Akutní onemocnění nastává v době chřipkových epidemií, kdy je v ovzduší ohromné množství virových částic a ty se šíří přímo nebo přenosem na delší vzdálenost. Jde o situaci, které je možné čelit opakovanou desinfekcí ploch a vzduchu v místnostech, eventuelně jednorázovými desinfekcemi rozvodů vzduchotechniky a samozřejmě tím, že se lidé budou chovat odpovědně a nebudou do práce chodit nemocní.
Ale pak jsou tu ještě chronická onemocnění. Jde o oblast, která je zcela ignorována zaměstnavateli. Dlouhodobé vdechování podlimitních množství plísní a mikroorganismů postupně vede k celé řadě netypických projevů, vysvětluje Havránek.
A tady jsou zmiňované projevy:
*Pálení a řezání očí: Jde o projevy zánětů spojivek, kdy se mnozí domnívají, že jde o projev dlouhodobé práce s počítači. Zejména u nových monitorů je negativní vliv malý, rozhodně není možné, aby to způsobilo záněty spojivek chronického charakteru.
*Dušnost, potíže s dýcháním, projevy astma: Dlouhodobé působení těchto bakterií vytváří alergickou reakci organismu se všemi negativními důsledky. Pro účinnou léčbu je nutné okamžitě eliminovat přítomnost těchto původců chorob, což se samozřejmě neděje. V praxi to znamená, že takový pracovník sice dochází za lékařem, ten může dokonce i stanovit správnou diagnózu a může zjistit alergii na plísně, či jiné mikroorganismy, ale vzhledem k tomu, že se pracovník vždy vrací do práce a tedy i do prostředí, které jej doslova „zabíjí“, nemá šanci na žádné uzdravení. Tento stav se zhoršuje - pomalu, ale jistě, zvyšují se dávky léků a postupně se zhoršují projevy onemocnění.
*Srdeční a cévní onemocnění. Dlouhodobá zátěž organismu, zejména způsobená asthma bronchiale, vede k zátěži celého cévního systému a k špatnému prokrvení organismu včetně nedostatečnému odvodu škodlivin z organismu. Prvními projevy jsou samozřejmě změny ve stěnách cév, což je jednak aktuální reakcí na na dlouhodobé špatné okysličování krve, jednak jde o následek spasmů, tedy zúžení cév, způsobených přítomností alergenů v krvi, což je reakce organismu na vdechované mikroby. To všechno vede k poškození cév i srdce a následně i k poškození jednotlivých orgánů v těle.
*Infarkt myokardu. Chronická zátěž oběhového ústrojí, která se zákonitě přes neustálou léčbu zhoršuje, nakonec vede k srdečnímu selhání, velmi častu k infakrtu, který daného jedince buď přivede do invalidního důchodu, nebo ho přímo zabije.
*Nádorová onemocnění. Moderní medicína zcela veřejně konstatuje, že na vzniku nádorových onemocnění se podílí prvotní selhání kontrolních mechanismů buněčného dělení. Vliv je genetický, v cca 3-4%, vliv zevního prostředí je cca 50%, stravovací a životní návyky cca 40% a stress cca 10%. V oblasti vlivu zevního prostředí je klíčové působení virů a přítomnost chronických onemocnění, která dlouhodobě poškozují metabolismus lidského organismu. A jsme zpátky u asthma bronchiale a alergizujícího působení mnoha infekčních mikroorganismů.
*Selhávání orgánů a vznik tzv. autoimunních onemocnění. „I zde dochází k selhání kontroly na úrovni buněčného metabolismu. I laikovi musí být jasné, že pobyt v toxickém prostředí znamená vysoké nebezpečí poruchy buněčného metabolismu,“ uzavřel smutný souhrn lékař.
Až čtvrtina všech onemocnění v EU
Podle zahraničních statistik představují takto vzniklé nemoci cca 20% onemocnění v EU. Vzhledem k tomu, že legislativa západních zemí z hlediska hygienického přímo nařizuje pravidelná čištění a desinfekce vzduchotechnických rozvodů, je zřejmé, že procento bude v zemích, kde se to nedělá, výrazně vyšší.
Navíc je velmi problematické prokázat příčinnou souvislost mezi dlouhodobým působením mikroorganismů na lidského jedince a vznikem daného onemocnění, a to zejména proto, že se na tuto souvislost většinou nemyslí, takže i toto číslo bude zkreslené tím, že celá řada takto způsobených onemocnění nebyla do statistik započítána.
„Ovšem hledáte-li skutečně ne jenom diagnózu onemocnění, ale přímo důvod tohoto onemocnění, pak je zřejmé, že je nutné provést podrobnou analýzu jak životního stylu, tak i hygienického stavu pracovního a domácího prostředí,“ zdůraznil Havránek s tím, že tento trend je v moderní medicíně něco jako „kojenec“, který se teprve rozkoukává, ale který má ideální podmínky pro další růst a rozvoj.
Základním stavebním kamenem tohoto rozvoje je podle Havránka úspora finančních prostředků ve zdravotnictví, protože léčba pacienta s chronickým onemocněním trvá desítky let a je nesmírně finančně náročná.
Pro ilustraci, jednoroční terapie pacienta s onemocněním astma bronchiale, či se srdeční nedostatečností (bez operací!) stojí tolik, co provedení dvou desinfekcí rozvodů vzduchotechniky v délce jednoho kilometru.
„Nyní si představte, že v takovém podniku pracují stovky, či tisíce lidí. A představte si, že se z těchto lidí postupně rekrutuje cca 35% nemocných, kdy nákladnost jejich léčby půjde do desítek milionů ročně. A to všechno jenom proto, že zaměstnavatel ušetřil několik desítek tisíc korun ročně,“ shrnul lékař.
Záleží to na lidech
Vše záleží pouze na lidech, jejich odpovědnosti a na jejich morálce. Zaměstnavatelé by měli nést odpovědnost za zdraví svých zaměstnanců a měli by vytvářet takové pracovní prostředí, které nepoškozuje zdraví zaměstnanců.
„Smyslem tohoto rozboru není lidi strašit, ale přimět je k zamyšlení. Podívejte se kolem sebe. S největší pravděpodobností zjistíte, že pracujete v budově, kde je cirkulace vzduchu zajištěna vzduchotechnikou. Ptejte se, kdy tato vzduchotechnika byla čištěna, kdy byly rozvody desinfikovány. Zjistěte si sami, zda se to plní či ne. Tak také zjistíte, jakou máte pravděpodobnost onemocnět,“ shrnul Havránek.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář