Chudá česká domácnost (na hranici spodní pětiny majetkového rozdělení) drží větší hodnotu majetku než stejně definovaná chudá domácnost například v Německu nebo ve Francii. Čistá hodnota majetku střední (mediánové) české domácnosti je přibližně 100 tisíc EUR podobně jako na Slovensku, v Portugalsku, Nizozemí, Německu a Finsku. A bohatá česká domácnost (na hranici horní pětiny majetkového rozdělení) vlastní majetek zhruba poloviční hodnoty stejně definované domácnosti v Německu, Francii, Itálii a Rakousku. Zatímco chudé české domácnosti jsou co do hodnoty majetku v mezinárodním srovnání relativně bohaté, bohaté české domácnosti jsou naopak relativně chudé.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická krize neskončila. Ani nemohla…
Vyjádřeno ekvivalentem průměrné hrubé roční mzdy v dané zemi, české domácnosti patří v rámci evropských zemí k majetnějším. Česká mediánová domácnost vlastní majetek v hodnotě přesahující pětinásobek průměrné roční mzdy v Česku. V Německu a Finsku dosahuje hodnoty pouze zhruba poloviční. Rozdíl je dán relativně nízkou úrovní mezd a vysokou cenou nemovitostí v Česku.
V majetku českých domácností hraje zásadní roli primární nemovitost, kterou vlastní většina domácností a tvoří až 80 % hodnoty majetku těchto domácností. Význam primární nemovitosti klesá až v horní desetině nejmajetnějších domácností, které často drží i jiná aktiva. Význam primárních nemovitostí v Česku je dán především historicky rozsáhlou privatizací bytového fondu a restitucemi po roce 1989 a rapidním růstem jejich cen v posledních letech.
„Význam primárních nemovitostí v Česku je dán především specifickým historickým vývojem, masovou privatizací bytového fondu a restitucemi po roce 1989 a dlouhodobě vysokým růstem cen nemovitostí,“ vysvětluje spoluautor studie Michal Šoltés.
Primární nemovitost je zásadní ve struktuře majetku domácností i v dalších zemích střední Evropy. Například v Maďarsku a na Slovensku vlastní primární nemovitost v zásadě každá domácnost. Naopak v Německu nebo ve Francii je význam primární nemovitosti výrazně nižší. V Německu nemovitost vlastní domácnosti typicky až od mediánové hodnoty majetku.
Nevýhodou vysokého podílu primární nemovitosti na celkovém majetku domácnosti v Česku je nízká likvidita a omezená flexibilita s majetkem nakládat. Prodej nemovitosti totiž bývá časově i administrativně náročný. Navíc po prodeji primární nemovitosti zůstává potřeba zajistit náhradní bydlení jinou formou.
Mohlo by vás zajímat: Londýnské varování: Odhalení UFO může otřást světem víc než pandemie
Mezigenerační rozdělení majetku v České republice odpovídá rozdělení v dalších zemích střední Evropy (Slovensko či Maďarsko). Mediánová domácnost s referenční osobou ve věku mezi 51 a 70 lety drží majetek o 30 % hodnotnější než mediánová domácnost ve věku 31 až 50 let. V západních zemích je koncentrace majetku mezi staršími generacemi výrazně vyšší. Typizované domácnosti ve věku 51 až 70 let tam drží řádově 2,5násobek hodnoty majetku mladých domácností. Naopak v pobaltských zemích vlastní mladší a starší domácnosti přibližně stejnou hodnotu majetku.
České domácnosti, podobně jako slovenské nebo rakouské, drží nízký podíl svého majetku ve formě finančních aktiv. Navíc jejich významná část je koncentrovaná na běžných nebo spořicích bankovních účtech a v omezené míře v konzervativních finančních produktech jako jsou životní nebo důchodové připojištění. V porovnání se západními zeměmi tak české domácnosti zaostávají v podílu aktiv uložených ve fondech či akciích.
„Nevýhodou nízkého podílu finančních aktiv a vysokého zastoupení primární nemovitosti v celkovém majetku domácností je nízká likvidita a omezená flexibilita při nakládání s majetkem. To snižuje schopnost domácností reagovat na negativní příjmové šoky,“ doplňuje spoluautor studie Daniel Münich.
Analýza představuje jedno z prvních mezinárodních srovnání rozložení a strukturu majetku českých domácností. Takové srovnání umožnilo až nové výběrové šetření Finanční situace domácností (FSD) prováděné Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Českou národní bankou podle mezinárodně srovnatelné metodiky (HFCS). Vzorek domácností FSD není dostatečně reprezentativní v případě nejchudších a nejbohatších domácností a jednotlivců, a věrohodně tedy nevypovídá o situaci těchto domácností. Ve snaze minimalizovat možné zkreslení způsobené nedostatečným pokrytím těchto domácností reportujeme zpravidla hodnoty a strukturu majetku pro typizované domácnosti.
Komentáře
Přidat komentář