V Rakousku si vymysleli speciální zátěžový test pro makléře, který je má připravit na IDD. V jeho rámci mají odpovídat na otázky, které by jim měly dát návod, jak postupovat při některých nenadálých situacích. Jsou mezi nimi například tyto: „Jak nahradím delší výpadek vedoucích zaměstnanců v obchodě?“, nebo „Co učiním, když ztratím svého jasně největšího klienta?“. Není ale úplně jasné, jak souvisí ztráta klienta, nebo regionálního ředitele s IDD. To jako, že když bude makléř pod tlakem okolností, tak by nedej bože zapomněl konat v souladu s IDD? No to by ale byla opovážlivost…
U našich sousedů ještě zůstaňme. Před měsícem jsem tu vyjádřila jisté pochybnosti o úrovní tamní finanční gramotnosti. Nyní se objevily další zprávy potvrzující, že to s ní asi opravdu nebude nikterak závratné. Tedy rozhodně není taková, jak je nám občas prezentováno v rámci srovnávání „vyspělého západu“ versus „zaostalí čecháčkové“. Tak například jen třetině Rakušanů údajně dochází, že to v penzi nemusí být z hlediska udržení životní úrovně úplný med. Přičemž těm mladým je to v podstatě jedno, a těm starším sice zase až tak docela ne, ale už s tím nejsou schopni nic moc udělat. V čem se tedy ti Rakušané liší od nás?
Mohlo by vás zajímat: Jak stát uchrání spotřebitele až k (finanční) smrti
V tuzemsku pokračoval nekonečný příběh soudních sporů na téma „pojištění CK pro případ úpadku“. Tentokrát se dostal ke slovu Ústavní soud. Ono vlastně nešlo o nic jiného než o rozhodnutí, která ze dvou právních norem, které jsou ve vzájemném rozporu, má větší váhu. Jestli zákon o pojišťovnictví, nebo zákon o podnikání v cestovním ruchu. Tedy ten, co platil před loňskou novelizací. Ústavní soud rozhodl, že je to ten druhý, čímž změnil rozpor mezi zákony na rozpor se zdravým rozumem. V podstatě totiž řekl, že klienti cestovek mají nárok i na to, co si nezaplatili…
S blížícím se podzimem začaly pojišťovny již tradičně upozorňovat na nezbytnost růstu cen v pojištění vozidel. V předchozích letech to mělo vždy stejný průběh. Nejdříve hlasitá prohlášení o nutnosti zdražit a pak nic. Jen vloni pojišťovny tuto tradici porušily. Tedy alespoň částečně. S cenami sice tradičně nehnuly, ovšem odpustily si svoje mediální výstupy. Tak uvidíme, jak to bude letos. Na to, že nakonec ke zdražení dojde, bych ovšem nevsadila ani zlámanou grešli.
A co srpnové pranostiky? Jsou tak trochu rozporuplné. Jedna totiž říká „Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje“. Jiná zase „Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu“. Letošní srpen byl však z počátku horký, ale přitom celý bez hřibů. A pak se v tom vyznejte…
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář