„Zajišťovny jsou typickým příkladem skutečně globálních hráčů. Pojišťovny potřebují svá rizika přenášet dál, a právě prostřednictvím zajištění byl svět po dlouhá léta velmi úzce propojený. Rizika se přelévala mezi kontinenty, rozkládala se napříč trhy a celý systém tím získával vyšší míru odolnosti a vyváženosti. Pokud ale dochází k postupné izolaci jednotlivých částí světa, což dnes stále častěji vidíme, může se tento model začít narušovat. Je reálné, že se prostřednictvím právních či regulatorních omezení zkomplikuje, nebo dokonce znemožní působení evropských zajišťoven na některých trzích, například v Číně nebo ve Spojených státech. Přitom právě Evropa je domovem tří největších světových zajišťoven, takže jakékoli omezení jejich globálního dosahu by mělo širší dopady. Na jedné straně by se to mohlo projevit sníženou dostupností zajistné kapacity pro některé regiony, zejména pokud by došlo k tvrdším sankčním režimům nebo jiným restriktivním opatřením. To by se následně promítlo i do fungování lokálních pojistných trhů. Na straně druhé by taková omezení měla i přímý obchodní dopad na samotné evropské zajišťovny, které by přišly o možnost podílet se na obchodech na druhém konci světa. Zajišťovací trh by se tím stal méně propojeným, méně efektivním a v konečném důsledku i citlivějším na výkyvy a krizové situace,“ říká generální ředitel společnosti INSIA a předseda AČPM Ivan Špirakus.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Data a technologie zásadně posilují odolnost vůči budoucím krizím
Komentáře
Přidat komentář