Zaměstnaní na DPP si budou moci vydělat o pětistovku více bez nutnosti platit odvody
Dohodáři v minulých letech opakovaně vyhlíželi změny, z nichž některé se zrušily ještě předtím, než začaly platit. V roce 2026 by pro ně měla být orientace v podmínkách o poznání snazší. „O pětistovku více si budou moci vydělat zaměstnaní na dohodu o provedení práce (DPP), aniž by museli hradit odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit u příjmu u jednoho zaměstnavatele od 11 500 Kč a výše, v roce 2026 to bude už 12 000 Kč a výše,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO.
Změna přichází vlivem zvyšování mezd a navázání DPP na institut průměrné mzdy pro daný rok. Rozhodná částka pro účast na pojistném totiž činí 25 % stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhleno na celé pětisetkoruny směrem dolů. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se limit nemění, zůstává na 4 500 Kč.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Thierry Thibault
Rekordní navýšení odvodů čeká OSVČ, vznikající vláda jim ale slibuje rozdíl vrátit
Nová vláda slibuje podnikatelům a živnostníkům v programovém prohlášení, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.
A navýšení to bude opět rekordní — vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít ovšem o poslední takové skokové navýšení. Pro živnostníky a podnikatele bude obecně znamenat, že si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně. „Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1 124 Kč měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1 268 Kč měsíčně,“ přibližuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.
Celkově budou OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy v roce 2026 platit měsíčně 5 720 Kč za sociální pojištění a 3 306 Kč za zdravotní pojištění, celkově tedy 9 026 Kč. U režimu paušální daně půjde o částku 9 984 Kč měsíčně (v prvním pásmu, které je nejvyužívanější). „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění,“ přibližuje Petra Pospíšilová z BDO.
Vznikající vláda chce odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. Vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit. Její plán tak jde proti původnímu záměru přiblížit OSVČ více zaměstnancům i v tom smyslu, aby více přispívaly do penzijního systému a ve stáří tak nestrádaly.
Některé daňové slevy i pojistné ovlivní zvýšení minimální mzdy
Od ledna 2026 se zvýší minimální mzda o 1 600 Kč, tedy na 22 400 korun hrubého měsíčně. Zvýšení se nedotkne jen přibližně 120 tisíc lidí, kteří ji pobírají, ale i dalších. Právě na minimální mzdu jsou totiž navázány další důležité limity daňového či pojistného systému. „Například na daňový bonus na dítě má nárok ten zaměstnanec, jehož hrubý měsíční příjem dosahuje aspoň poloviny minimální mzdy, a ta OSVČ, jejíž roční příjem je alespoň šestinásobek minimální mzdy. Zatímco v roce 2025 byla pro zaměstnance rozhodnou částkou 10 400 korun měsíčně, v roce 2026 půjde o 11 200 korun. Chtějí-li OSVČ uplatnit daňový bonus za dítě za rok 2025, musely si vydělat za rok 2025 minimálně 124 800 Kč. Za rok 2026 už to bude 134 400 Kč,“ vypočítává Monika Lodrová z BDO.
Slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň z příjmů. Ovšem tato sleva na dítě je specifická tím, že nejen daň snižuje, ale rodič díky ní může získat částku, kterou sám neuhradil (daňový bonus), který mu bude vyplacen navíc. „Výše minimální mzdy ale ovlivňuje dále i například částku za zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů — typicky studentů nad 26 bez zaměstnání, případně osob v domácnosti,“ doplňuje Monika Lodrová. Zdravotní pojištění u nich dosahuje vždy 13,5 % minimální mzdy, takže v roce 2026 půjde o částku 3 024 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Pokles porodnosti pokračuje. Za první 3Q se narodilo o 9 % méně dětí než loni
Zavádí se příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové profese
Od ledna vstupuje v platnost zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou 4 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení ze společnosti BDO. Pokuty za nesplnění povinností mohou být až do výše 2 milionů korun.
Novinky v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů
Nabídnout podíl ve společnosti prostřednictvím zaměstnaneckých akcií může být pro vybrané firmy vhodnou strategií, jak se odlišit od konkurence a zaujmout nové talenty. Od roku 2026 přitom při volbě nového režimu může být odstraněna jedna z překážek související se zdaněním a odvody pojistného.
Tento nový režim byl zaveden pro to, aby ulehčil život startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
„Nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ doplňuje Monika Lodrová.
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.
Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou — a prakticky část z ní nahrazují. „Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici běžnou hrubou mzdu 35 tisíc Kč, přičemž by nabídl zaměstnanci, že část této mzdy mu bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc Kč klasicky a zbylé 2 tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje na příkladu Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.
Mohlo by vás zajímat: 3Q 2025: Předepsané pojistné vzrostlo skupině VIG na 12,5 mld. EUR
Rok 2026 přinese firmám řadu daňových novinek
Od 1. ledna 2026 začne platit také řada legislativních změn, které se dotknou firem. Jejich primární motivací mělo být zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, například část podniků se nově vyhne povinnému auditu či firmy ještě více ušetří na nákladech při inovacích. Dále by se měl snížit počet formulářů, které zaměstnavatelé povinně zasílají na úřady či více zpřístupnit zaměstnanecké opční programy. Počáteční fáze nové úpravy však bude znamenat zvýšenou administrativu, či nová úprava naráží na praktické problémy.
Inovativní firmy ušetří až miliony ročně
Firmy od počátku roku 2026 získají možnost odečíst si náklady na výzkum a vývoj od základu daně až do výše 150 % uznatelných nákladů do částky 50 milionů Kč (za jedno zdaňovací období) a 100 % nákladů nad tento limit. Výsledkem je citelné snížení daně z příjmů. To může být zajímavým stimulem pro malé a střední podniky.
