Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (42 658 Kč) za 3. čtvrtletí 2023 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 810 Kč, tedy o 7,1 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření šlo o mzdový pokles o 0,8 %, zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Meziroční poklesy se však zmírňují. Reálný mzdový růst se totiž odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 3. čtvrtletí dosáhl meziročně 8,0 %, což byla vysoká hodnota, ovšem nejnižší od 1. čtvrtletí 2022.
Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2023: Předpis smluvního pojistného se meziročně navýšil o 6,5 %
Pro úplnost sumarizujme, že v předchozím roce 2022 byla inflace 15,1 %, reálná mzda poklesla o 8,5 %; v roce 2021 byla inflace 3,8 % a průměrná mzda se reálně zvýšila o 1,9 %, v roce 2020 byla inflace 3,2 % a mzdy reálně stouply o 1,4 %. V předchozích letech konjunktury 2015–2019 byly nárůsty reálné mzdy mnohem vyšší (od 2,9 % až do 5,9 %) a inflace se držela pod třemi procenty. Mzdová dynamika byla ve 3. čtvrtletí 2023 velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný nárůst průměrných mezd, avšak jen u pěti sekcí překonal výše uvedenou hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (8,0 %), takže tam došlo k růstu mezd zaměstnanců i v reálném vyjádření.
Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice (stejně jako v 1. pololetí 2023), kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 5,3 %. Kupní síla mezd vzrostla – i když o poznání méně – také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech (o 0,9 %), v ubytování, stravování a pohostinství (o 0,7 %), v činnostech v oblasti nemovitostí (o 0,6 %) a ve zpracovatelském průmyslu (o 0,2 %). V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace.
Mohlo by vás zajímat: Rastislav Havran: Klienti vyžadují změnu
Nejslabší nominální nárůst najdeme v ostatních činnostech (0,9 %), kde mzdy stouply v průměru jen o 299 Kč, reálně tak šlo o propad o 6,6 %. Na druhém nejhorším místě bylo vzdělávání, kde se průměrná mzda nominálně zvýšila jen o 3,3 %, a tedy reálně propadla o 4,4 %. Zbylé sekce se pohybují v intervalu od 5,1 % po 7,6 % nominálních nárůstů, což představuje reálné poklesy od 2,7 % do 0,4 %. Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme ve 3. čtvrtletí 2023 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 77 275 Kč. Až s desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 67 240 Kč; tam vzrostly mzdy meziročně jen o 5,1 % v nominálním vyjádření. Třetí příčku pak drží již zmiňovaná výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 61 584 Kč.
Tradiční bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, ale stále zůstala na nejnižší úrovni (26 216 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,6 % na hodnotu 30 379 Kč, a na třetím místě byly již zmíněné ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 217 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Compliance: Plnění právních povinností chytře, nebo efektivně? Obojí!
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 39 961 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu poskočila průměrná mzda o 8,2 % na 41 339 Kč, přičemž v oddíle výroba motorových vozidel se zvýšila o 11,1 % na 48 121 Kč. Ve stavebnictví vzrostla mzda o 5,8 % na 37 458 Kč. V profesních, vědeckých a technických činnostech se mzdy zvýšily o 7,2 % na 51 571 Kč. Ve zdravotní a sociální péči, kde pracuje zhruba každý dvanáctý zaměstnanec, vzrostla průměrná mzda o 7,3 % na 47 309 Kč. Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 3. čtvrtletí 2023 charakteristické mírně nižším počtem placených hodin, zejména přesčasů, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 3. čtvrtletí 2023 ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,2 % byl v Pardubickém kraji a o 1,1 % pak ve Zlínském. Na Vysočině a v Olomouckém kraji se počet zaměstnanců snížil shodně o 0,7 %. V Ústeckém kraji došlo k poklesu o 0,6 %, v Karlovarském, Moravskoslezském a Libereckém shodně o 0,5 %, a v Jihočeském o 0,4 %. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců se zásadně postaral nárůst v Praze (o 3,2 %), menší zvýšení zaznamenaly i kraje Plzeňský (0,9 %) a Jihomoravský (0,1 %), a v Královéhradeckém a Středočeském počty stagnovaly.
U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,9 % do 8,0 %. Platí tak, že reálná kupní síla mzdy se v žádném kraji meziročně nezvýšila. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst (a tedy i nejvyšší propad reálné mzdy), o 5,9 %, následováno Moravskoslezským krajem (6,4 %). Ústecký kraj měl aktuálně nominální nárůst nejvyšší (8,0 %), na druhém místě byl pak Středočeský (7,9 %) a na třetím byly společně kraje Olomoucký a Plzeňský (7,7 %).
Mohlo by vás zajímat: Jan Frait: Férové jednání s klienty stále není úplnou samozřejmostí
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51 925 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 42 990 Kč, na třetím byl Jihomoravský (41 812 Kč) a čtyřicetitisícovou hranici překonal ještě Plzeňský kraj (41 220 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 164 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (413,6 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 38 957 Kč.
Komentáře
Přidat komentář