Více než 10 % ze všech startupových investic privátních investorů a fondů míří do technologií směřujících ke zmírnění změny klimatu. Před pěti lety to bylo jen 7 %. Přestože tedy celkový objem peněz meziročně výrazně klesl, podíl investic do těchto oborů nadále roste. „Rozhodování privátních investorů i fondů v letošním roce výrazně ovlivňuje ekonomická nejistota i geopolitické konflikty po celém světě. Ve světle těchto událostí část investorů raději vyčkává a své investice odkládají, proto došlo k výraznému poklesu investiční aktivity,“ vysvětluje partner PwC Jan Brázda.
Mohlo by vás zajímat: Jitka Chizzola: Pomáháme klientům i s pojišťovnami
„Investice do ‚zelených‘ projektů ale zůstávají v centru pozornosti. Nejvíce peněz míří pořád (trochu neefektivně) do dopravy, nicméně v posledním roce s rostoucími cenami energií získaly ještě větší pozornost i investice do alternativních zdrojů energie, jako je solární i větrná energie nebo zelený vodík,“ dodal. Soukromí investoři a fondy letos do startupových projektů celkově investovali 638 miliard dolarů, to je meziročně o 50,2 % méně. Investice mířící na ochranu klimatu přitom klesly o 40 %, jejich podíl na celkových investicích tak roste.
Letošní pokles trhu z loňských rekordních úrovní nicméně umožnil investorům, aby o svých investicích a jejich dosahu více přemýšleli. „V předchozích letech jsme investory trochu kritizovali, že neumísťují své investice efektivně. Pokud chceme být uhlíkově neutrální do roku 2050, tak potřebujeme do 10 let snížit emise na polovinu. Ne všechny dřívější investice tomuto cíli napomáhaly, v letošním roce je zřetelný posun ke smysluplnějším a efektivnějšímu využití investovaných peněz,“ vysvětlil Jan Brázda.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Agentura Moody’s tleská Fialově vládě
Na emisích se více než jakékoli jiné odvětví podílí průmysl. Investice do něj však v minulých letech příliš nemířily, tvořily jen 8 % z celkového objemu ‚zelených‘ investic. V letošním roce však tento podíl vzrostl na 14 %. Rovněž došlo k výraznému růstu investic do dalších vybraných sektorů: například podíl investic do solární energie se poměrně zvýšil o 24 %, zatímco podíl investic do zeleného vodíku vzrostl o 64 %.
„Naopak k razantním poklesům došlo u dopravy, která byla tahounem v minulých letech. Může to znamenat mj. to, že investice do elektromobility a s tím spojené infrastruktury již v tuto chvíli nejsou pro investory natolik zajímavé, protože jsou již zaběhlé a poměrně široce využívané. Investoři proto budou hledat jiné oblasti, které jim nabídnou vyšší výnos. A ruku v ruce s tím půjde i větší efektivita vynaložených prostředků,“ dodal Jan Brázda.
Zachycování, využívání a ukládání uhlíku vzrostlo od roku 2022 o 39 %, i když stále představuje méně než dvě procenta celkového financování klimatických technologií. Naopak podíl kapitálu směřujícího do technologií s relativně nižším potenciálem snižování emisí, jako je doprava, se tedy výrazně snížil. Přestože investice do dopravních projektů pořád tvoří 45 % ze všech investic, tak např. poměrný podíl investic do lehkých nákladních bateriových elektromobilů se od roku 2022 snížil o 50 % a do mikromobility o 38 %.
Mohlo by vás zajímat: NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti
Vzhledem k poměrně nízkému potenciálu redukce skleníkových plynů je tak v oblasti osobních a lehkých užitkových elektromobilů už „přeinvestováno“. Přestože tento segment pořád tvoří 45 % ze všech investic (loni to bylo dokonce 60 %), mají tyto investice potenciál odstranit z atmosféry jen 3 % emisí skleníkových plynů.
Celkově se doprava na emisích podílí 15 %, stále tak do ní míří trojnásobek investic než by bylo efektivní. „Růst investic do zeleného průmyslu je na místě. Zatím přehlížené ale stále zůstávají investice do snížení emisí v zemědělství a potravinářství, které se na celkových emisích podílejí více jak pětinou. Podobně přehlížený je zatím i stavební sektor,“ uzavřel Jan Brázda.
Komentáře
Přidat komentář