Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,2 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle doprava byl způsoben zejména vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 7,7 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny a nájemného z bytu shodně o 0,5 %. Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn především růstem cen tabákových výrobků o 1,3 % a vína o 1,1 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, a to především vlivem nižších cen zeleniny o 6,7 %, z čehož ceny brambor klesly o 13,3 %. Ceny vajec byly nižší o 6,6 %, drůbežího masa o 2,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 3,3 % a sýrů a tvarohů o 1,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Dekarbonizace je ekonomickou sebevraždou
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 8,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Zpomalení[1] meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny masa o 2,7 % (v červenci o 3,2 %), jogurtů o 5,7 % (v červenci o 7,4 %), sýrů a tvarohů o 2,4 % (v červenci o 5,6 %), vajec o 16,9 % (v červenci o 28,2 %), zeleniny o 24,5 % (v červenci o 28,9 %). Ceny mouky byly v srpnu meziročně nižší o 14,0 % (v červenci pokles o 9,2 %), polotučného trvanlivého mléka o 12,3 % (v červenci pokles o 4,4 %) a másla o 30,0 % (v červenci pokles o 26,3 %). Naopak v oddíle doprava došlo ke zmírnění cenového poklesu vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 9,1 % (v červenci pokles o 23,9 %), částečně i vlivem jejich výrazného meziměsíčního poklesu v srpnu loňského roku.
Mohlo by vás zajímat: Zákaz provizí se nekoná. Jejich výši ale bude potřeba obhájit
Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 7,6 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,1 %, zemního plynu o 34,5 %, tuhých paliv o 22,3 % a tepla a teplé vody o 37,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny brambor o 63,5 % a cukru o 48,7 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,1 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 11,6 % a ceny ubytovacích služeb o 13,1 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v srpnu ceny v oddíle doprava (pokles o 1,7 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,4 % (v červenci o 0,9 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 % a ceny služeb o 7,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 13,6 % (v červenci 14,3 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v srpnu 149,1 % (v červenci 148,8 %).
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Automatizace je klíčové téma
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v srpnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 10,1 % (v červenci o 10,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2023 za Eurozónu 5,3 % (v červenci též 5,3 %), v Německu 6,4 %. Nejvyšší byla v srpnu na Slovensku (9,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 6,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Maďarsku (o 17,5 %) a nejméně v Belgii (o 1,7 %).
„Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta," komentoval na twitteru údaje ČSÚ ekonom Lukáš Kovanda.
Meziroční inflace v prvním pololetí roku klesala zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání, tento efekt však nyní již odeznívá. „Patrné je to ostatně i z poměrně malého rozsahu snížení meziroční inflace mezi červencem a srpnem. V červenci meziroční inflace činila 8,8 procenta, v srpnu, jak víme, 8,5 procenta. To představuje pokles o 0,3 procentního bodu. Jedná se o letošní dosud nejslabší pokles meziroční inflace mezi dvěma měsíci v řadě, což právě demonstruje, že letošní dynamika poklesu inflace ztrácí na síle. Po většinu zbytku letošního roku už bude tato dynamika slabá či pražádná, pročež je třeba počítat s tím, že meziroční míra inflace se v příštích měsících, a až do konce roku, bude pohybovat kolem hodnoty osmi procent. K výraznějšímu snížení inflace pak dojde až v příštím roce, kdy lze z toho důvodu očekávat také celkem razantní snížení klíčových úrokových sazeb České národní banky. Na meziročně nadále poměrně vysoké inflaci, stále více než čtyřikrát převyšující cíl ČNB, se nejvíce podílí výrazné meziroční zdražení energií, zejména zemního plynu, elektřiny a tepla," pokračoval Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2023: Allianz SE má provozní zisk 14,9 %. AXA vykázala upravený zisk 19 %
Meziroční inflace se bude do konce letoška pohybovat kolem nynější úrovně či jen mírně pod ní, za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent. „Ve zbytku letošního roku už meziroční inflace příliš klesat nebude i z důvodu srpnového zásahu České národní banky. Centrální banka formálně ukončila svoji takřka patnáct měsíců trvající intervenci za silnější korunu, což například podle americké banky Goldman Sachs může zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších expertů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro. Takové oslabení koruny, vykazující nyní kurs pod 24,40 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu," uzavřel ekonom Lukáš Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář