STEM: Česká veřejnost a důchodový systém... potřeba reformy trvá

Postoje k současnému důchodovému systému

Mezi českou veřejností dlouhodobě převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý. V červnovém výzkumu TRENDY analytického ústavu STEM to uvedla více jak polovina lidí (56 %), naopak spravedlivý je jen podle každého pátého. Asi čtvrtina veřejnosti to nedokáže posoudit. V květnu 2024 a 2023 byla situace velmi podobná.

Jen o něco více než třetina lidí (37 %) soudí, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. V minulém roce to bylo zhruba stejně (36 %). U tohoto postoje existují rozdíly podle vzdělání – čím vyšší dosažené vzdělání, tím více lidí si v dané skupině myslí, že na pokrytí základních potřeb starobní důchod stačí (mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním je tento podíl 46 %, u lidí bez maturity jen 28 %). Podobný vztah se objevuje v souvislosti s vnímaným zajištěním domácnosti: lidé z dobře zajištěných domácností se mnohem častěji domnívají, že průměrný důchod na základní potřeby postačuje (50 % oproti 21 % špatně zajištěných).

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2024 v Česku dle oPojištění.cz

„Průměrný starobní důchod byl v Česku v polovině roku 2025 asi 21 000 Kč. Tuto informaci jsme respondentům v rámci dotazování neposkytnuli. Ve svém hodnocení se tak spíše opírali o svoji vlastní představu o tom, kolik by průměrný důchod mohl být. Ta je pravděpodobně ovlivněna výší jejich vlastního důchodu, případně výší důchodu lidí v jejich okolí,“ doplňuje Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

Téměř tři čtvrtiny veřejnosti (71 %) se nedomnívají, že současný důchodový systém lidem umožňuje prožít důstojné stáří. Podobně smýšlelo 74 % v roce 2024 a 71 % v roce 2023. I zde tedy zůstává situace relativně stabilní v čase. Nesouhlas s tvrzením je častější u lidí, kteří svou finanční situaci hodnotí jako špatnou – v této skupině to uvádí 86 %. Rozdíly se objevují také podle pohlaví. Mezi muži považuje důchodový systém za zajišťující důstojné stáří 37 % respondentů, zatímco mezi ženami je to pouhých 22 %.

„Tento rozdíl pravděpodobně odráží dvě skutečnosti. Zaprvé, průměrný důchod žen je skutečně nižší než průměrný důchod mužů. Ke konci roku byl tento rozdíl dle údajů ČSÚ skoro 2500 Kč. Ženy tedy mají v průměru o více než 10 % nižší důchody než muži, což odráží jejich průměrně nižší příjmy během života a s tím spojené nižší odvedené pojištění. Zadruhé, ženy častěji zůstávají žít samy po smrti svého partnera, takže jsou častěji nuceny vyjít jen z jednoho důchodu,“ vysvětluje Jaromír Mazák.

Ve srovnání posledních pár let je celkový podíl lidí, podle nichž důchody vystačí na pokrytí základních potřeb a zajistí lidem důstojné stáří, víceméně stabilní. Z dlouhodobějšího hlediska pak největší důvěru v kapacitu důchodového systému zajistit důstojné stáří, resp. alespoň pokrytí základních potřeb měli lidé na začátku tisíciletí, nižší naopak mezi lety 2008 a 2017. Nyní je situace v rámci posledních 25 let podle lidí přibližně průměrně dobrá.

Zdroj: STEM – Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001–2025

Názory na důchodovou reformu

Téměř tři čtvrtiny (73 %) české veřejnosti se domnívají, že současný důchodový systém je neudržitelný a nezbytně potřebuje zreformovat. V porovnání s loňským rokem jde o nárůst o 6procentních bodů (z původních 67 % v roce 2024). V květnu 2023 byl podíl veřejnosti zastávající tento názor téměř srovnatelný s letošním rokem, a to 72 %.

