Lukáš Kovanda: Temná předpověď… vykročil Trump k rozbití eurozóny?

Je pravdou, že euro je slabší, než by byla bývala marka. Euro totiž stahují dolů předlužené a málo produktivní země eurozóny, jako je Itálie nebo Řecko. Očekávanou reakcí zemí na obvinění z měnové manipulace ze strany USA je umožnění posílení měny. To je však v případě Německa problematičtější než třeba v případě Číny. Protože Německo je členem eurozóny. Umožnění posílení eura by předpokládalo vyšší úrokové sazby napříč eurozónou, které by ovšem ničivě zvedly náklady zadlužení právě již nyní předlužených zemí typu Itálie. Zároveň ovšem může jít o Trumpovo zastřené varování Evropské centrální bance. Pokud ta bude v očekávání jeho cel na dovoz z EU preventivně příliš snižovat svoji základní úrokovou sazbu, označí Německo za měnového manipulátora tím spíše.

Mohlo by vás zajímat: Horká čísla: Komu přibylo za rok 2024 nejvíc vázaných zástupců?

Německo by pak mohlo čekat postih v podobě vysokých cel na jeho vývoz do USA, čímž by zprostředkovaně trpěla také Česká republika. Evropská centrální banka by tak vlastně snahou mírnit dopad možných, leč ještě nezavedených cel způsobila jejich fatické zavedení. Alespoň někde, alespoň tedy v některých zemích – těch označených za měnové manipulátory.

Navíc, Trumpova administrativa může takovýmto selektivním označením jen některých zemí eurozóny za měnové manipulátory – a souvisejícím selektivním uplatněním cel – vyvolávat asymetrické šoky napříč eurozónou a tím ji fakticky rozbíjet a likvidovat přínos eura. Ten je beztak již nyní sporný, protože makroekonomická rozdílnost členských zemí eurozóny se v době od jeho zavedení poměrně dramaticky zvýšila, i když se naopak měla – i díky právě euru samotnému – snižovat. Trump a jeho administrativa mohou tento probíhající rozkladný proces v rámci eurozóny dále a zásadně urychlit.

Pokud totiž bude využívaní jednotné evropské měny – eura místo marky nebo třeba eura místo guldenu a podobně – vykoupeno kvůli clům fatální ztrátou konkurenceschopnosti na americkém trhu, největším na světě, euro bude jednak nutně dále vůči dolaru (a nejen jemu) slábnout a současně si některé země eurozóny, spíše ty hospodářsky silnější, mohou uvědomit, že jeho nevýhody už zřetelně převyšují jeho přínos. Historicky platí, že měnové unie se rozpadají spíše právě tak, že je opouštějí jejich hospodářsky nejsilnější členové.

Mohlo by vás zajímat: ČKP: Povinné ručení má více než 9 a půl milionu vozidel

Prezident Trump hrozí Evropské unii cly, pokud ta nezačne odebírat více amerického plynu a ropy

Prezident Donald Trump hned první den v úřadu také zopakoval svoji pohrůžku cly na zboží dovážené z Evropské unie. Pokud se chce Evropská unie clům vyhnout, ať nakupuje více amerického zemního plynu a ropy. Evropští politici se navíc probouzejí do nepříjemného prozření, že teď jsou na USA závislí nejen bezpečnostně a vojensky, ale nově také energeticky. Spojené státy totiž ve velkém nahradily Rusko v dodávkách plynu. Evropští politici příliš nerozvíjeli jadernou energetiku, ještě nedávno koketovali s jejím označením za špinavý zdroj, tedy prodražením jejího financování. Někteří také rovnou povypínali fungující jaderné elektrárny. Takže teď budou tancovat, jak Trump, Elon Musk & spol. pískají. A i když si jaderné elektrárny povypínali, Muskovu sociální síť X si proto třeba ani vypnout nedovolí, i když by tak – alespoň někteří – zjevně rádi učinili. Inu, kdo vypíná jaderné elektrárny, nemůže vypínat sociální sítě. Říká se tomu náraz zaslepeného ideologa do zdi reality.

Možné Trumpovo výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z jeho znovuzvolení. Cla, jimiž v prezidentské kampani hrozil, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Nejtíživěji mají cla dolehnout na ekonomiku Česka, kde by přišlo o práci takřka 55 tisíc lidí, a Irska. Po přepočtu na obyvatele a zahrnutí spotřeby veřejných statků bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 800 korun ročně. To vše plyne z loňské říjnové studie Konfederace dánského průmyslu.

Mohlo by vás zajímat: Rok 2025 přinese do Česka NIS-2: Vyšší požadavky a odpovědnost statutárů

Konfederace vychází z předpokladu, že Trump v souladu s předvolebními prohlášeními letos zavede desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné. V prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin, jako jsou solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní si pohrává s myšlenkou cel plošných, na veškerý dovoz. Pokud je tedy letos zavede, v roce 2027 bude hrubý domácí produkt EU o 2,5 procenta nižší, než by byl bez nich. To ročně odpovídá ztrátě na HDP v rozsahu 391 miliard eur a ztrátě na HDP na hlavu v rozsahu 870 eur. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což odpovídá 1,7 milionu pracovních míst.

Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že jak americká centrální banka, tak Evropská centrální banka budou v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu. Současně dojde v USA i v EU k propadu spotřebitelské důvěry, což dále sníží hrubý domácí produkt obou celků. Do roku 2029 se sice zaměstnanost vrátí na úroveň, kde by byla bez cel, neboť propuštění lidé si postupně najdou novou práci, avšak hrubý domácí produkt EU bude stále o 1,7 procenta nižší než bez cel. To proto, že Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale ochromí mezinárodní obchod.

Mohlo by vás zajímat: Ľubor Vrlák: Rok 2024 přinesl potřebnou stabilitu na trh životního pojištění

Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, kde z globálního ekonomického hlediska není optimální. Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec. Ze zemí EU mají podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla nejvíce poškodit Česko a Irsko, jak je uvedeno. Česko kvůli své silné závislosti na obchodu s Čínou, byť třeba i nepřímé, „přes Německo“. Irsko zase kvůli silným ekonomickým vazbám na USA. V Česku má tudíž roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta proti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun. Čtyřčlennou českou rodinu tak podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla ročně připraví o zmíněných 90 800 korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Český ekonom a autor ekonomické literatury
Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank