„Česká republika patří dlouhodobě k zemím, které mají v EU nejnižší míru závazků po splatnosti evidovaných u spotřebitelů. Přestože ale vypadají statistiky SOLUS na první pohled pozitivně, vnímáme v datech řadu signálů, že někteří spotřebitelé mají častěji potíže s úhradou svých závazků. Jedním z nich je rostoucí výše průměrného závazku po splatnosti, dalším pak například zvýšený zájem spotřebitelů, kteří již mají finanční potíže, o čerpání úvěru u některého z členů sdružení SOLUS,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Vokřínek: Umělá inteligence nám nerozumí
Z dotazů členských společností do Registru fyzických osob SOLUS je zřejmé, že stále častěji zkouší žádat o další úvěr osoby, které již mají v registru SOLUS záznam o závazku po splatnosti. Existenci takového dluhu odhalí registr SOLUS v průměru u 15 klientů ze sta.
„Na českém trhu bohužel stále působí řada společností, které registr SOLUS nevyužívají. De facto jsou úmyslně slepé k závazkům, které již v dané chvíli žadatel jinde nesplácí. Některé z nich dokonce ve svých reklamách zdůrazňují, že do registrů nenahlížejí, případně že existující problémy se splácením nejsou překážkou pro další zadlužení,“ doplňuje Jan Stopka.
V odhalení takových případů hrají registry nezastupitelnou roli – umožní členům sdružení SOLUS odhalit potíže klienta a lépe posoudit jeho celkovou finanční situaci. V případě, že klient nesplní kritéria pro poskytnutí úvěru či jiné služby s odloženou platností, chrání registry SOLUS spotřebitele před dalším neodpovědným zadlužením, které může skončit exekucí nebo osobním bankrotem.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká
Podíl osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích:
Pozn.: Při sestavení regionálních statistik vychází sdružení SOLUS z údajů o trvalém bydlišti, které sdělí spotřebitelé svým věřitelům. Pokud neinformuje dlužník věřitele o případné změně adresy, může dojít k mírnému zkreslení statistik, neboť je použito PSČ z adresy, kde se již dlužník fakticky nezdržuje.
Z hlediska počtu osob, které mají záznam v Registru FO, se přesto v prvním čtvrtletí letošního roku situace zlepšovala ve všech krajích ČR. Ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina se podíl dospělých se záznamem v registru na celkovém počtu obyvatel kraje dokonce dostal pod hranici tří procent. Podíl dlužníků se snižoval i v krajích, kde je riziko při poskytování služeb dlouhodobě větší – například v Ústeckém kraji (9,7 %), Karlovarském kraji (8,54 %) nebo Libereckém kraji (6,49 %).
Komentáře
Přidat komentář