Celospolečenské hodnocení uplynulého roku je tradičně zdrženlivější. Pouze každý třetí Čech nebo Češka se domnívá, že v roce 2025 došlo k rozvoji společnosti. Na druhou stranu jde o nejpozitivnější výsledek za posledních šest let. Přibližně čtvrtina veřejnosti má pocit, že minulý rok přinesl více spravedlnosti, což rovněž patří k relativně lepším hodnotám v této dlouhodobě kriticky vnímané oblasti. Hodnocení v obou těchto rovinách je výrazně ovlivněno politickými postoji – výrazně optimističtější jsou zejména voliči současné opozice.
Mohlo by vás zajímat: Intermap Technologies: Pojistný trh se rozhodl pro další rozvoj povodňových map
Osobní spokojenost zůstává vysoká
Celková spokojenost se životem se v české populaci dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni a ani v posledním roce nedošlo k výraznějšímu zlomu. Více než čtyři pětiny obyvatel uvádí, že je se svým životem velmi nebo docela spokojeno. Tento ukazatel vykazuje vysokou stabilitu a dlouhodobá data ukazují, že celková životní spokojenost je poměrně odolná vůči krátkodobým krizím a výkyvům. Proto i v obdobích ekonomických či politických otřesů si většina lidí dokáže udržet relativně pozitivní hodnocení vlastní životní situace.
Pokud se hodnocení vztáhne ke konkrétnímu roku, v tomto případě k roku 2025, vyznívá méně příznivě než při obecnějším posuzování. Přibližně dvě třetiny Čechů a Češek (67 %) hodnotí svou osobní situaci v uplynulém roce – například v oblasti práce, rodiny či každodenního fungování – spíše pozitivně. Při srovnání celkové životní spokojenosti s hodnocením úspěšnosti uplynulého roku se však ukazuje, že zhruba pětina obyvatel je se svým životem spokojena, přestože rok 2025 nepovažovala za osobně úspěšný. Tento rozdíl naznačuje, že hodnocení konkrétního roku je citlivější na aktuální události a krátkodobé nejistoty, zatímco celková životní spokojenost se opírá spíše o dlouhodobě vnímanou situaci.
Celospolečenské hodnocení zůstává převážné pesimistické
Odlišný obraz se objevuje při hodnocení uplynulého roku na rovině celospolečenské. Přibližně třetina veřejnosti (34 %) se domnívá, že rok 2025 přinesl úspěch v rozvoji společnosti, zatímco větší část lidí tento názor nesdílí. Zajímavou výjimkou jsou mladí lidé ve věku 18–29 let, mezi nimiž hodnotí celospolečenský vývoj v uplynulém roce pozitivně téměř každý druhý (49 %). Ještě kritičtější je pohled veřejnosti na vývoj spravedlnosti. Pouze zhruba čtvrtina Čechů a Češek (26 %) má pocit, že se společnost v roce 2025 stala spravedlivější. Právě rozdíl mezi relativně stabilním osobním hodnocením a výrazně zdrženlivým hodnocením celospolečenského vývoje patří k dlouhodobým zjištěním bilančních výzkumů STEM a potvrzuje se i v letošních datech. Zároveň však platí, že navzdory nízkému podílu pozitivních hodnocení jde o nejpříznivější výsledek od roku 2021.
