Ke konci roku 2023 si ve třetím pilíři spořilo a investovalo celkem 4 225 016 účastníků, meziročně o 165 158 méně. Penzijní společnosti jim spravovaly majetek ve výši 595,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 11 miliard. V novém penzijku, tedy doplňkovém penzijním spoření, investovalo celkem 1 811 743 účastníků. To je o 172 976 více než loni. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se už více než deset let nedá vstoupit, zůstávalo spořit už jen 2 413 273 účastníků. Meziroční pokles činí 338 134 účastníků. Nicméně nové penzijko DPS zaznamenalo meziroční téměř 10% nárůst počtu nových smluv.
Mohlo by vás zajímat: Petr Mlčoch: Důvěra klientů k pojišťovnám má stoupající tendenci
„Loňský rok byl z mého pohledu jeden z nejhektičtějších, které v éře třetího pilíře pamatuji. Vláda připravila značný počet úprav systému, které buď již platí od letošního ledna, nebo začnou platit od července. Diskuze o finální podobě úprav poznamenala celý rok a přitáhla k penzijku velkou pozornost. Do toho jsme byli svědky mimořádně úspěšného roku na světových trzích a mohli jsme klientům připsat nevídaně vysoké výnosy ve všech typech fondů. Průměrných 20 % u dynamických fondů je skvělý výsledek. Především mě ale těší, že diskuze okolo plánovaných úprav nejenže lidi od uzavírání smluv neodradila, ale naopak jsme zaznamenali zvýšený zájem. Věřím, že možnost vyšších státních příspěvků a daňových odpočtů, ale i jednodušší sjednávání přes BankID v kombinaci s dobrými výsledky budou nadále řady investorů v penzijku rozšiřovat,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ve třetím pilíři na konci roku celkem 1 180 282 účastníků. Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele pak činil 857 Kč u penzijního připojištění a 1286 Kč u doplňkového penzijního spoření. Předdůchod z doplňkového penzijního spoření ke konci roku pobíralo celkem 6171 osob. Průměrná výše vypláceného předdůchodu činila 14 218 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Ondřej Kovařík: Industrial Deal je slibný krok
Co je a bude letos nové?
Mezi legislativní změny platné od ledna patří výhodnější režim pro daňové odpočty. Nově je možné snížit si penzijkem základ daně až o 48 000 Kč (jde o souhrnný limit i pro životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a DIP). Další novinkou je možnost dvou smluv penzijního 2/2 spoření, kdy účastník nemusí kvůli přechodu ze starého penzijka do nového převádět všechny své dosud naspořené prostředky. V průběhu roku také budou moci penzijní společnosti začít nabízet nový typ fondů – tzv. alternativní fondy, které za cenu vyššího rizika nabídnou i šanci na vyšší výnosy a možnost investovat do aktiv, která dosud v portfoliích nebyla. V neposlední řadě je nově snazší přejít mezi penzijními společnostmi v případě, že je účastník ještě ve starém penzijním připojištění. Odpadá mezikrok přechodu do DPS u původní penzijní společnosti. Lidé také jistě ocení možnost využít BankID při sjednávání penzijka nebo při přechodech mezi penzijními společnostmi.
Mohlo by vás zajímat: Slavia vážně přemýšlí o povinném ručení pro elektrokola!
Od července pak účastníky penzijka čeká změna výše státních příspěvků a limitů pro jejich dosažení. Nově se sjednotí výše příspěvku dle ukládané částky – stát začne k měsíčně uloženým částkám mezi 500 Kč a 1700 Kč přidávat jednotných 20 %. Na nejvyšší státní příspěvek 340 Kč tedy dosáhne ten, kdo si bude odkládat 1700 Kč a více. K 1. červenci pak končí státní podpora pro starobní důchodce. „Penzistům, kterých se to dotkne a kteří zároveň nebudou mít splněnou podmínku minimálně pěti let spoření, doporučuji, aby si těch pět let dospořili – klidně i po stokoruně, což je minimální výše úložky. Budou si pak moci vybrat všechny své prostředky včetně státních příspěvků získaných do 30. června 2024,“ radí Aleš Poklop.
Komentáře
Přidat komentář