Průměrná mzda loni vzrostla na 49 215 Kč. Jak se daří pojišťovnictví?

9.3.2026 Spektrum

Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, reálně vzrostla o 5,1 %. Medián mezd činil 45 523 Kč. „Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,4 % na 52 283 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,1 %. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 % a nominální růst mezd byl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Průměrná mzda (52 283 Kč) za 4. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 616 Kč, tedy o 7,4 %. Jde přitom o zprůměrování značně různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací.

Meziroční mzdový růst si tak zhruba udržel tempo posledních let, kdy mzdy stabilně rostly nominálně kolem sedmi procent. Z hlediska životní úrovně zaměstnanců byl důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 4. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,2 %, což byla druhá nejnižší hodnota od jara 2021. V letech 2022 a 2023 prošel český trh práce turbuletním obdobím vysoké inflace, která ve svém vrcholu (3. čtvrtletí 2022) dosáhla až hodnoty 17,6 %, což přineslo výrazný propad reálných mezd. Od počátku roku 2024 se inflace pohybuje již jen mezi dvěma a třemi procenty. Průměrná mzda se tedy ve 4. čtvrtletí 2025 reálně meziročně zvýšila o 5,1 %.

Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali v roce 2025 produkty za více než 240 miliard korun

Třebaže průměrné mzdy značně stoupaly ve všech odvětvových sekcích, jejich dynamika byla opět značně různorodá. Nominální nárůsty se pohybovaly v rozpětí od 3,4 % do 15,8 %. Ten nejvyšší meziroční nárůst aktuálně najdeme u energetiky, tedy sekce s názvem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se průměrná mzda dostala na 82 236 Kč. Nad desetiprocentní hranici meziročního nominálního nárůstu se dostaly ještě tři další sekce: profesní, vědecké a technické činnosti, kde se mzdová úroveň zvýšila o 11,8 % na 67 114 Kč, zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla o 11,5 % na 43 133 Kč, a stavebnictví, kde stoupla o 10,9 % na 46 129 Kč.

Vysoké nárůsty najdeme tentokrát také u sekce kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde mzdy stouply o 9,8 % na 47 126 Kč, u administrativních a podpůrných činností s růstem o 9,1 % a v nemovitostech s 8,8 %. Naopak nejslabší mzdový nárůst byl aktuálně u sekce ostatní činnosti (3,4 %) a pak v peněžnictví a pojišťovnictví (3,7 %). Pod pětiprocentní hranicí najdeme také zdravotní a sociální péči (4,5 %) a těžbu a dobývání (4,7 %).

Nejvyšší mzdy byly ve 4. čtvrtletí 2025 tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 90 694 Kč. Další pořadí již zcela tradiční nebylo, zejména proto, že do hry vstoupily mimořádné odměny, které se v některých odvětvích vyplácejí ke konci roku. Druhé nejvyšší mzdy tak byly aktuálně v energetice (82 236 Kč) a peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 77 059 Kč se dostalo až na třetí příčku.

Nepříliš překvapující bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda stále nejnižší a sotva přesáhla třicetitisícovou hranici (30 272 Kč). Druhá nejnižší byla v administrativních a podpůrných činnostech s průměrnou mzdou 36 248 Kč a na třetím místě skončily ostatní činnosti s 38 842 Kč. Z početně nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu byla nejnižší průměrná mzda ve výrobě potravinářských výrobků (41 808 Kč), nejvyšší naopak ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (59 409 Kč).

Regionální vývoj

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 4. čtvrtletí 2025 opět k odlišnému vývoji v různých krajích. Čtyři kraje rostly na úkor všech ostatních a tomuto nárůstu opět dominovala Praha. Tam se evidenční počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 17,6 tis., tedy o 2,1 %. Hlavnímu městu sekundoval Jihomoravský kraj s brněnským centrem, kde se stavy zvýšily o 2,2 tis. (o 0,5 %), a svou troškou přispěly i Pardubický kraj s 0,5 tis. (0,2 %) a Středočeský s 0,4 tis. (0,1 %).

Ten nejvýraznější pokles o 3,6 tis. byl v Moravskoslezském kraji, což i s přihlédnutím k jeho velikosti představovalo 0,9 %. V Libereckém kraji se počet zaměstnanců snížil o 0,8 %, v Jihočeském a Zlínském shodně o 0,7 %, v Karlovarském a Královéhradeckém o 0,5 %, v Ústeckém a kraji Vysočina klesly o 0,4 %.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Mařík: ČR má potenciál být technologickou velmocí. Chybí odvaha a vize

U vývoje průměrných mezd je ve 4. čtvrtletí 2025 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy meziročně vzrostly v úzkém rozmezí od 6,1 % do 7,8 %. V Praze se mzdy zvýšily nejvíce (o 7,8 %), následovány krajem Pardubickým (7,7 %) a Jihomoravským (7,5 %). V Kraji Vysočina a v Moravskoslezském kraji stouply o 7,4 %. Nejhůře dopadl Karlovarský kraj, kde jsou dlouhodobě výdělky nejnižší, a kde aktuálně stouply nejméně, jen o 6,1 %. Nízké nárůsty byly také v Libereckém (o 6,2 %) a Zlínském kraji (o 6,3 %).

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 64 980 Kč. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 52 035 Kč a na třetím Jihomoravský s hodnotou 51 922 Kč. K padesátitisícové hranici se přiblížil ještě Plzeňský kraj s 49 332 Kč. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (44 981 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 47 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (414,7 tis.), dosáhla průměrná mzda 47 257 Kč.

Více informací ZDE

Zdroj: Český statistický úřad