Analýza ukazuje, že i nejdynamičtější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za úspěšnými příklady ze zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 %, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 %. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil prostředky o 229 %. České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5procentního bodu ročně, což bude mít zásadní dopady na výslednou výši úspor účastníků v důchodu.
Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník třetího pilíře dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí během života pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku. Studie zároveň ukazuje, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo výše vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud zůstane zachována současná nízkovýnosová struktura systému.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců za rok 2025 navzdory očekáváním rostou
„Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ vysvětlují autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.
Zásadní roli u nás hrají poplatky. Ty v českých fondech dlouhodobě ukrajují značnou část zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu poplatky vymazaly přibližně 37 až 49 procent celkových výnosů fondů, zatímco v nízkonákladových zahraničních systémech je tento podíl výrazně nižší.
Studie upozorňuje, že bez zásadní reformy se situace nezlepší. Klíčem je snížení poplatkových stropů, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která automatickou změnou dynamičnosti investic v průběhu života zvyšuje výnosový potenciál. Státní podpora by měla být cílená především na tyto fondy, které mají reálný potenciál zajistit vyšší výnosy a smysluplnou rentu ve stáří. Pokud k těmto změnám nedojde, hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří. Studie tak otevírá zásadní debatu o tom, zda současné nastavení penzijního spoření skutečně slouží budoucím důchodcům, nebo především samotným poskytovatelům fondů.
Mohlo by vás zajímat: Škody v majetkovém pojištění v Severní Americe ve 3. čtvrtletí 2025
Reakce Asociace penzijních společností ČR
„Studie IDEA CERGE-EI ve svém shrnutí správně konstatuje, že klíčem k celkovému zvýšení výnosu českého třetího pilíře je motivovat lidi, aby si v něm vybírali dynamické fondy. A na to apeluje i APS ČR – každý účastník ve starých fondech (penzijní připojištění) nebo i v nových konzervativních či vyvážených může kdykoli zdarma se všemi prostředky přestoupit do těch dynamických. Ty v uplynulé dekádě každý rok v průměru přinášely čisté zhodnocení 7 %, a zcela tak obstojí ve srovnání se všemi obdobnými podílovými fondy v Česku i zahraničí. Klíčové je zde slovo obdobnými, kde studie bohužel šlápla vedle," uvedla na webu Asociace penzijních společností ČR.
„Pokud z hlediska nákladů (poplatků) porovnává náš systém založený na dobrovolné účasti, kde jsou zásadní nákladovou položkou náklady distribuční a marketingové, protože české penzijní společnosti musejí o klienty bojovat a se získáváním klientů jsou spojeny náklady, se systémem povinným (slovenský druhý pilíř či švédský fond AP7 Safa), kde klienti penzijním společnostem přicházejí automaticky, nejde o férové porovnání. Pokud tedy výnosy českého dobrovolného třetího pilíře porovnáme s výnosy slovenského třetího dobrovolného pilíře, dosahují české dynamické fondy dokonce lepších výsledků než jejich slovenské obdoby. Navíc ani při porovnání poplatků neporovnávají autoři studie srovnatelné poplatky. Zatímco české účastnické fondy mohou účtovat jen tzv. all-in-one poplatek, v jiných zemích klienti nesou i další nemalé poplatky nabývaných aktiv," dodala Asociace penzijních společností ČR.
Komentáře
Přidat komentář