„Reálná mzda klesla posedmé za sebou. Ve 2. čtvrtletí 2023 vzrostla sice nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,7 % na 43 193 Kč, ale po započtení vlivu inflace se reálně snížila o 3,1 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Skupina Partners dostala od ČNB bankovní licenci
Aktuálně se trh práce (nejen v Česku) vyrovnává s prudkým nárůstem cenové hladiny, ke kterému došlo v loňském roce. Inflace měla svůj původní zdroj ve výplatách náhrad (mezd) v covidovém období, které nebyly kryty odpovídající produkcí, a zvýraznila se ve vlně zdražování, ke kterému přistoupily firmy po impulsu daném zahájením války na Ukrajině. Zvýšení cen mělo výrazný dopad na sociální situaci domácností (především u nezbytného zboží) a došlo k propadu reálné kupní síly. Nezbytně následovalo snížení poptávky po zboží a službách, k propadu tržeb obchodníků a nebýt zahraniční poptávky, bylo by Česko strženo do ještě hlubší ekonomické recese. Až na počátku letošního roku se cenová hladina stabilizovala a začalo snad docházet k jejímu postupnému dohánění mzdovou úrovní, jak dokládá přiložený graf s bazickými indexy. Cenová hladina se prudce zvýšila v období od 4. čtvrtletí 2021 do 1. čtvrtletí 2023, poté zabrzdila zhruba na úrovni 36 procent nad průměrem roku 2019. Mzdová hladina rostla pozvolněji, průměrná hrubá mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 2023 pouze úrovně 24 procent nad průměrem roku 2019 (po sezónním očištění).
Mzdový vývoj podléhá psychologickým vlivům mnohem méně než vývoj cen, je pevněji ukotven v ekonomické realitě podniků. Tlak na mzdový růst byl živen nejen stále vysokou poptávkou podniků po pracovní síle, ale z druhé strany také potřebou zaměstnanců splácet své dlouhodobé smluvní závazky (úvěry) a kompenzovat zdražování. Byla tak vyostřena konkurence o kvalitní zaměstnance a docházelo k silnější fluktuaci mezi podniky i celými obory. Přes jisté ochlazení tento stav trvá dosud. Ohrožením pro další stabilitu pak může být nestejnoměrnost mzdového vývoje v různých odvětvích.
Mohlo by vás zajímat: 4 z 10 Němců chtějí při škodě komunikovat s pojišťovnou jen on-line
Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (43 193 Kč) za 2. čtvrtletí 2023 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 101 Kč, tedy o 7,7 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření šlo o mzdový pokles o 3,1 %, zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí předevěším od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 2. čtvrtletí dosáhl 11,1 %, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od 1. čtvrtletí 2022.
Pro úplnost sumarizujme, že v předchozím roce 2022 byla inflace 15,1 %, reálná mzda poklesla o 8,5 %; v roce 2021 byla inflace 3,8 % a průměrná mzda se reálně zvýšila o 1,9 %, v roce 2020 byla inflace 3,2 % a mzdy reálně stouply o 1,4 %. V předchozích letech konjunktury 2015–2019 byly nárůsty reálné mzdy mnohem vyšší (od 2,9 % až do 5,9 %) a inflace se držela pod třemi procenty.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re Institute: TOP 10 pojistných trhů ve světě v roce 2022
Mzdová dynamika byla ve 2. čtvrtletí 2023 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný nárůst, avšak takřka u všech sekcí CZ-NACE se dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (11,1 %), takže v reálném vyjádření šlo o pokles. Jedinou výjimkou byla energetika (stejně jako v 1. čtvrtletí 2023), kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 2,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnuly oddíly výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Nejslabší nominální nárůst najdeme v ostatních činnostech (2,9 %), kde mzdy stouply v průměru jen o 897 Kč. Na druhém nejhorším místě byly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem 3,8 %, kde se průměrná zvýšila o 1 331 Kč na 36 600 Kč. Třetí nejhorší místo náleží vzdělávání (4,3 %), kde stoupla pouze o 1 707 Kč na 41 658 Kč. Poté následuje blok odvětví, kde průměrná mzda vzrostla nominálně méně než o osm procent, viz graf 2, a osm sekcí, kde se zvýšila více.
Desetiprocentní či vyšší nárůsty najdeme u peněžnictví a pojišťovnictví (10,0 %), u těžby a dobývání (10,4 %) a u nemovitostí (10,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu zvyšování mezd překročilo devítiprocentní hranici (9,2 %).
Mohlo by vás zajímat: Budoucnost povinného ručení? Sledovací zařízení v autě spočítá cenu
Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme ve 2. čtvrtletí 2023 v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda dostala na 76 664 Kč. Až na druhém místě byly informační a komunikační činnosti s úrovní 75 522 Kč; tam vzrostly mzdy meziročně o 7,5 %. Třetí příčku pak s odstupem drží již zmiňovaná výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 62 995 Kč.
Tradiční bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (25 498 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,9 % na hodnotu 30 123 Kč, a na třetím místě jsou již zmíněné ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 008 Kč.
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 7,4 % na 40 317 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu poskočily mzdy na 43 042 Kč, ve výrobě motorových vozidel se dostaly až na 56 737 Kč. Ve zdravotní a sociální péči, kde aktuálně pracuje každý dvanáctý zaměstnanec, vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 46 007 Kč. Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 2. čtvrtletí 2023 charakteristické vyšším počtem placených neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Přijde sebereflexe těch, co Slavii zakázali pojišťovat cizince?
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 2. čtvrtletí 2023 v naprosté většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,1 % byl ve Zlínském kraji a pak o 1,0 % v Pardubickém. Na Vysočině se počet zaměstnanců snížil o 0,7 %, v Ústeckém o 0,6 % a v Jihočeském o 0,5 %. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců se zásadně postaral nárůst v Praze (o 3,7 %), menší zvýšení zaznamenal i Plzeňský kraj (1,2 %) a v Královéhradeckém počty stagnovaly.
U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,4 % do 8,5 %. Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst (a tedy i nejvyšší propad reálné mzdy), o 6,4 %, následováno kraji Olomouckým (7,0 %) a Karlovarským (7,2 %). Středočeský kraj měl aktuálně nominální nárůst nejvyšší (8,5 %), na druhém místě byl pak Ústecký (8,3 %) a Zlínský kraj (8,2 %).
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Zdeněk Doboš
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 833 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 45 477 Kč, na třetím byl Jihomoravský (41 912 Kč) a čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký (41 249 Kč) a Plzeňský kraj (40 986 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 072 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (415,8 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 108 Kč.
Komentáře
Přidat komentář