Žena zaměstnaná na stejné pozici jako její mužský protějšek si v České republice v průměru vydělá o 17,1 % méně. Rozdíly mezi platy žen a mužů se tak nijak nezmenšují, o rok dříve byl rozdíl 17,4 %. I v dlouhodobém srovnání dochází ke zlepšení situace jen pozvolna, v roce 2000 byl rozdíl v platech žen a mužů 22 %.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pojištění velkých rizik je problém. Blíží se regulace srovnávačů
„České ženy stále vydělávají průměrně zhruba o šestinu méně než muži. Problém přitom není jen na straně zaměstnavatelů. Naopak velká část firem má férové a rovné odměňování za jednu z hlavních priorit jejich personální agendy i celé firemní kultury a strategie. Problém je hlubší: ženy často o více peněz neumí říct a nepříznivě v tomto směru působí i tradičně dlouhá rodičovská dovolená v ČR. Když žena pracovní svět opustí na 5 i více let, těžko se po takto dlouhé době vrací na pozice se srovnatelným platem s muži, kteří tuto pauzu neměli,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování Andrea Linhartová Palánová, která byla v ČR první expertkou s certifikací pro udělování Equal Salary Certificate. PwC tento certifikát potvrzující gender pay gap společnosti nižší než 5 % získala loni jako čtvrtá firma v ČR.
Řešení je podle ní ve větším rozšíření částečných úvazků a sdílených pozic. Právě tyto pozice bývají vhodné i pro ženy vracející se do práce po rodičovském volnu. „Částečné úvazky jsou výhodným řešením pro postupný návrat do zaměstnání. Právě nedostatek těchto úvazků je daleko větší překážkou pro rovné podmínky na trhu práce než odměňování samotné. V ČR pracuje na plný úvazek 92 % žen, ve vyspělých evropských zemích jsou to jen zhruba dvě třetiny žen,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová.
V žebříčku PwC Women in Work porovnávajícím rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD se Česká republika řadí do horší poloviny, dle posledních dat jí patří 23. místo z 33 zkoumaných zemí. „Je to nejhorší výsledek za posledních osm let,“ dodala Andrea Linhartová Palánová s tím, že mezinárodní srovnání podtrhuje, že ke zlepšení situace v ČR nedochází. Nejvýše – na 16. místě – byla Česká republika v roce 2020.
Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Islandu, následují Nový Zéland a Lucembursko. Na úplném chvostu v rámci zemí OECD jsou Chile, Mexiko a Korea, z evropských zemí pak především jižanské státy jako Itálie, Španělsko či Řecko. Za Českou republikou nicméně skončily např. i Německo, Rakousko nebo USA.
Mohlo by vás zajímat: Co přinesla výroční zpráva o sankcích v oblasti distribuce pojištění v EU?
Průměrná výše rozdílu mezi odměňováním žen a mužů ve všech sledovaných zemích je 13,1 %. Jedinou zemí, kde ženy vydělávají na stejné pozici více než muži je Lucembursko. Do pětiprocentního rozdílu ve mzdách se vešly Belgie, Irsko, Nový Zéland i Itálie. Naopak více jak 20procentní rozdíly jsou v asijských zemích („vede“ Korea s 29 %), z evropských zemí tuto hranici přesahuje pouze Estonsko.
Na druhou stranu mají české ženy jednu z nejlepších pozic na světě při shánění práce. Nezaměstnanost v ČR je přes mírný růst dlouhodobě nejnižší v Evropě a to platí i pro zaměstnávání žen. „I když je míra nezaměstnanosti českých žen o necelý procentní bod vyšší než u mužů, je nadále jedna z nejnižších na světě a nepředstavuje žádný zásadní problém. Stále větší zastoupení žen však můžeme sledovat v hůře placených odvětvích. Důležité proto bude, aby ženy nezapomínaly na vlastní rozvoj, protože rychlý nástup umělé inteligence a digitalizace už dnes vytváří tlak na nové kompetence a bude zásadně proměňovat pracovní trh,“ uzavírá Andrea Linhartová Palánová.
Mohlo by vás zajímat: ČNB k pobočce pojišťovny z jiného členského státu s jinou právnickou osobou
O PwC Women in Work Index
PwC zkoumá rovnosti pracovních podmínek ve 33 zemích světa již 13. rokem. Výsledné skóre zkoumaných zemí je váženým průměrem hodnocení pěti indikátorů: rovnosti platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdílu mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míry nezaměstnanosti žen a míry zaměstnanosti žen na plný úvazek.
Komentáře
Přidat komentář