Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny zeleniny o 7,1 %, ovoce o 6,5 %, nealkoholických nápojů o 4,1 %, sýrů a tvarohů o 4,1 %, drůbeže o 5,7 %, vepřového masa o 3,0 %, uzenin o 1,7 % a polotučného trvanlivého mléka o 1,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 10,8 %, vína o 13,0 %, piva o 3,5 % a tabákových výrobků o 0,4 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 5,7 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle odívání a obuv, kde byly meziměsíčně nižší ceny oděvů o 1,9 % a obuvi o 2,7 %. Z potravin byly nižší ceny vajec o 6,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,5 % a ceny služeb o 1,0 %.
Mohlo by vás zajímat: Politicky exponovaná osoba: Jak správně vyhodnotit poměr rizika a výnosu?
Meziroční srovnání
„Lednový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin a bydlení. Ceny potravin pokračovaly v meziročním růstu a oproti loňskému lednu byly vyšší o téměř 5 %. Naopak ceny bydlení svůj růst zpomalily a oproti loňsku byly vyšší o 1,3 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,8 %, což bylo o 0,2procentního bodu méně než v prosinci. Ke zpomalení[1]) meziročního cenového růstu došlo především v oddíle bydlení (částečně vlivem výraznějšího růstu cen v lednu loňského roku). Ceny vodného v lednu vzrostly o 4,2 % (v prosinci růst o 10,9 %), stočného o 3,7 % (v prosinci růst o 13,4 %), tepla a teplé vody o 4,7 % (v prosinci růst o 8,5 %). Ceny elektřiny přešly z prosincového růstu o 8,0 % v pokles o 4,7 % v lednu. Ceny zemního plynu klesly o 7,7 % (v prosinci pokles o 5,5 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje naopak většina sledovaných položek zrychlila svůj meziroční cenový růst nebo zmírnila meziroční pokles. Ceny ve skupině mléko, sýry, vejce v lednu vzrostly o 8,0 % (v prosinci růst o 5,4 %), ovoce o 7,4 % (v prosinci růst o 5,9 %). Ceny zeleniny v lednu meziročně klesly o 0,7 % (v prosinci pokles o 5,1 %), cukru o 21,6 % (v prosinci pokles o 30,4 %), mouky o 5,8 % (v prosinci pokles o 10,3 %). Ceny masa v lednu vzrostly o 3,5 % (v prosinci pokles o 1,1 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde (kromě již výše zmíněného) vzrostly ceny vajec o 24,7 %, másla o 40,5 % a čokolády a čokoládových výrobků o 27,8 %. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny lihovin o 3,6 %, vína o 0,4 %, piva o 1,8 % a tabákových výrobků o 7,4 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 5,2 % a ubytovacích služeb o 8,7 %. V oddíle bydlení se kromě již dříve uvedeného zvýšily ceny nájemného z bytu[2]) o 6,6 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,4 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 3,6 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny v lednu opět působily ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,2 % a obuvi o 4,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zatočíme s párou
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 2,9 % (v prosinci o 1,7 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 4,7 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v lednu 154,0 % (v prosinci 152,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 2,5 % (v prosinci 2,4 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v lednu v Česku meziměsíčně vzrostl o 1,4 % a meziročně o 2,9 % (v prosinci o 3,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2025 za Eurozónu 2,5 % (v prosinci 2,4 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 4,1 %. Nejvyšší byla v lednu v Chorvatsku (5,0 %) a nejnižší v Irsku (1,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 2,7 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v listopadu. Nejvyšší byla v prosinci v Rumunsku (5,5 %) a nejnižší v Irsku (1,0 %).
Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Slavii čeká rozvoj i v roce 2025
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je lednová inflace v ČR 2,8 procenta vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta. „Lví podíl na tom, že je inflace vyšší, než se čekalo, má silnější než předpokládaný růst cen potraviny. Potraviny, alkohol a tabák zrychlily svůj meziroční růst z prosincové úrovně 2,7 na hodnotu 4,8 procenta. Potraviny by letos měly zdražovat zhruba dvojnásobě rychleji, než jaká bude obecná inflace, jež by měla v celoročním průměru činit 2,3 procenta. Rostou výkupní ceny mléka, což se projeví růstem cen v mlékárenství. Stoupá cena ovoce a zeleniny z dovozu a projevují se také tlaky dané v zahraničí výkyvy počasí, což je případ růstu cen čokolády a výrobků z ní nebo kávy. Poměrně drahá zůstávají vejce, což se až do Velikonoc pravděpodobně příliš nezmění,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Podle České národní banky se meziroční inflace nachází se tak v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Lednová inflace byla ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 0,3 procentního bodu vyšší. Silnější byl především růst cen potravin, nápojů a tabáku a mírně rychlejší byl též růst regulovaných cen. Jádrová inflace byla oproti predikci naopak nepatrně nižší. Ceny pohonných hmot se vyvíjely zcela v souladu s prognózou.
„V rámci jádrové inflace mírně zrychlila jak dynamika cen zboží, tak i cen služeb. Růst cen služeb je přitom relativně plošný a týká se mimo jiné ubytování, stravování a kulturních služeb. Meziroční dynamika imputovaného nájemného v lednu znatelně zrychlila, v čemž se odráží probíhající oživení realitního trhu. K meziroční inflaci v lednu přispěly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, zdražoval také alkohol a tabák. Inflaci naopak tlumily ceny energií spojených s bydlením, zejména ceny elektřiny, které přešly do meziročního poklesu, a dále zpomalující dynamika cen vodného a stočného. Ceny pohonných hmot pokračují v meziročním poklesu, který se nicméně postupně zmírňuje. Oproti předchozímu měsíci vzrostly v lednu spotřebitelské ceny o 1,3 %. Míra tradičního přecenění na počátku roku byla celkově mírně vyšší, než předpokládala zimní prognóza. Podle ní inflace v jarních měsících zpomalí a bude se letos pohybovat horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Tahounem inflace zůstanou i v následujících čtvrtletích zejména ceny potravin," uvedl Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář