Průměrná mzda (45 854 Kč) za 2. čtvrtletí 2024 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 797 Kč, tedy o 6,5 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Z hlediska trendů posledních let je nominální růst o 6,5 % nižší, než byly hodnoty ve všech čtvrtletích loňského roku 2023, je také nižší než v 1. čtvrtletí letoška (7,2 %), ale překonává hodnoty let 2020-2022. Ty celoroční byly postupně 4,6 %; 5,8 %; 4,3 %. V těchto třech letech se však trh práce vyrovnával s pandemií covid-19. Lze tak spíše konstatovat, že meziroční nominální indexy mají tendenci se snižovat.
Mohlo by vás zajímat: Poučili jsme se z tornáda? Češi stále nemají pojištěno 1,6 milionů nemovitostí
Pro vývoj kupní síly zaměstnanců jsou důležitější reálné mzdy. V těch jsou nominální nárůsty poměřené zvyšováním inflace (měřené indexem spotřebitelských cen). Ta od konce roku 2021 výrazně stoupala (až na 17,6 % ve 3. čtvrtletí 2022), takže reálně průměrné mzdy meziročně klesaly, a to až do 4. čtvrtletí 2023, když inflace finálně oslabovala až na 7,6 %. Cenová hladina se v podstatě stabilizovala na počátku roku 2023 a mohlo tak začít docházet k jejímu postupnému dohánění obecnou mzdovou úrovní, což se v meziročních ukazatelích projevilo se zpožděním.
Pro 1. čtvrtletí 2024 se průměrná mzda reálně zvýšila o 5,0 %, a ve 2. čtvrtletí 2024 jde o nárůst 3,9 %. Nižší aktuální údaj jde na vrub jednak nižšímu nominálnímu růstu mezd, jednak mírně vyšší inflaci, která se zvedla z 2,1 % na 2,5 %. Mzdová dynamika byla ve 2. čtvrtletí 2024 různorodá podle odvětví. Nejvyšší nominální nárůst (11,1 %) aktuálně najdeme u sekce zdravotní a sociální péče, kde došlo od 1. 1. 2024 k úpravám tarifů a u velké části zaměstnanců došlo ke zvýšení osobních příplatků.
Opačná situace je u dvou jiných odvětví, kde také uplatňuje dominantní roli stát a kde pracuje dohromady 638,8 tis. zaměstnanců. Ve vzdělávání se meziročně zvýšila platová úroveň pouze o 2,1 %, což bylo nejméně ze všech sekcí. V absolutním vyjádření nebyl přírůstek o 849 Kč ani třetinový proti přírůstku pro celkovou průměrnou mzdu (2 797 Kč). Zároveň je relativní nárůst nižší než růst inflace (2,5 %), takže vzdělávání jako jediné odvětví nadále setrvává v nepřetržitém propadu reálných mezd, a to již třetí rok.
Situaci ve veřejné správě a obraně lze stěží označit jako lepší. Tam se meziročně zvýšila nominální úroveň průměrného platu o 2,9 %, a reálně se tak zvýšila pouze o 0,4 %, čímž byla ukončena řada meziročních poklesů od 1. čtvrtletí 2021. Vzhledem k vysoké kvalifikační struktuře pracovníků nelze absolutní úrovně průměrných mezd těchto odvětví jednoduše srovnávat s ostatními sekcemi; nicméně v těchto dvou odvětvích dochází ke vzdalování výdělkových úrovní od zbytku ekonomiky, kde mzdy letos významně stoupají (bez odvětvích veřejné správy, obrany a vzdělávání by meziroční nominální nárůst průměrné mzdy činil 7,3 %).
Mohlo by vás zajímat: Kdo se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva KB Pojišťovny?
Nadstandardní přírůstky najdeme zejména u průměrných mezd v zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (7,8 %), ve stavebnictví (7,4 %), v dopravě a skladování (7,3 %) a také ve zpracovatelském průmyslu (7,6 %), který je početně největším odvětvím s 1 059,9 tis. zaměstnanci. Tam si výrazně polepšili především zaměstnanci ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (10,5 %) a ve výrobě elektrických zařízení (9,1 %). Naopak ve většině jiných početných pododvětvích (oddílech CZ-NACE) byly přírůstky nižší než 7 %, např. ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (6,4 %), kde pracuje 142,2 tis. zaměstnanců.
Výrazného zvýšení mezd se ve 2. čtvrtletí 2024 na druhé straně nedočkali zaměstnanci v zemědělství (4,9 %), dále v kultuře a zábavě (5,2 %), ani v nemovitostech (5,3 %), kde však došlo k značné pozitivní změně v počtu zaměstnanců, což průměrné hodnoty ovlivňuje. To není případ sekce těžba a dobývání, kde došlo k dalšímu z dlouhé řady poklesů a zároveň tam průměrná mzda stoupla jen o 5,2 %. Přesto však zůstává nad celorepublikovým průměrem (49 533 Kč).
Jak je na tom pojišťovnictví?
V druhém početně největším (501,7 tis.) odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel se průměrná mzda zvýšila o 6,2 % na 42 339 Kč. Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 2. čtvrtletí 2024 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 81 343 Kč a meziročně vzrostla o mírnějších 5,8 %, což však v tomto případě představovalo přírůstek takřka 4,5 tis. Kč. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 80 318 Kč (nárůst 5,6 %) a třetí příčku drží s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 65 725 Kč (nárůst 5,8 %). Tato trojice vede dlouhodobě.
Mohlo by vás zajímat: Počet nehod s účastí dětí stoupá v září až dvojnásobně
Tradiční bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 6,8 % a stále zůstává na nejnižší úrovni (27 007 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 7,0 % na hodnotu 31 984 Kč, na třetím místě bylo už zmiňované zemědělství, lesnictví a rybářství s průměrnou mzdou 34 736 Kč a na čtvrtém těsně následovaly ostatní činnosti s 34 948 Kč (nárůst 7,1 %).
„Vývoj mezd za 2. čtvrtletí tak zaostal za očekáváním a nepotvrdil tak příznivější očekávání z prvního čtvrtletí. Zároveň stejně jako v prvním čtvrtletí platí, že samotná mediánová mzda roste pomaleji, což představuje z pohledu centrální banky menší obavu z dopadu růstu mezd na spotřebu, resp. inflaci. Dnešní hodnoty tak naznačují, že růst průměrné mzdy může být letos nakonec v souladu s předpokladem poslední prognózy ČBA očekávající růst mezd v letošním roce o necelých 7 % a skončí za odhadem ČNB. Růst nominálních mezd ve vybraných zemích za posledních 1,3,5 a 10 let zároveň ukazuje, že mzdy v tuzemské ekonomice obecně zaostávají ve srovnání s okolními zeměmi regionu, což bude patrně případ i letošního roku," uvedl Jakub Sediler hlavní ekonom České bankovní asoaciace.
Komentáře
Přidat komentář