„Vysvětlení nesouladu mezi pozitivním osobním hodnocením a negativnějším hodnocením celospolečenského vývoje nespočívá ve zpochybnění vlivu celospolečenských témat na celkovou spokojenost jednotlivců. Naopak, výzkumy STEM dlouhodobě ukazují, že veřejnost považuje oblasti od veřejných financí přes dostupnost bydlení a klimatickou změnu až po bezpečnostní otázky za důležité, zároveň však za dlouhodobě nevyřešené. Právě obtížná řešitelnost těchto problémů na individuální úrovni, jejich dlouhodobý charakter a často i nižší bezprostřední dopad na každodenní život mohou vést k oddělenému hodnocení osobní a celospolečenské roviny,“ vysvětluje analytička STEM Doris Borovcová.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Mapy.com nově varují řidiče před střety se zvěří
Dlouhodobý vývoj bilancí ukazuje na postupné oživení optimismu
Při pohledu na vývoj postojů české veřejnosti v posledních třech dekádách je patrné, že ekonomické a společenské krize – například finanční krize nebo pandemie COVID-19 – se systematicky promítají do poklesu všech sledovaných indikátorů. Zatímco dopad těchto krizí na celkovou životní spokojenost bývá spíše mírný, nejvýrazněji se odráží v celospolečenském hodnocení.
Jak již bylo zmíněno, Češi a Češky mají dlouhodobě tendenci hodnotit uplynulý rok relativně pozitivně z osobního hlediska, zatímco z pohledu vývoje společnosti jsou výrazně kritičtější. V předchozích letech dosahoval rozdíl mezi těmito dvěma rovinami velmi vysokých hodnot, v posledních dvou letech je však patrné jeho mírné přibližování. Hodnocení posilování spravedlnosti ve společnosti přitom zůstává dlouhodobě spíše kritické, i zde však v posledním roce dochází k návratu k relativně vyšším hodnotám v rámci celé časové řady.
Emoce spojené s uplynulým rokem jsou častěji negativní
Emoce, které si lidé s uplynulým rokem nejčastěji spojují, byly strach, obavy a nejistota, které zmiňuje zhruba čtvrtina, mezi finančně hůře zajištěnými občany se s tímto pocitem ztotožňuje více než 40 %. Z pozitivních asociací se nejčastěji objevuje pocit, že „vše jde tak, jak má jít“, což můžeme chápat jako pragmatické vyjádření spokojenosti. Tento pocit stejně jako strach a obavy vyjádřila přibližně čtvrtina lidí.
Významnou roli hraje také únava, kterou jako převažující pocit zmiňuje zhruba každý desátý člověk. Dlouhodobý vývoj ukazuje, že kombinace nejistoty a únavy je v české společnosti relativně běžným stavem, nikoli výjimkou. Pozitivní emoce, jako je radost či pocit úspěchu, zůstávají přítomné, ale celkově tvoří menší díl emoční bilance.
Češi byli v roce 2025 spokojení se svým životem 4
Při dlouhodobém pohledu je patrné, že klesá podíl těch, kteří si uplynulý rok spojují se strachem, obavami a nejistotou – z 35 % v roce 2023 na současných 24 %. Naopak pocit, že vše jde správným směrem, dosáhl od pandemie svého nejvyššího zastoupení, když si jej s uplynulým rokem spojila necelá čtvrtina české populace.
Osobní i celospolečenské hodnocení ovlivňují finanční situace domácností i politika
Jedním z nejsilnějších faktorů, které ovlivňují hodnocení života i uplynulého roku z osobního hlediska, zůstává materiální situace domácností. Mezi lidmi, kteří se považují za solidně nebo průměrně materiálně zajištěné, převažuje vysoká životní spokojenost téměř bez výjimky, přičemž u průměrně zajištěných je spokojenost častěji vyjadřována zdrženlivěji, tedy spíše jako „docela spokojen(a)“. Naopak mezi těmi, kteří svou materiální situaci hodnotí jako špatnou, je podíl nespokojených výrazně vyšší, ale i v této skupině je však více než polovina respondentů se svým životem spokojena.
Materiální zajištění se zároveň výrazně promítá i do hodnocení osobní úspěšnosti uplynulého roku nebo jeho emočního prožívání. Lidé v horší ekonomické situaci častěji pociťují nejistotu, obavy a zklamání a výrazně častěji hodnotí uplynulý rok jako neúspěšný i z osobního hlediska. Naopak lépe materiálně zajištění respondenti spojují uplynulý rok častěji s pocitem vyrovnanosti a osobního úspěchu.