„Souhlasíte Vy osobně s názorem, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a že Česká republika důchodovou reformu nezbytně potřebuje?“

Zdroj: STEM – Trendy 06/2025, 05/2024, 05/2023

„Otázka nezbytnosti důchodové reformy je teď z hlediska interpretace problematická, protože se nacházíme v období, kdy reforma probíhá – byla schválena a její jednotlivé části postupně vstupují v účinnost. Lidé tedy mohou souhlasem s otázkou na nezbytnost reformy vyjadřovat podporu aktuální reformě ministra Jurečky, ale také mohou vyjadřovat nesouhlas s ní a volat po reformě reformy. Případně vývoj moc nesledují a vyjadřují jen neurčitý pocit nespokojenosti se systémem,“ zamýšlí se Jaromír Mazák. „V tomto šetření ale nebyl prostor na detailní zjišťování,“ doplňuje.

Mohlo by vás zajímat: Česká podnikatelská pojišťovna slaví historický milník

Debaty o důchodové reformě v médiích v červnu 2025 zaznamenalo 73 % lidí. Tento podíl se v posledních třech letech postupně snižoval – v květnu 2023 si těchto debat všimlo 86 % veřejnosti, o rok později 81 %. Celkově jde tedy o pokles o 13 procentních bodů. Téma reformy tak postupně z veřejného prostoru ustupuje. Stále zvětšující se skupinu lidí, kteří debaty nezaznamenali, tvoří více lidé mladší 45 let. To může být způsobeno nejen nezájmem o danou tématiku, ale rovněž tím, že informace čerpají z jiných typů médií než starší část populace.

„V médiích se v poslední době někdy hovoří o úpravě důchodového systému či důchodové reformě. Zaregistroval(a) jste to?“

Zdroj: STEM – Trendy 06/2025, 05/2024, 05/2023

Ve srovnání s předchozími lety mírně ubývá lidí, kteří mají pocit, že rozumějí pravidlům pro výpočet starobního důchodu. Stejně jako v roce 2024 a 2023 i letos převažuje skupina, která uvádí, že těmto pravidlům nerozumí – v červnu 2025 to bylo 69 %. Ještě častěji tuto nejistotu vyjadřují lidé, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí jako špatnou – v této skupině jde o 80 % dotázaných.

„Rozumíte pravidlům, podle nichž se dnes vypočítává výše starobního důchodu?“

Zdroj: STEM – Trendy 06/2025, 05/2024, 05/2023

Výzkum zahrnoval i otázku, zda by lidé preferovali, aby se výše důchodů odvíjela od předchozí výše příjmů v zaměstnání, jako je tomu teď, nebo aby všichni důchodci dostávali v zásadě stejnou, průměrnou částku. Princip, aby výše důchodů byla vázána na výši příjmů, podporuje 66 % lidí. V porovnání s minulým rokem zde pozorujeme nárůst o 5procentních bodů (z 61 % v roce 2024). V roce 2023 bylo pro tuto možnost 63 % lidí. V porovnání s celkovou populací jsou pro tuto variantu ve větší míře lidé s vysokoškolským vzděláním (77 %) a lidé považující svou ekonomickou situaci za dobrou (77 %).

„Představte si, že by bylo možné zavést starobní důchody tak, aby všichni důchodci dostávali v zásadě stejný průměrný důchod, či tak, aby lidé s vyššími příjmy v zaměstnání měli také vyšší důchody. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Zdroj: Trendy 06/2025, 05/2024, 05/2023

Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali za 1. pololetí přes 6 miliard v neživotním pojištění

Pro kontext připomínáme, že důchodová reforma byla jedním z hlavních témat Ministerstva práce a sociálních věcí v končícím volebním období. MPSV reformu představilo v roce 2023, následně byly postupně diskutovány a upravovány její různé prvky. Poslanecká sněmovna pak reformu schválila v listopadu 2024. Hlavními body reformy z hlediska dopadu na státní rozpočet jsou zvýšení věku odchodu do důchodu postupně z 65 let na 67 let (tento věk bude platit pro ročníky 1989 a mladší) a pomalejší růst nových penzí.

„Hlavním příslibem reformy bylo to, že by podle propočtů MPSV měla snížit schodek veřejných financí asi o 2 % HDP v roce 2050. To je zásadní úspora, když uvážíme, že celkový schodek veřejných financí byl v roce 2024 necelá 3 %. Zároveň platí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně deklaroval, že v případě zvolení vrátí strop důchodového věku na 65 let a obnoví původní valorizaci penzí. Je tedy otázka, co se s důchodovou reformou stane po volbách,“ říká Jaromír Mazák.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.–26. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).