Když vozidlo opouští podnik, ve kterém jej vyrobili, má už zcela konkrétní registraci. Jde buď o automobil osobní, nákladní, traktor a podobně. Žonglováním mezi těmito kategoriemi se někdy jejich majitelé snaží ušetřit silniční daň, mýtné a především pojistné. Z nákladního tahače se tak papírově narodí třeba zvláštní vozidlo, označované jako tatraktor, jehož terénem by měly být výhradně lesy a zemědělská pastviska. Problém je ale v tom, že dál jezdí po silnicích a jeho majitel s ním vesele provozuje autodopravu. Důvod má dobrý. Povinné ručení by mu za tahač vyšlo na desetitisíce, kdežto za tatraktor jenom na stokoruny.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Automatizace je klíčové téma
Ne všichni pojistitelé však jsou ochotni na tuto hru přistoupit. „U nás také pojišťujeme tatraktory, ale jejich cenotvorba pokaždé vychází z původního vozidla, ze kterého byly předělány, což mohl být třeba tahač nebo nákladní vůz,“ vysvětluje ředitel úpisu autopojištění Slavia pojišťovny Ladislav Bělina a dodává, že záměrem je pojišťovat tyto stroje za takové pojistné, které odpovídá jejich míře rizika.
Úpravy vozidel ve jménu nižších nákladů na jejich provoz začaly u osobních automobilů už před více než 15 lety, kdy vidina pořízení vozu za cenu bez DPH motivovala pod vlivem tehdy platné legislativy nejednoho motoristu s živnostenským listem k instalaci mřížky mezi sedadla a úložný prostor. A to dokonce i do sedanů, které nikdy žádný náklad nevozily. Traduje se, že s mřížkou za sedadly prý tehdy jezdil i jeden luxusní crossover Porsche Cayenne…
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Se začátkem školního roku až dvojnásobně stoupá počet nehod s účastí dětí
Milovníci tuningu jsou často přesvědčeni o tom, že každá úprava vozu jim automaticky zvyšuje jeho hodnotu. „Takhle jednoznačné to ale není,“ upozorňuje vedoucí pojistných událostí motorových vozidel Slavia pojišťovny Radek Ambler. Záleží totiž, zda jsou upravené komponenty homologované a zda je do vozidla instaluje odborník, který k tomu má oprávnění. „Díky homologaci má vozidlo oficiální potvrzení o tom, že může jezdit po silnici a dojde-li u takového auta k pojistné události, musí pak pojišťovna v rámci likvidace počítat i s cenou těchto tuningových náhradních dílů. Tohle ale neplatí u podomácku vyrobených komponentů bez homologace. Při totální škodě pak totiž takový vůz jeho úpravy nezhodnocují, ale naopak znehodnocují. Každopádně všem doporučuji udělat fotodokumentaci auta před tuningovou úpravou a po ní,“ dodává Ambler.
Pokud si někdo upraví auto bez odborného zázemí, dosáhne toho, že jeho vůz už přestane odpovídat továrnímu nastavení, protože se mu změní jízdní vlastnosti. U upravených vozů se taky zužuje okruh jeho budoucích zájemců. Takový automobil už pak dokáží ocenit pouze lidé ze stejné „skupiny“, ale pro běžného uživatele jde spíš o znehodnocený vůz.
Mohlo by vás zajímat: Rizika spojená se zvířaty v pojištění vozidel (díl 1.)
Mnohem optimističtější je pohled pojišťoven na propadlé technické průkazy. Rozhodně neplatí, že s techničákem po expiraci od Vás dá v případě pojistné události pojišťovna ruce pryč. „Vždy záleží na příčině škody a na okolnostech, které s ní souvisí,“ říká Radek Ambler ze Slavia pojišťovny. Má-li tedy se škodou na vozidle přímý vztah i propadlý techničák, pojišťovna to při likvidaci zohlední. „Je přece rozdíl mezi tím, když auto s propadlou technickou kontrolou nedalo přednost jinému vozidlu a tím, když nestačilo zastavit, protože mělo špatné brzdy,“ vysvětluje Ambler.
Komentáře
Přidat komentář