partu skrývající se za webovými stránkami podvedeniklienti.cz. Ti totiž vyzývali klienty pojišťoven k podávání návrhů na zneplatnění svých smluv, přičemž jim výměnou za kontaktní údaje slibovali poskytnout pomoc. Na první pohled nic moc divného. Jen se přitom jaksi zapomněli představit.

Vyslovila jsem tenkrát podezření, jestli to celé nakonec není jedna kolosální bouda na důvěřivce, kteří jim svoje údaje poslali. Kromě nich totiž sdělovali ještě jednu důležitou informaci. Že jsou nespokojeni se svým životním pojištěním. A když se tyto dvě věci spojí, vzniká databáze s cenou zlata. Napadlo mne, že si tu možná někdo pod hlavičkou webu podvedeniklienti.cz buduje klientskou bázi, kterou buď využije pro svoje obchodní účely, nebo někomu za slušný prachy střelí.

Mohlo by vás zajímat: Podle aktuální studie chatboty dospějí a rychle se zapojí do praxe

Šlo o hypotézu. Podepřít ji důkazy jsem ji pochopitelně nemohla, a tak jsem alespoň varovala, aby lidi neposílali svoje údaje někomu, o kom nic neví. Vzhledem k tomu, že už i finanční arbitr upozorňuje veřejnost, že mezi těmi, co klienty pojišťoven k podávání návrhů na zneplatnění smluv ponoukají, jsou pěkní šmejdi, tak jsem možná nebyla daleko od pravdy. I když se nikde neuvádí žádná informace, která by tyto aktivity s webem podvedeniklienti.cz spojovala, tak už jeho samotná existence a mediální kampaň, která s ním byla spojená, mohla vést k tomu, že někteří lidé ochranospotřebitelským šmejdům opravdu naletěli. „Podvedení klienti“ tak byli skutečně podvedeni. Ovšem nikoliv pojišťovnami.

Zarážející je ovšem také přístup sdělovacích prostředků. Zatímco před rokem byly plné informací o „obrovském problému“ a o „miliónu ohrožených smluv“, teď jsou zticha. Obvykle se rády stavějí do role „ochránců práv spotřebitelů“ a teď, když by je měla opravdu „ochraňovat“ upozorněním na nekalé praktiky různých ochranospotřebitelských podnikatelů, skutek utek. Tedy alespoň se tak nestalo do okamžiku, kdy píšu tyto řádky.

Mohlo by vás zajímat: Povinné ručení na elektrokola? Evropský parlament se postavil Komisi

A nejde jen o to, že by měla média veřejnosti sdělit, jak se věci doopravdy mají. Zamítavé výroky soudů totiž obsahují ve svých zdůvodněních jedno opakující se sdělení – i klient je odpovědný za své jednání a nemůže se jen tak vykašlat na to, aby se alespoň neseznámil s tím, co podepisuje. Takže bych očekávala, že média vyšlou veřejnosti také upozornění ve smyslu: „Jen pako podepíše něco, co nečetl a čemu nerozumí. Dávejte si na to bacha.“

Mlčení médií, především těch veřejnoprávních, je opravdu zarážející. Když jsou v jiných souvislostech obviňována z toho, že „vhodným“ výběrem zpráv manipulují veřejnost, tak v případě kauz, o kterých člověk mnoho neví, nelze rozhodnout, zda jsou tato podezření důvodná, nebo ne. Až když narazí na záležitost, kde ví, která bije, může si udělat nějaký obrázek. Při hodnocení postupu médií v kauze „zneplatněných smluv“ se totiž nelze zbavit pocitu, že to s tím filtrováním zpráv a manipulací veřejnosti nemusí být zase až taková fikce a že v médiích opravdu něco shnilého je. Teď je jen otázka, zda jde o šlendrián, za který by měl být někdo vykrákán za uši, nebo je to záměr. Pokud by platilo „b“, jsme ve velkém průšvihu…

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny