STEM: Češi mají obavy z živelních katastrof a dezinformací

V rámci výzkumné série TRENDY STEM opakovaně zjišťuje, do jaké míry obyvatelé České republiky hodnotí různé bezpečnostní, politické, ideologické a sociální okolnosti jako nebezpečné. A konkrétně touto otázkou se zabývá již od roku 1999. Za jedny z největších nebezpečí pro Česko považuje převažující část veřejnosti islámský fundamentalismus a terorismus. Z toho více než polovina lidí označila tyto dvě okolnosti jako „velmi velké nebezpečí“ (55 % a 54 %). Obdobně, s obavami, Češi a Češky nahlížejí také na mezinárodní organizovaný zločin. S vážností veřejnost vnímá i politiku ruského státu a probíhající válku na Ukrajině.

Mohlo by vás zajímat: Čeští řidiči často překračují rychlost. Podpora snižování limitů je minimální

Pohled české veřejnosti na zmíněné okolnosti STEM zjišťoval také na jaře 2021. I tehdy byly za nejnebezpečnější považovány islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Z pohledu vnímaného nebezpečí právě u těchto položek nedošlo k větší změně. Před čtyřmi lety patřil ke zmíněným obavám v tehdejším znění „příliv uprchlíků“. Obavy z příchodu uprchlíků se však již týkají poněkud menšího množství lidí (74 % v roce 2021 a 58 % v roce 2025). Jako srovnatelné nebezpečí pro naši zemi je nyní vnímáno také sucho. Tento konkrétní projev změny klimatu lidé obecně považují za o něco větší hrozbu než změnu klimatu samotnou. Umírnění obav pak pozorujeme v případě politiky Číny a cizích zpravodajských služeb. Naopak nárůst obav je patrný v případě politiky Ruska, dodejme že předchozí měření probíhalo ještě před válkou na Ukrajině, a politických rozhodnutí Evropské unie. Větší posun směrem k obavám (zhruba 16 %) sledujeme u politiky USA.

Vnímání vážnosti vybraných hrozeb se liší podle věku, vzdělání i stranických preferencí. V obecné rovině sledujeme menší obavy u většiny vybraných položek mezi mladšími lidmi ve věku 18–29 let. Největší rozdíly v tomto ohledu panují právě u islámského fundamentalismu, mezinárodního zločinu a terorismu. Pohled na tyto hrozby jako „velmi nebezpečné“ (hodnota 9 na škále 1-9) narůstá s věkem a dominantní je zejména u lidí ve věku 60 let a starších, kdy je takto vnímá zhruba sedm desetin z nich. Roli v uvedených případech hraje také vzdělání, obavy jsou častější u lidí s nižším vzděláním. Tato dynamika se projevuje i u obav z příchodu uprchlíků, které jako nebezpečí vnímají hlavně lidé se základním vzděláním nebo vyučení.

Mohlo by vás zajímat: Ota Šunda: Děláme byznys jinak. Srdcem a s úctou k lidem

Pokud se na vybrané okolnosti, které jsou vnímány jako velmi velké nebezpečí, zaměříme podle stranických preferencí, je patrné, že se takto vyjadřují především voliči hnutí ANO a SPD, zejména SPD, které téma migrace samo akcentuje a tematizuje. Tento pohled naopak podstatně méně sdílí voliči současné vládní koalice a Pirátů (s podporou Zelených). Naopak v otázce obav z politiky Ruska sledujeme největší pocit ohrožení mezi voliči vládních stran a Pirátů.

Rovněž další předložené položky jsou na vybrané škále od jedné do devíti považovány za nebezpečné, i když už s o něco menší intenzitou než ty výše zmíněné, které větší část lidí označila přímo devítkou, tedy jako „velmi nebezpečné“. Tento trend se projevuje mimo jiné i při pohledu na položky s politicko-mocenským akcentem, politiky cizích států, tedy Číny a USA, kde opět převažuje spíše příklon Čechů a Češek na stranu obav. V případě USA se však pětina lidí vyjádřila neutrálně. Podobně jsou vnímána i politická rozhodnutí EU, která opět vzbuzují vyšší obavy u voličů ANO, SPD a také mimoparlamentních stran. O něco větší obavy pak ve srovnání se zmíněným vzbuzuje situace v Izraeli a v Gaze, ovšem méně než válka na Ukrajině.