Také politická orientace se výrazně promítá do hodnocení uplynulého roku 2025, a to především v rovině společenského vývoje. Voliči stran nové vlády hodnotí vývoj společnosti v roce 2025 nadále spíše kriticky, ve srovnání s rokem 2024 je však u většiny těchto skupin patrný posun k méně negativnímu hodnocení. Nejvýraznější změna se objevuje u voličů SPD, kteří hodnotili rok 2024 mimořádně negativně, zatímco v roce 2025 se u nich podíl pozitivních odpovědí znatelně zvýšil, byť nadále zůstává menšinový. Tento posun zřejmě souvisí s výsledkem voleb na podzim 2025, které části těchto voličů posílily vědomí, že jejich hlas má ve společnosti váhu. Vzhledem k tomu, že volby proběhly až na podzim, se tento efekt zatím promítl do hodnocení uplynulého roku pouze omezeně.
Naopak u voličů SPOLU převažuje pozitivní hodnocení společenského vývoje v obou sledovaných letech. Necelá polovina voličů STAN hodnotila společenský rozvoj též pozitivně. U voličů Pirátů bylo hodnocení roku 2024 zdrženlivější, v roce 2025 se však jejich postoje výrazně přiblížily úrovni optimismu voličů STAN a SPOLU. Celkově tak platí, že voliči opozičních stran hodnotí vývoj společnosti výrazně příznivěji než voliči stran nové vlády, a to jak v roce 2024, tak v roce 2025. Bude zajímavé, jak se v dalším roce bude právě u těchto lidí vyvíjet celospolečenské hodnocení.
Mohlo by vás zajímat: Kdo povede Úsek tvorby produktů v ČPP?
Vnímání spravedlnosti patří k oblastem nejcitlivějším na politické postoje a zároveň k těm, kde dlouhodobě přetrvává výrazná skepse. I přes mírné zlepšení v posledním roce ve společnosti nadále převažuje názor, že ke zvýšení spravedlnosti spíše nedošlo. Napříč politickými tábory převažují negativní odpovědi, jejich intenzita se však výrazně liší. Relativně nejpozitivněji hodnotí vývoj voliči SPOLU a STAN, kde přibližně čtyři z deseti respondentů za rok 2025 uvádějí, že ke zvýšení spravedlnosti spíše došlo, a to navzdory mírnému poklesu oproti hodnocení roku 2024. U voličů Pirátů převažuje zdrženlivé až kritické hodnocení jak v roce 2024, tak v roce 2025. K největší změně hodnocení došlo u voličů Motoristů sobě, kteří v roce 2024 patřili mezi nejkritičtější, ale v roce 2025 se mírou pozitivních hodnocení přiblížili úrovni Pirátů. Mezi voliči ANO a zejména SPD nadále dominuje přesvědčení, že se spravedlnost ve společnosti neposílila, přesto je v roce 2025 patrné mírné zlepšení oproti předchozímu roku.
Češi byli v roce 2025 spokojení se svým životem 8
Celkově se většině lidí i v roce 2025 daří udržet relativní spokojenost se svým vlastním životem, zároveň však jen menší část veřejnosti vnímá, že se společnost jako celek vyvíjí správným směrem nebo spravedlivěji než v minulosti. Tyto postoje přitom nejsou jednotné. „Novoroční bilance tak neukazuje obraz plošné spokojenosti či nespokojenosti, ale spíše vnitřně členěnou náladu společnosti, do které se promítají nejen aktuální celospolečenské nebo politické dění, ale také ekonomické zázemí, životní zkušenosti nebo hodnotová orientace lidí,“ uzavírá analytička STEM Doris Borovcová.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Mesršmíd: Dějiny pojišťovnictví jsou dokladem o vyspělosti oboru
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–25. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
Komentáře
Přidat komentář