„Odpočet na výzkum a vývoj je jedním z nejvýznamnějších daňových nástrojů podpory podnikání v Česku. Umožňuje firmám legálně a efektivně snížit daňovou povinnost o stovky tisíc až miliony korun ročně. Nová pravidla přitom budou znamenat ještě vyšší úspory,“ přibližuje daňová poradkyně Hana Veselá z BDO.
Princip odpočtu je jednoduchý: firma si může náklady na výzkum a vývoj odečíst od základu daně dvakrát. Jednou jako běžné náklady, podruhé jako zvláštní daňovou úlevu. Typicky se takto uplatňují osobní náklady na zaměstnance, odpisy dlouhodobého majetku, materiál nebo energie spotřebované na projekt.
Novela také prodlužuje dobu, po kterou lze odpočet uplatnit. Pokud firma nevykáže dostatečný zisk (resp. daňový základ) a nemůže odpočet využít okamžitě, má nově až pět let na jeho uplatnění (dříve tři). To ocení zejména podniky, které investují do náročných projektů s delší návratností. „Start-up vyvíjející software může například získat dodatečné finance na rozšíření týmu. Výrobní podnik si sníží náklady na modernizaci výrobní linky. Rodinná firma využije odpočet na vývoj ekologičtějších obalů. Ve všech případech jde o efektivní nástroj, který má přímý dopad na cash-flow i konkurenceschopnost,“ doplňuje Hana Veselá.
Místo pětadvaceti formulářů bude stačit jeden, minimálně na počátku však bude administrativy více
Zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele je cílem nového zákona o tzv. jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatelé nebudou podávat cca 25 různých hlášení, ale jen jedno souhrnné a pouze jednomu úřadu — České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).
„Jedná se o zásadní projekt v rámci digitalizace státní správy. Zaměstnavatelé budou namísto zasílání různých formulářů, různým úřadům, v odlišných lhůtách, podávat jen jeden formulář měsíčně. Měl by se snížit i počet vystavovaných potvrzení apod. Zároveň státní správa získá individualizované údaje o zaměstnancích a jejich závislé činnosti,“ shrnuje Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO.
Zároveň se nicméně rozšiřuje rozsah údajů, které bude nutné o zaměstnancích sbírat a pravidelně hlásit a v úvodní fázi projektu se dá očekávat významná administrativní zátěž v nastavování příslušných interních procesů a úprav mzdových softwarů.
Mohlo by vás zajímat: Pohled do dálky… Vývoj pojistného trhu v Jižní Africe
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.
Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou— a prakticky část z ní nahrazují.
„Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici běžnou hrubou mzdu 35 tisíc Kč, přičemž by nabídl zaměstnanci, že mu část této mzdy bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc Kč klasicky a zbylé 2 tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje na příkladu Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou zaměstnanecké benefity revidovat.
Novinky v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů
Nabídnout podíl ve společnosti prostřednictvím zaměstnaneckých akcií může být pro vybrané firmy vhodnou strategií, jak se odlišit od konkurence a zaujmout nové talenty. Od roku 2026 přitom při volbě nového režimu může být odstraněna jedna z překážek související se zdaněním a odvody pojistného.
Tento nový režim byl zaveden pro to, aby ulehčil život startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
„Nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ doplňuje Monika Lodrová.
Povinnému auditu bude podléhat méně firem
„Ve srovnání se současnou úpravou se povinnost auditu bude týkat užšího okruhu firem.. Novela zákona o účetnictví totiž přinese trojnásobné navýšení limitů pro vznik této povinnosti. Auditu se tak budou moci vyhnout menší firmy a nově se bude týkat prakticky pouze středních a velkých firem,“ uvádí Jiří Sedláček, auditor a partner BDO.
Povinný audit se bude týkat firem, které dva roky po sobě překročí alespoň dvě ze tří následujících hranic: roční obrat 240 milionů Kč (dříve 80 milionů Kč), hodnotu aktiv 120 milionů Kč (dříve 40 milionů Kč) anebo počet zaměstnanců větší než 50 (nemění se). Doposud platilo, že pro akciové společnosti bylo povinné provést audit již při překročení jednoho z kritérií, zatímco ostatní typy firem musely překročit dvě z těchto kritérií, přičemž samotné limity byly navíc nižší. Ministerstvo financí odhaduje, že počet povinně auditovaných firem klesne přibližně z 20 tisíc na 10 tisíc. Podle ministerstva má tento krok zjednodušit podnikům život a snížit jejich administrativní zátěž.
Mohlo by vás zajímat: Úspěch STAR INSURANCE GROUP. Pojistné přesáhlo 3 miliardy a silná pozice v AČPM
Zavádí se příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové profese
Od ledna vstupuje v platnost zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou 4 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení ze společnosti BDO. Pokuty za nesplnění povinností mohou být až do výše 2 milionů korun.
Hlášení pracovních úrazů už jen elektronicky
„Pracovní úrazy bude nově zaměstnavatel muset hlásit povinně elektronicky, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Vyjma lehkých úrazů musí být provedeno ohlášení úrazu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů,“ říká Jana Heranová z BDO. Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance po dobu 10 let.
Zásadní novela o odměňování pak přijde v polovině roku
Další legislativní změny přijdou v průběhu roku 2026. Velice zásadní bude například novela o transparentním odměňování s plánem od června, vlivem které budou muset firmy být schopné prokázat, proč některý ze zaměstnanců bere více a jiný méně. U firem s více jak 100 zaměstnanci přibude povinnost reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů. A transparentnost se promítne už do náboru – uchazeči mají mít předem jasno o výši nebo rozpětí mzdy pro danou pracovní pozici.
Komentáře
Přidat komentář