Nepatrně méně rozhodní jsou lidé v případě cizích zpravodajských služeb, kde 14 % uvedlo, že se nedokáže rozhodnout. Současně tato položka patří k těm, které jsou vnímány o něco neutrálněji. Obecně větší rozhodnost vykazují lidé s vysokoškolským vzděláním. Nejmenší obavy pak vzbuzují národní menšiny v naší zemi, přičemž je bez obav vnímají zejména lidé s vysokoškolským vzděláním.

Mohlo by vás zajímat: Únosy s cílem získat bitcoiny: Když se krypto stává smrtelnou hrozbou

Hrozby dohledné budoucnosti

Následující otázka se více soustředila na položky vztahující se k různým scénářům a událostem. Obyvatelé České republiky měli posoudit, jak pravděpodobné je, že tyto scénáře v nejbližší budoucnosti nastanou, a zároveň za sebe vybrat nejdůležitější trojici a seřadit ji. Doplňme rovněž, že data byla sbírána ještě před 4. červencem, kdy došlo v některých částech České republiky k rozsáhlému výpadku elektřiny.

Na první místo v tomto seznamu umístila zhruba pětina Čechů a Češek vlnu nelegální migrace mířící do ČR. Častěji ji takto vnímali lidé se základním vzděláním nebo vyučení (23 %) a lidé s maturitou (20 %) oproti necelé desetině vysokoškolsky vzdělaných (8 %). Celkově tuto položku mezi tři nejpravděpodobnější hrozby zařadilo 46 % lidí. V kontextu výše zmíněných vnímaných nebezpečí pak není častější příklon části české veřejnosti k tomuto scénáři překvapivý.

Druhou nejčastější pravděpodobnou hrozbou nejbližší budoucnosti jsou podle 16 % obyvatel dezinformace, manipulace a další formy vlivového působení u nás. Tento typ hrozby je naopak mnohem reálnější z pohledu vysokoškolsky vzdělaných lidí (pro 31 % na prvním místě). Celkově ji ke svým třem nejdůležitějším zařadily dvě pětiny lidí (40 %). Stejný podíl veřejnosti mezi tři nejpravděpodobnější hrozby budoucnosti zařadil i častější výskyt živelních pohrom, jako jsou povodně či tornáda. Dodejme, že lidé palčivěji vnímají právě konkrétní projevy klimatické změny než tento pojem samotný.

Zhruba tři desetiny lidí označily jako pravděpodobné také kybernetické útoky na občany a kritickou infrastrukturu. Častěji však tuto položku umisťovali na druhé místo. Ze scénářů dotýkajících se ekonomiky a zaměstnanosti vybrala více než čtvrtina veřejnosti mezi pravděpodobné scénáře blízké budoucnosti závažnou hospodářskou krizi provázenou vysokou nezaměstnaností. O něco častěji ji pak ve srovnání s ostatními věkovými skupinami na první místo umisťovali mladší lidé ve věku 18–29 let (14 %). Podobně zhruba čtvrtina obyvatel vnímá s obavami možné vážné problémy v oblasti průmyslu, energetiky a zásobování. Oproti tomu z této oblasti pětina lidí vybrala mezi důležité scénáře také společenské otřesy a zánik pracovních míst v důsledku rozvoje umělé inteligence.

Mohlo by vás zajímat: Čeští řidiči často překračují rychlost. Podpora snižování limitů je minimální

Z geopolitických a bezpečnostních hrozeb se pětina lidí obává rozšíření války na naše území. Podobně, i když už s menší intenzitou, vzbuzuje obavy zásadní vliv politického extremismu na řízení státu. O něco častěji jej ve srovnání s ostatními vnímají jako bezprostřední hrozbu lidé ve věku 60 a více let. Teroristické útoky na obyvatele nebo infrastrukturu zařadilo mezi tři hlavní nebezpečí zhruba 17 % lidí. A obecně se pak v konkurenci předložených scénářů česká veřejnost považuje za méně pravděpodobnou pandemii.