Průměrná mzda (46 924 Kč) za 1. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 943 Kč, tedy o 6,7 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací. Mzdový růst na začátku roku 2025 tak příliš nevybočoval z kontextu předchozích let, kdy za celý rok 2024 byl mzdový růst 7,2 %, a v průběhu čtvrtletí se růst postupně snižoval ze 7,8 % na 6,9 %. Revidované (definitivní) údaje za rok 2023 ukazují taktéž nominální růst 7,2 %.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2024 zná vítěze. Osobností trhu je Martin Žáček
Z hlediska zaměstnanců byl však důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl v 1. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,7 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 3,9 %. To je poněkud horší výsledek než za celý rok 2024, kdy došlo k nárůstu reálné mzdy o 4,7 %, ale významně lepší než v předešlých dvou letech, kdy se kupní síla zaměstnaneckých výdělků reálně propadala.
Třebaže průměrné mzdy reálně stouply ve všech odvětvích, jejich dynamika byla opět značně různorodá. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (12,4 %) aktuálně najdeme u sekce činnosti v oblasti nemovitostí. S odstupem následují profesní, vědecké a technické činnosti s 10,9 %, stavebnictví s 10,3 % a kulturní, zábavní a rekreační činnosti s 10,0 %. Ostatní sekce se držely pod desetiprocentní hranicí. Nejvíce se k ní přiblížilo ubytování, stravování a pohostinství s 9,2 % a pak informační a komunikační činnosti s 8,8 %. Nadprůměrný mzdový růst byl ještě v dopravě a skladování (7,7 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (7,6 %).
Na druhé straně najdeme u dvou jiných odvětví pouze tříprocentní meziroční nárůst. V těžbě a dobývání stouply mzdy o 3,1 % a v energetice, kde byla vysoká základna loňského roku, o 3,3 %. Slabé hodnoty byly také u ostatních činností (4,3 %), v zásobování vodou, činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (4,4 %), ve zdravotní a sociální péči (4,8 %), ve veřejné správě a obraně (5,1 %), v obchodě (5,8 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (6,0 %). Zaměstnancům ve vzdělávání meziročně stoupla platová úroveň o 6,7 %, což bylo značně více než v předchozích třech letech, přesto jde pouze o hodnotu na úrovni zvýšení celkové průměrné mzdy.
Mohlo by vás zajímat: Pád Wefox pokračuje. Firma prodává italskou divizi
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. čtvrtletí 2025 již tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 92 288 Kč. Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 84 069 Kč a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 83 725 Kč. Tato trojice vede dlouhodobě.
Mírně inovované bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 9,2 %) stále nejnižší (27 953 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla u zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla o 6,3 % na hodnotu 33 945 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 34 731 Kč a na čtvrtém těsně následovaly administrativní a podpůrné činnosti s průměrnou mzdou 34 803 Kč.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 62 472 Kč. Na druhé místo se dostal Jihomoravský s hodnotou 46 066 Kč a Středočeský kraj s 45 952 Kč byl na třetím místě. Hranici 43 tisíc překonal ještě Plzeňský kraj (43 498 Kč), ostatní zůstaly pod ní, i když Ústecký jen těsně s 42 944 Kč. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 642 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 40 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (412,8 tis.), dosáhla průměrná mzda 41 653 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: U pojištění majetku je správně nastavená pojistná částka klíčová
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2025 opět ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 0,9 % byl v Moravskoslezském kraji, následován Královéhradeckým (0,8 %) a poté krajem Vysočina (0,6 %). V Libereckém a Ústeckém kraji došlo k poklesu shodně o 0,5 %, v Jihočeském a Karlovarském o 0,4 %, v Olomouckém o 0,3 % a ve Zlínském o 0,2 %. Celkem v těchto krajích ubylo 10,5 tis. pracovních míst. O vyrovnání celkové bilance se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze o 21,3 tis., což relativně představovalo zvýšení o 2,7 %. Menší nárůsty zaznamenaly také čtyři další kraje, což však početně přidalo jen 4,9 tis.: Plzeňský kraj s přírůstkem 0,9 %, dále Jihomoravský (0,3 %), Středočeský (0,2 %) a Pardubický (0,2%).
U vývoje průměrných mezd je v 1. čtvrtletí 2025 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,0 % do 7,6 %. Nejvyšší mzdový růst byl tentokrát v Praze (7,6 %), s malým odstupem ho následoval Jihomoravský kraj se 7,2 %. V ostatních krajích byl nárůst podprůměrný. Na třetím nejlepším místě byl Pardubický kraj s 6,4 %, naopak nejhůře aktuálně dopadl Liberecký kraj, kde průměrná mzda vzrostla pouze pětiprocentním tempem. V Královéhradeckém a Zlínském kraji se zvýšila o 5,2 %, v Karlovarském a Ústeckém kraji o 5,7 %.
Komentáře
Přidat komentář