Český trh práce se jeví jako dlouhodobě stabilní a odolný, navzdory setrvalé nerovnováze vyjádřené nízkou mírou nezaměstnanosti a současně nízkou mzdovou úrovní, i silným podílem exportně orientovaného průmyslu závislého na odbytu ze zahraničí. V současnosti čelí mnoha výzvám spojeným se stárnutím domácí pracovní síly, prudkou digitalizací a strukturálním nesouladem, kdy dostupní pracovníci nemají požadované dovednosti (digitální, jazykové či odborné), neodpovídají tedy požadavkům podniků po pracovní síle. S nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil se potýká zejména stavebnictví. To vytváří stále silněji formulovaný požadavek podniků na masivní dovoz pracovní síly ze zahraničí, což však má celospolečenské i politické důsledky.
Mohlo by vás zajímat: AČPM: Makléři loni zprostředkovali rekordní pojistné za více než 42 miliard Kč
Zároveň je český trh práce velmi regionálně fragmentovaný, to vyplývá z nižší fluktuace a též z nedostupnosti bydlení v místech s nabídkou kvalitních zaměstnání (centrální oblasti), zatímco v pohraničních regionech je vysoká nezaměstnanost a zaměstnání s nízkými výdělky, popř. nejistého charakteru. Dlouhodobě dochází k úbytku pracovníků v primárním i sekundárním sektoru ve prospěch služeb, zejména těch s vysokými požadavky na odbornou způsobilost, což klade značné nároky na rekvalifikace. K tomu se nově přidává ekonomická nutnost využívat pokročilé informační technologie (AI, robotizace), pokud chtějí podniky obstát v mezinárodní konkurenci.
Silnou stránkou českého trhu práce je zejména vysoká míra zaměstnanosti, která překračuje evropský průměr takřka o 7 p.b., výrazně rostoucí byla v posledních letech zejména u žen, kde vstoupila do hry také integrace válečných uprchlic z Ukrajiny, zatímco u mužů došlo k mírnému oslabení zejména v souvislosti s obtížnější situací a propouštěním v průmyslových oborech.
Slabou stránkou zůstávají veřejné služby (školství, zdravotnictví, veřejná správa), kde přetrvávají neadekvátní úrovně výdělků, což má dopad na skladbu a příliv pracovních sil a přeneseně na kvalitu. Požadavky na veřejné služby přitom výrazně stoupají v souvislosti s výše jmenovanými výzvami.
Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (48 295 Kč) za 3. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 194 Kč, tedy o 7,1 %. Jde přitom o zprůměrování různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací. Aktuální mzdový růst tak příliš nevybočoval z kontextu posledních tří let, kdy za roky 2023 a 2024 byl mzdový růst shodně 7,2 %, a za 1. pololetí letošního roku taktéž o 7,1 %.
Z hlediska zaměstnanců byl však důležitější reálný vývoj, který srovnává nominální růst výdělků s růstem spotřebitelských cen neboli s inflací. Reálná mzda ukazuje to, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 3. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,5 % a reálně tak průměrná mzda stoupla meziročně o 4,5 %. I to je výsledek, který je zhruba srovnatelný s letošním 1. pololetím (4,4 %) a celým rokem 2024, kdy došlo k nárůstu reálné mzdy o 4,7 %. Zároveň je však zcela neporovnatelný s předešlými dvěma lety 2022 a 2023, kdy se kupní síla zaměstnaneckých výdělků v důsledku vysoké inflace reálně drasticky propadla, celkově o osminu (12,3 %).
Třebaže průměrné mzdy stouply ve všech odvětvích, jejich dynamika byla opět značně různorodá. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (11,4 %) aktuálně najdeme u sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kde se průměrná mzda dostala na hodnotu 60 710 Kč. S odstupem následuje mzdový růst v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 9,8 % a pak ve stavebnictví o 9,5 %.
Devítiprocentní hranici růstu se přiblížila ještě doprava a skladování (8,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí (8,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (8,6 %). Následovala sekce ubytování, stravování a pohostinství s 8,3 % a v administrativních a podpůrných činnostech byl růst o 8,2 %. Na druhé straně najdeme u energetiky pouze tříprocentní meziroční nárůst. Také v těžbě a dobývání stouply mzdy jen o 3,9 % a v zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 4,2 %. Ostatní sekce se držely v intervalu 5–8 procent.
Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2025: Náklady na pojistná plnění vzrostly meziročně o 5,1 %
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 3. čtvrtletí 2025 již tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 87 786 Kč. Na druhém místě byla již se značným odstupem sekce peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 74 699 Kč a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 68 291 Kč. Tato trojice vede dlouhodobě, již od počátku století, ovšem až do roku 2012 bylo odvětvím s nejvyšší mzdovou úrovní jednoznačně peněžnictví a pojišťovnictví.
Z opačné strany byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 8,3 %) stále nejnižší v ubytování, stravování a pohostinství (29 625 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla u administrativních a podpůrných činností (35 212 Kč). Na třetím místě byly ostatní činnosti s 36 603 Kč a na čtvrtém následovalo s průměrnou mzdou 39 057 Kč zemědělství, lesnictví a rybářství. Z oddílů zpracovatelského průmyslu publikovaných v tabulce č. 1 Rychlé informace najdeme nejvyšší úroveň u výroby motorových vozidel (53 780 Kč), naopak ve výrobě potravinářských výrobků byla průměrná mzda pouze 38 515 Kč, rozdíly byl tedy přes 15 tisíc korun.
Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví
Rychlá informace za 3. čtvrtletí 2025 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily a revidovány údaje minulého období. Ve 3. čtvrtletí 2025 se mzdový medián dostal na 42 901 Kč, to je o 6,2 % (2 523 Kč) více než ve stejném období předchozího roku.
Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 22 559 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 7,4 %), naopak desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 82 064 Kč (horní decil se zvýšil o 6,1 %). Decilový poměr se snížil o 0,04 p.b. a dosáhl hodnoty 3,64; nejvíce rostly nejnižší mzdy.
Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, ve 3. čtvrtletí 2025 byla mediánová mzda žen 40 059 Kč (meziročně vzrostla o 6,2 %), zatímco u mužů 45 502 Kč (vzrostla o 6,3 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví tak dosáhla hodnoty 12,0 %. Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 75 663 Kč a muži 88 479 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 14,5 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší: ženy měly dolní decil 21 742 Kč, muži pak 23 285 Kč, což představuje mezeru 6,6 %.
Mohlo by vás zajímat: Podcast INSIA Inside: Víme komu, víme jak, víme proč
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 3. čtvrtletí 2025 ve většině krajů k meziročnímu poklesu, růst byl pouze ve třech krajích. O vyrovnání celkové bilance se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze (o 19 tis.), což relativně představovalo zvýšení o 2,3 %. Podstatně menší nárůsty zaznamenaly kraje Středočeský (o 2,5 tis.; 0,6 %) a Jihomoravský (2,4 tis; 0,5 %). Na druhé straně nejvýraznější pokles o 4,3 tis., resp. o 1,0 %, byl v Moravskoslezském kraji. Významnější relativní poklesy o 0,8 % najdeme v Libereckém a Karlovarském kraji, o 0,7 % v Královéhradeckém, Zlínském a Jihočeském kraji.
U vývoje průměrných mezd je ve 3. čtvrtletí 2025 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,4 % do 7,9 %. Nejvyšší mzdový růst byl také v Praze (7,9 %), s jistým odstupem ho následoval Jihomoravský kraj se 7,3 % a potom Moravskoslezský s 7,1 %. V ostatních krajích byl nárůst podprůměrný. Nejhůře aktuálně dopadl Liberecký kraj, kde průměrná mzda vzrostla pouze o 5,4 %. V Karlovarském kraji se mzdy zvýšily o 6,0 % a Ústeckém kraji o 6,1 %.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 61 129 Kč. Na druhé místo se dostal Středočeský kraj s hodnotou 47 965 Kč a na třetí Jihomoravský s 47 641 Kč. Hranici 45 tisíc překonal ještě Plzeňský kraj (45 439 Kč), ostatní zůstaly pod ní. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (41 675 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 43 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (411,7 tis.), dosáhla průměrná mzda 43 930 Kč.
Komentáře
Přidat komentář