STEM: Postoje a priority mladé generace

Výsledky výzkumu jsou základem nové platformy Generace F, která otevírá celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější. Během sedmi regionálních debat nazvaných F-Talks platforma propojí mladou generaci s předními odborníky a otevře témata od nedostupnosti bydlení přes reformu vzdělávání až po bezpečnost. Cílem projektu Generace F, tedy Generace Future, je posílit zastoupení hlasu mladých lidí ve veřejné debatě, propojovat postoje a zájmy různých generací a formulovat konkrétní požadavky, které budou představeny politikům.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Starého psa nové kousky nenaučíš

Jaká témata je z pohledu mladých lidí prioritní řešit

„Mladí lidé se v mnoha ohledech až překvapivě podobají starším generacím,“ poznamenává k výsledkům průzkumu analytik STEM Martin Kratochvíl. Konkrétně se například generace shodnou na tom, že nejpalčivějšími problémy jsou ty, které se bezprostředně týkají jejich běžných životů. Jde hlavně o náklady na bydlení a živobytí a obecně o zdražování. Tyto oblasti též očekávají, že bude naše společnost a stát řešit přednostně.

Zcela se potvrzuje, že nejpalčivějším tématem, které mladá generace řeší, je dostupnost a cena bydlení. Tento aspekt je pro ně navíc charakteristicky mnohem důležitější než pro starší lidi. Naopak méně často než starší věkové skupiny považují mladí lidé za prioritní problémy korupci v politice, nelegální migraci, reformu důchodového systému a byrokracii.

Mladí jsou specificky citlivější na některé vybrané oblasti. Patří mezi ně životní prostředí a ochrana klimatu, vzdělávání i moderní technologie nebo lidská práva. Žádná z těchto oblastí však nepřekonává problémy z řad každodenních starostí, pouze mezi mladými je více těch, kteří k nim přihlíží.

MLADÍ LIDÉ (17-29 let): „U následujících oblastí a problémů uveďte, nakolik jsou podle Vás důležité pro naši zemi. Nakolik by se jim měla naše společnost věnovat či je řešit?“

Z hlediska vlivu na vlastní budoucnost se mladí lidé nejvíce obávají praktických záležitostí, tedy hlavně o náklady na živobytí a pořízení vlastního bydlení. Dalším velkým zdrojem obav jsou problémy české ekonomiky a dále světové dění v podobě války na Ukrajině a kroků současného amerického prezidenta. Menší obavy pak u mladých lidí vzbuzují unijní nařízení přicházející z Bruselu, hrozba rozpadu EU či NATO, anebo stav české společnosti, tedy nástup progresivních myšlenek a politické korektnosti, společenská polarizace či omezování lidských práv a svobod v ČR.

Pokud si pak lidé mají vybrat jeden hlavní zdroj obav, ještě zesílí některé typické rozdíly podle věkových skupin. Z praktických ohledů se všechny věkové skupiny obávají poměrně silně (rostoucích) nákladů na živobytí, pouze u nejmladší věkové skupiny je pak na prvních místech doprovází ještě obavy ohledně pořízení vlastního bydlení a získání dobře placené práce. Válka na Ukrajině patří též u mladých lidí mezi důležité zdroje obav, ale ve starším věku jde o obavu zcela klíčovou.

Mohlo by vás zajímat: Nová pravidla pro udržitelnost? Hlavně ať dávají smysl, říká Insurance Europe

Životní spokojenost a hodnocení současné situace z pohledu mladých lidí

V hodnocení stavu a směřování české společnosti se mladí lidé do velké míry shodnou s ostatními. Jsou sice nejvíce spokojeni se svým životem (84 %), ale podíl spokojených je i v dalších věkových skupinách podobně vysoký (nejméně 78 %). A velké odlišnosti nejsou ani z hlediska podílu velmi spokojených. Podobně jako v jiných věkových skupinách, i u mladých lidí je nejsilnější zastoupení těch, kteří považují svou budoucnost za nejistou (45 %). A rovněž podobně ve zbytku převažují optimisté (36 %) na pesimisty (19 %). Podíl pesimistů je však mezi mladšími a nejmladšími lidmi paradoxně vyšší než u starších věkových skupin.

Velmi podobní postoji celé společnosti jsou mladí lidé i při hodnocení výhledu, jakým se ubírá situace v ČR. Nadpoloviční většina z nich (54 %) soudí, že se situace vyvíjí nesprávným směrem. A jen menšina (17 %) má za to, že věci jdou směrem správným. Celkový paradox české společnosti, kdy většina lidí vlastní situaci nehodnotí jako problematickou, a zároveň má většina lidí obavy z vývoje celé společnosti či státu, platí ve velmi podobné míře pro všechny věkové skupiny včetně nejmladších spoluobčanů.

„Myslíte si, že se situace v České republice vyvíjí všeobecně správným nebo nesprávným směrem?“

Mohlo by vás zajímat: Radovan Škultéty a Lubor Kunc k ekonomickým výzvám a technologickému pokroku v ČR

Mezi mladými lidmi je jasná shoda na tom, že ČR je bezpečnou zemí (78 %) a dobrým místem k životu (73 %), stejně tak to vidí i starší věkové skupiny. Generace se také shodnou, že v ČR nyní převládá tzv. blbá nálada. Též mezi nejoptimističtějšími mladými si toto myslí téměř tři čtvrtiny z nich.

Přestože se mladí lidé o politiku zajímají nejméně a nejméně se v ní orientují, nacházíme mezi mladými lidmi největší zastoupení (36 %) těch, kteří mají pocit, že mohou svou vlastní aktivitou přispět k řešení problémů, jimž naše země čelí. Mladí lidé si ovšem nejčastěji (dvě třetiny) o své generaci myslí, že jsou její zájmy zastoupeny v politice nedostatečně.

Podrobněji k výsledkům průzkumu ZDE.

Mohlo by vás zajímat: Direct hlásí rekordní rok, nárůst počtu klientů a 4 miliardy v portfoliu

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 17 let ve dnech 17.–24. března 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 2606 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI). Abychom mohli mladší generace analyzovat samostatně a ve větším detailu, posílili jsme sběr o dva tzv. boosty právě lidí ve věkových skupinách 17 až 30 let a 31 až 45 let. Soubor byl dovážen, aby byl reprezentativní z hlediska účasti v minulých sněmovních volbách, z hlediska volebních výsledků stran a také z hlediska výsledků druhého kola prezidentské volby. Soubor byl dále dovážen tak, aby v něm podíl respondentů ve věcích 17–30 a 31–45 let, mezi nimiž byl dotázán tzv. boost, tedy nadproporční bonusový počet, odpovídal podílu těchto věkových skupin v celé dospělé populaci.