Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 0,5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny masa o 1,4 %, nealkoholických nápojů o 2,0 %, ovoce o 2,2 %, čokolády a čokoládových výrobků o 7,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,8 %, sýrů a tvarohů o 1,5 %, brambor o 11,3 % a cukru o 11,1 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,2 %, vína o 5,1 % a piva o 1,0 %. Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezónní zvýšení cen lázeňských pobytů o 12,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,3 % a ubytovacích služeb o 1,8 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v květnu především pokles cen v oddíle doprava, a to především vlivem nižších cen pohonných hmot a olejů o 1,9 %. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 1,5 %. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 0,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Novela zákona o distribuci pojištění a zajištění
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v květnu zrychlily svůj meziroční růst na 2,4 %. Tento růst byl však již desátý měsíc v řadě tlumen cenami pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 32,70 Kč/l a benzín Natural 95 přibližně za 33,90 Kč/l. V případě nafty to byla nejnižší hodnota od června roku 2023 a v případě benzinu Natural 95 dokonce od září roku 2021,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,4 %, což bylo o 0,6procentního bodu více než v dubnu. Ke zrychlení[1]) meziročního cenového růstu došlo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V tomto oddíle zrychlily svůj růst ceny masa na 3,6 % (v dubnu růst o 1,4 %), sýrů a tvarohů na 6,8 % (v dubnu růst o 5,4 %), vajec na 44,3 % (v dubnu růst o 37,1 %), ovoce na 15,0 % (v dubnu růst o 12,8 %) a čokolády a čokoládových výrobků na 23,4 % (v dubnu růst o 17,8 %). Ceny mouky v květnu meziročně klesly o 7,3 % (v dubnu pokles o 14,2 %) a cukru o 24,4 % (v dubnu pokles o 32,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu nadále největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (růst o 5,4 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu[2]) o 5,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,5 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 4,0 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 4,6 % a zemního plynu o 8,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 1,9 % a tabákových výrobků o 7,2 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,9 % a piva o 1,0 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 4,6 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,6 % a ubytovacích služeb o 7,7 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v květnu především ceny v oddíle doprava, a to zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 13,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková z UNIQA opět mezi Nejvlivnějšími ženami Česka podle Forbesu
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,6 % (v dubnu o 4,1 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí, a také růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 4,9 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v květnu 155,0 % (v dubnu 154,2 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 2,5 % (v dubnu 2,5 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v květnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,5 % a meziročně o 2,3 % (v dubnu o 1,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2025 za Eurozónu 1,9 % (v dubnu 2,2 %), v Německu 2,1 % a na Slovensku 4,3 %. Nejvyšší byla v květnu v Estonsku (4,6 %) a nejnižší na Kypru (0,4 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v dubnu 2,4 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v březnu. Nejvyšší byla v dubnu v Rumunsku (4,9 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %).
Mohlo by vás zajímat: Podcast: V D.A.S. propojujeme právo, empatii a inovace
Překvapení pro analytiky
„Květnová inflace výrazně převýšila odhady analytiků, když v meziročním vyjádření poskočila z dubnové úrovně 1,8 na 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů inflaci pouze ve výši rovných dvou procent. Koruna v bezprostřední reakci posílila výrazněji pod úroveň 24,90 za euro, neboť výraznější než očekávaná inflace může Českou národní banku vést k odsunutí dalšího snižování její základní úrokové sazby. Delší trvání vyššího úročení na koruně je pak určitým lákadlem pro měnové investory. Oproti dubnu byl letos v květnu výraznější meziroční nárůst cen služeb, o 4,9 procenta, a potravin – ty nezpracované přidaly hned 9,2 procenta. Právě výraznější než očekávaný růst cen n zejména nezpracovaných potravin a neústupnost inflace v oblasti služeb jsou klíčovými důvody, proč celková inflace překonala veškerá expertní očekávání,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
„I tak se však jedná o letošní druhou nejnižší měsíční meziroční inflaci, právě po té dubnové. Nelze tedy zatím předpokládat, že v Česku jakkoli citelněji oživují inflační tlaky, zejména pokud – jak lze předpokládat – bude ČNB v nadcházející době zřetelně signalizovat své odhodlání bojovat zejména právě se „zbytkovou inflací“ v oblasti služeb. Inflace v oblasti potravin je tradičně kolísavá, stejně jako ta v oblasti energií, které svým meziročním zlevněním v květnu naopak celkovou inflaci snižovaly. Pro svoji kolísavost ČNB inflaci v oblasti potravin a energií nezapočítává do jádrové inflace – kam řadí naopak inflaci v oblasti služeb. Právě proto je pro ni nyní prioritou boj s inflaci v oblasti služeb,“ dodala Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář