„Světová ekonomika se stále více vzdaluje od svého závazku snížit tempo oteplování planety. Cíl dosáhnout oteplení o maximálně 1,5 stupně do roku 2050 je v tuto chvíli nereálný, neboť tempo snižování uhlíkové stopy by muselo být dvacetkrát rychlejší než v roce 2023. I pro dosažení nejnižší ambice Pařížské dohody – maximálního oteplení o 2 stupně – by roční míra dekarbonizace musela klesat o téměř 7 procent ročně, tedy sedmkrát rychleji,“ varuje Jan Brázda, partner a Sustainability Leader PwC Česká republika.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: Více peněz přes charisma? Jasně, ale bez práce to nebude
Pomalé celosvětové tempo dekarbonizace bylo způsobeno především prudkým nárůstem spotřeby elektřiny, což vedlo ke zvýšení využívání fosilních paliv. Vyšší spotřebu elektřiny způsobil silný hospodářský růst, vlny veder a paradoxně i větší používání ekologických spotřebičů, jako jsou např. tepelná čerpadla nebo elektromobily.
Rok 2023 přinesl jeden z nejpomalejších poklesů uhlíkové stopy za více než 10 let, tempo dekarbonizace kleslo jen o 1 %. Podle nejnovějších propočtů by nyní musela dekarbonizace probíhat tempem 20,4 % ročně (loni ještě stačilo 17,2 %), a to navzdory rychlému růstu kapacit obnovitelné energie, který v roce 2023 dosáhl 14 %.
V České republice bylo tempo snižování uhlíkové stopy jedno z nejrychlejších ve světě, dosáhlo 8,7 %. Pro srovnání, mezi nejvyspělejšími zeměmi světa sdruženými v G7 dosáhlo tempo jen 5 %, stejně jako v USA. V EU pak dosáhlo tempo dekarbonizace 7 %. Problém tak zůstává u největších znečišťovatelů, jako jsou Čína nebo Indie, kde uhlíková stopa dále rostla.
„Ani v případě České republiky ale není dvakrát důvod k jásotu, za nadprůměrným poklesem uhlíkové stopy totiž stojí především ochlazení ekonomického růstu a slabší poptávka po energiích v důsledku jejich vysokých cen. Teprve další v pořadí je uvědomění firem, že musí snižovat svou ekologickou zátěž, byť tlak na investice tímto směrem poroste s rozšířením povinnosti nefinančního reportingu. Firmy tak budou muset vyžadovat snižování ekologické stopy nejen u sebe, ale i u svých obchodních partnerů,“ předpokládá Jan Brázda.
Mohlo by vás zajímat: Před mikrofonem Ondřej Kovařík: Příliš regulace brzdí technologický pokrok
Poptávka po energiích v roce 2023 vzrostla o 2,5 % a během následujících let se očekává nárůst poptávky po elektřině o minimálně 4 %, což bude nejrychlejší tempo za posledních 20 let. Nedostatečné snižování emisí je i důsledkem hospodářského růstu, kdy svět stále nedokáže nahradit svou spotřebu energií ekologickými zdroji. Pařížská dohoda mimo jiné formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu a úsilí o to, aby nárůst globální teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Komentáře
Přidat komentář