Čeští zaměstnanci jsou se svojí prací zřejmě spokojeni. Výrazně méně lidí, než ve světě si chce říct o navýšení mzdy, zároveň nechtějí práci měnit. „Český pracovní trh je zdravý, nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii, firmy se doslova perou o kvalitní lidi. To vše zjevně znamená, že Češi jsou v práci spokojení, chtějí si současnou pozici udržet a bojí se změn. Nechtějí proto zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu ani nechtějí zkoušet jiné zaměstnání,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová. Celkem 65 % lidí tak říká, že je se svým zaměstnáním spokojeno, z toho 13 % je „velmi spokojeno“. Nespokojena je pak čtvrtina lidí, 8 % se považuje za „velmi nespokojené“.
V nejbližších měsících tak chce o navýšení platu požádat 22 % obyvatel ČR, loni to bylo 19 %. Češi jsou přitom v žádosti o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa, průměr ve sledovaných zemích dosahuje 42 %. Češi jsou tak nejméně odvážní ze všech 46 měřených zemí. Češi tak tvoří absolutní evropskou výjimku, kromě ČR chtějí zaměstnanci nejméně přidat na Taiwanu (23 %), v Japonsku (24 %) nebo v Jižní Koreji (27 %). Průměr ve střední Evropě dosahuje 34 %, přičemž např. v Polsku nebo Německu chce letos dostat přidáno 42, resp. 43 % lidí. Vůbec největší podíl žádostí o přidání mohou očekávat zaměstnavatelé v Kataru (71 %), na Filipínách (70 %) nebo v Indii (69 %).
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Filip Král
Proč ani výrazně pokles reálné mzdy v posledních dvou letech nedonutil české zaměstnance snažit se něco udělat s výší své výplatnice? „Důvod, proč jsou Češi v zaměstnání málo asertivní, je podle mne dlouhodobý a kulturní, související s výchovou a školstvím. Zejména v minulých dekádách byl důraz kladen na disciplínu a tendenci nevyčnívat a neupozorňovat na sebe. To si sebou Češi hojně přenesli i na pracovní trh. Potvrzuje to i věkový rozklad aktuálního průzkumu, kdy vidíme, že nejmladší generace Z má mnohem větší tendenci říci si o přidání, než starší generace X nebo takzvaní Boomeři. I tak ale čeští dvacátníci poměrně výrazně zaostávají za svými zahraničními vrstevníky,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová.
Češi rovněž nechtějí ve velkém měnit práci, změnit zaměstnání se v nejbližších měsících chystá 15 %. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 % lidí. Ze sledovaných zemí chce práci změnit méně lidí jen v Koreji, k největším přesunům na trhu práce zřejmě dojde v Kataru, Lucembursku či Indii. Za nejčastější důvody změny práce ve světě přitom lidé uvádějí přepracování a problém se splácením účtů.
Z průzkumu přitom vyplývá, že obyvatelé České republiky příliš finančně zajištěni nejsou. Jen 37 % připouští, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje. Téměř polovina (49 %) pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbyde na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá 9. česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty. Nedostatek peněz řeší téměř pětina českých zaměstnanců hledáním dalšího zaměstnání, 15 % lidí říká, že má 2. práci a 3 %, že dokonce chodí do 3 a více zaměstnání.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zpráva IE: Přezkum S II jako příležitost ke zlepšení regulace
Po covidových lockdownech došlo k návratu části zaměstnanců zpět do práce, 38 % lidí říká, že jsou v práci naplno. Pro velkou část lidí funguje hybridní model, 43 % říká, že pracuje částečně z domova. Plně na homeoffice nyní zůstává 18 % pracujících.
Trh práce pokračuje ve své digitalizaci a automatizaci, dochází k raketovému nástupu umělé inteligence. Část zaměstnanců si je příchodu AI vědoma, 8 % lidí je přesvědčeno, že umělá inteligence zcela nahradí jejich současnou pozici, dalších 14 % se obává, že s nástupem umělé inteligence porostou požadavky na schopnosti zaměstnanců. „A zároveň se obávají, že se nebudou schopni tyto nové činnosti naučit. I proto musejí zaměstnavatelé své zaměstnance na příchod digitalizace a umělé inteligence připravovat již nyní. Ty firmy, které se naučí využívat všechny příležitosti umělé inteligence teď, budou mít v budoucnosti obrovskou konkurenční výhodu,“ připomněla Andrea Linhartová Palánová.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2023: Aktiva Aegonu jsou -24 %. MAPFRE má čistý zisk -17 %
Zatímco 17 % lidí se domnívá, že umělá inteligence jim může pomoci ve zvýšení produktivity a výkonnosti, tak 12 % lidí se obává, že nástup umělé inteligence jejich práci ovlivní negativně. A 12 % zaměstnanců předpokládá, že díky umělé inteligenci budou moci získat novou práci. „Trh práce čeká obrovská evoluce. Řada pozic a povolání, jak je známe nyní, zanikne. A naopak spousta nových se objeví, i umělá inteligence bude potřebovat lidskou podporu, údržbu i řízení,“ uzavřela Andrea Palánová.
Komentáře
Přidat komentář