V úvodu Michaela Koller upozorňuje, že rok 2024 je stěžejním rokem pro globální politiku, neboť volby se týkají zhruba poloviny světové populace a je pravděpodobné, že jejich výsledky ovlivní vývoj v příštích letech. Týká se to i voleb do Evropského parlamentu. Ty nastartují řadu institucionálních změn, včetně složení a mandátu Evropské komise a nové strategické agendy Evropské rady. Michaela Koller dále zmiňuje, že funkční období příslušných institucí EU v letech 2019 – 2024 bylo poznamenáno bezprecedentními událostmi, zejména pandemií Covid-19 a válkou na Ukrajině. Seznam větších globálních výzev zahrnuje klimatickou změnu, energetickou a potravinovou krizi, stárnutí a zmenšování doby pracovní aktivity populace, inflaci, národní a geopolitické tenze, digitalizaci, deglobalizaci a narušení dodavatelských řetězců.
Mohlo by vás zajímat: Deloitte: Téměř polovina českých firem už pracuje nebo experimentuje s AI
V současném prostředí zvýšené nejistoty je jasné, že potřeba ochrany a investic, kterou může poskytnout pojišťovnictví, nebyla v Evropě pravděpodobně nikdy vyšší. Je třeba pracovat nejen na uzavírání mezer v ochraně, jež jsou známy, ale reagovat i na rostoucí rizika, jako jsou přírodní katastrofy nebo penze, nebo na rizika, jež vyvstala teprve nedávno, jako jsou kybernetická rizika.
Pojišťovnictví má podle ní unikátní přínos pro společnost. Poskytuje širokou škálu ochrany i spořících produktů pro jednotlivce i podnikatele a realizuje dlouhodobé investice. Je však politováníhodné, že pojišťovnictví je ve zvýšené míře konfrontováno s důsledky toho, že tvůrci politik ne zcela chápou, jak funguje. Jelikož se dá očekávat, že po volbách přijedou do Bruselu mnozí nově zvolení poslanci Evropského parlamentu, tak IE v průběhu celého tohoto roku pracuje na přípravě série materiálů vysvětlujících strategickou roli a význam pojišťovnictví, stejně jako jeho podnikatelský model. Tento přístup je také jádrem strategické vize a doporučení směrem k příští Evropské komisi a Evropskému parlamentu. IE úzce spolupracovala se svými členy, aby vytvořila zhuštěný výklad hodnoty pojištění a jeho fungování. Pokud budou nastaveny správné rámcové podmínky, tak příspěvek sektoru k řešení klíčových společenských a ekonomických výzev, včetně klimatické změny, zdravotnictví, digitální transformace, konkurenceschopnosti a podpory Unie kapitálových trhů, může být rozdílový, resp. může mít skutečný pozitivní dopad.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2023: Jak ČNB hodnotí pojišťovny?
V tomto směru postupuje i Globální federace asociací pojišťoven (GFIA). Zaměřuje se ve zvýšené míře na vysvětlení významu pojišťovnictví a pojištění pro společnost a zvýrazňuje roli sektoru při poskytování doplňkové vrstvy ochrany pro jednotlivce/občany a podnikatele. V tomto roce GFIA vydala publikaci prezentující unikátní rysy, resp. specifika, pojištění ve srovnání s jinými hráči ve finančním sektoru, zvláště pak bankami a nebankovními entitami.
Aby mohli pojistitelé naplnit svoji úlohu jako poskytovatelé ochrany a jako institucionální investoři, má podle Koller zásadní význam regulatorní rámec – vhodný pro daný účel a odolný z hlediska budoucnosti. Řádná a důvěryhodná regulace je životně důležitá pro zdraví jednotlivých oborů v EU a pro to, aby se jim dařilo doma i v zahraničí. Bohužel v posledních letech se regulace stala složitější a na pojišťovnictví bylo uvaleno nadbytečně vysoké regulatorní zatížení.
Důvody takového vývoje se různí. Začíná to například nárůstem nových regulací navržených v minulých letech a končí skutečností, že regulace nebere často v úvahu specifika pojišťovnictví. Pokud jde o první důvod či vliv, tak v době mandátu stávající Evropské komise regulace nesporně značně přibylo. Koller uvádí, že v roce 2012 existovalo 12 textů a nyní jich je 70, jež jsou nebo budou aplikovány (toto tvrzení není ve zprávě blíže specifikováno). I když nejsou všechny cíleny specificky na pojišťovnictví, tak tento obor je bude muset všechny naplnit, resp. zajistit compliance (soulad s právem). V tomto ohledu je podle Koller pozitivní, že Evropská komise uznala, že je potřebné přehodnotit a redukovat podávání zpráv (reporting) podniky v EU. Odpovídá tomu její cíl snížit zatížení reportingem o 25 %. Nicméně je důležité, aby tento dobrý záměr byl převeden do praxe, do reálných a smysluplných snížení zátěže evropských pojistitelů. Evropská komise by se měla zaměřit nejen na redukci existujících informačních požadavků, ale implementovat i řadu rozumných principů, když přichází s novými regulatorními iniciativami.
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Situace kolem pojištění cizinců byla extrémně nepříjemná a emoční
Kromě toho regulace není často připravena tak, aby odpovídala specifickým rysům podnikatelského modelu v pojišťovnictví. Podle Michaely Koller má klíčový význam, aby do přípravy sektorové regulace byly od počátku zapojeny ty osoby, jež mají potřebné znalosti a odbornost. Z tohoto důvodu by měla Evropská komise zřídit „pojistné odborné centrum“, které by sloužilo jako znalostní středisko v otázkách pojištění a pojišťovnictví pro potřeby generálních ředitelství Evropské komise. Toto centrum by zajistilo, že regulace bude pracovat pro pojistitele a uspokojí zamýšlené cíle, aniž by došlo k ohrožení pojistitelnosti a nakonec udržitelnosti a odolnosti.
Vytvoření vyčleněného centra odbornosti by také napomohlo prohloubení vnímání podstatné role, kterou mají data z hlediska schopnosti pojistitelů upisovat rizika. Využití údajů a primárně přístup k nim je fundamentální pro poskytování pojišťovacích služeb. Data umožňují pojistitelům oceňovat rizika a ujistit se, že budoucí škody budou uhrazeny. Data jsou podle Michaely Koller v jádru udržitelnosti podnikatelského modelu a schopnosti pojistitelů poskytovat jistotu a ochranu. IE ovšem pozoruje, že používání dat a přístup pojistitelů k nim je v rostoucí míře ohrožován, což je další důvod, proč IE nadále usiluje o vysvětlení fungování pojištění a pojišťovnictví. Je prostě třeba zajistit, aby pojistitelé měli přístup k datům a mohli je využít ve prospěch klientů.
Komentáře
Přidat komentář